1940 - 1955
|
1940 - 1955 |
|
„Pamětní knihy obce Vepřku“, založené r. 1928 a obsahuje 248 listů. Kulaté razítko:
(podpis žádný není)
Tichý
 |
|
|
Žel, že novou knihu musím začínat zápisy z let tak těžkých. Z let, v nichž v plné síle zuřila litice druhé světové války, hřměla děla a bombardéry, třaskaly ničivé pumy, tekly potoky nevinné krve a náš národ byl rdoušen německým fašismem a jeho barbarskými pochopy. Po přesídlení ze školy nečinil jsem si poznámek. Také můj nástupce ve škole i ve vedení této kroniky mi žádných nezanechal. Proto budu dosti těžce zjišťovat, co má být zachováno příštím generacím. Leč mám dobrou vůli a snahu. Věřím, že pomohou, aby moje nové zápisy byly hodnotné a co nejplnější. K. Husník |
|
|
(strana 6 - 16 kroniky) |
|
| Události veřejné.
Teprve druhý rok okupace, ale Čechové již poznali, jak upřímně mínil „Vůdce“ svůj slib o naší ochraně i autonomním vývoji národního života a o vlastní svébytnosti, které nám zaručoval. |
|
| Po úředním nařízení musil si každý dospělý obyvatel protektorátu opatřit „občanskou legitimaci“ s podobenkou a otiskem prstu. Ve zdejší obci tyto legitimace vyhotovovali koncem měsíce února úředníci okresního úřadu. | Občanské legitimace. |
| V tomto měsíci dány do oběhu též nové papírové dvoukoruny a pětikoruny. Nesly označení „Protektorát Čechy a Morava“: Tekst byl ovšem německo-český. Jejich vydání bylo odůvodňováno nedostatkem drobných platidel. Byl však to i jeden z krůčku k zadlužování protektorátu. | Vydání papírových peněz. |
| V den narozenin T. G. Masaryka – 7. 3. – zakázány všechny veřejné vzpomínky, projevy i zájezdy ke hrobu našeho prvního presidenta do Lán. | Den narozenin T. G. M. |
| Den 15. 3. 1940 – jako prvé výročí založení protektorátu – byl však prohlášen za svátek a nařízeno pořádati veřejné oslavy. Leč u nás se pracovalo a výročí vzpomenuto jen ve škole. | Den 15. 3. |
| V měsíci květnu 1940 obdržel každý státní a veřejný zaměstnanec tiskopis slibu věrnosti, který podepsaný vrátil nadřízenému úřadu. Zněl: „Slib podle § 2. odst. 1. dekretu státního presidenta ze dne 8. března 1940 č. 89 Sb. – Slibuji, že budu Vůdce Velkoněmecké říše Adolfa Hitlera jako ochránce Protektorátu Čechy a Morava poslušen, že budu zájmy Velkoněmecké říše k prospěchu Protektorátu Čechy a Morava podporovati, nařízení hlavy protektorátu a jeho vlády plniti, zákony zachovávati a své úřední povinnosti svědomitě plniti.“ | Slib věrnosti veř. zaměstnanců. |
| Dne 14. 6. 1940 opanovali Němci Paříž. Svobodná Francie kapitulovala. K oslavě musí po 3 dny vláti na domech v protektorátě prapory a na zvonicích vyzvánět v nařízenou dobu zvony. | Paříž padla. |
| Přísně nařízeno odstranit ze všech veřejných míst a místností pomníky,
sochy, busty presidentů, dále též sochy, znaky, odznaky i nápisy legionářské.
Svátek M. J. Husa i svátek sv. Cyrila a Methoděje zrušeny. |
Odstranění soch T. G. M. a odznaků legionářských. |
| Dne 10. 7. 1940 zatčen a uvězněn primátor hl. města Prahy spolu se 40ti členy městského zastupitelstva. Na jejich místa nastoupili Němci. | Pražský primátor zatčen. |
| Školní učebnice, jejichž obsah nebyl Němcům příznivý, zabaveny, v jiných přelepovány stati, škrtány odstavce nebo věty. Z veřejných knihoven vyloučeny knihy legionářské i všechny jiné, které se čímkoli dotkly velikosti, vzdělanosti a pokrokovosti německého národa. České střední školy byly zavírány, do obecných škol zavedeno vyučování němčině a německé obecné školy otvírány i v městech ryze českých. | Školy a učebnice. |
| Dne 3. 9. 1940 byla otevřena německá obecná škola v Kralupech
n/Vlt. a umístěna v nemodernější kralupské školní budově – gymnasiu Dr.
A. Dvořáka.
Svátek sv. Václava byl zrušen. |
Německá obec. škola v Kralupech. |
| Zakázáno jakkoli vzpomínati významu 28. října. Proto již neděle
27. 10. 1940 prohlášena za pracovní den, ve kterém se nesmí konat žádné
schůze a shromáždění, nesmí se hrát v divadlech, ani jiných zábavních místnostech.
Zakázáno veřejně v ten den nositi jakékoli odznaky. Tato opatření platila
i pro den 28. 10. 1940.
Svátek všech svatých zrušen. Výnosem z 8. 11. 1940 nařízeno všechny obecní kroniky a pamětní knihy odevzdat u okres. úřadů, které je hromadně předali zemskému úřadu v Praze. To se stalo i s I. dílem „Pamětní knihy“ zdejší obce. (K tomu poznamenávám: „Obecní kroniky“ byly přes válku uloženy v archivu země České. Po osvobození byly obcím vráceny.) |
28. říjen. |
| Události v obci. | |
| Obecní zastupitelstvo konalo v roce 1940 celkem 4 schůze, obecní rada rovněž 4 schůze. Schůze byly pravidelně navštíveny všemi členy zastupitelstva i rady. | Schůze ob. zastupitel. |
| Ve schůzi ob. zastup. 29. 3. 1940 schváleny ob. účty za r. 1939, které
vykazovaly:
celkový příjem 34.624.40 K celkové vydání 34.429.15 K přebytek 195.25 K. |
Obecní účty za r. 1939. |
| V téže schůzi bylo usneseno prodloužiti vybírání dávek ze psů a lihových nápojů v posavadní výši na další období. | Obecní dávky. |
| Rozpočet udržovacích nákladů na zdejší školu pro r. 1941 předpokládá celkovou potřebu 23.440.- K, z níž obec Vepřek má uhradit 3.742.- K. Byl přijat a schválen ve schůzi ob. zastupitelstva dne 14. 12. 1940. | Školní rozpočet. |
| V tomto zasedání schválen také obecní rozpočet na r. 1941, který počítal
s úhrnnou potřebou 20.114.- K a úhradou 9.530.- K. Schodek 10.584.- K usneseno krýti přirážkou 125 % k dani činžovní a přirážkou 300 % ke všem daním ostatním. |
Obecní rozpočet. |
| O majetku obce učiněna tato usnesení:
a) Dán souhlas (29. 6. 1940) k zaknihování pozemků postoupených naší obcí na stavbu silnice Vepřek – Mlčechvosty. b) Žádost V. Klatovského - již druhá, tentokrát podporovaná Národním souručenstvím – o odprodej části obecního pozemku na stavbu rodinného domku vyřízena (29. 3.) kladně. Žadateli se potřebná část pozemku odprodá po 4 K za 1 čvereč. sáh. c) K jarnímu vysázení na obecních pozemcích zakoupeno 80 stromků švestkových a 20 ořechových. d) Obecní pole nově pronajata na dalších 6 let, t.j. od 30. 9. 1940 do skončení sklizně 1946 za celkové roč. nájemné 1.042.- K. e) V obecním domku čp. 1. bude provedena oprava dveří a střecha opatřena okapovými rourami. Pro potřebu obecní úřadovny zakoupen nový psací stroj za 2.610.- K. |
Usnesení o obecním majetku. |
| Ve schůzi obec. zastupit. 14. 12. 1940 vyhověno žádosti učitele zdejší školy Bohumíra Hodrmenta, který před časem přesídlil do obce ze sudetského území připojeného k Říši a dán mu příslib propůjčení domovského práva. | Příslib dom. práva. |
| V měsíci září 1940 byl do naší obce přikázán oddíl četnictva, jehož úkolem bylo střežit železniční most přes Červený potok a přilehlý úsek trati. Oddíl byl ubytován v čp. 10. K vybavení ubytovacích místností bylo nařízeno opatřit 9 železných postelí se slamníky, podhlavníky, prostěradly a přikrývkami, dále židle a umyvadla. Část potřeb dodal místní obchodník Jos. Vinš a účtoval je 2.647.40 K. Za ušití prostěradel a přikrývek zaplaceno 145.- K, za plnění slamníků 45.- K. Později obec žádala na toto vybavení příspěvek zemského úřadu. Žádost však byla zamítnuta. | Strážní četnický oddíl. |
| Za zdejší příslušnici M. Šimůnkovou bylo jako ošetřovné na r. 1940 poukázáno Výmolovu zemskému ústavu pro hluchoněmé 300 K. | Ošetřovné ústavu hluchoněmých. |
| Duchovní správce zdejší kolatury Dr. Vít Mojžíšek byl ustanoven farářem v Praze – Michli. Do nového působiště přesídlil v červenci 1940. Po jeho odchodu obstarával zde duchov. správu P. Josef Musil, bývalý děkan v Náchodě, trávící leta svého odpočinku ve Veltrusích. Jako duchov. správce v tamním klášteře bydlil ve vile proti klášteru a k nám jen pravidelně docházel. | Změny v duch. správě. |
| Učitelský sbor zdejší školy uspořádal dne 2. 6. 1940 v sále hostince
J. Satrana v Nové Vsi „Dětskou besídku“, v jejíž pořadu bylo 20 čísel
tanečků, zpěvů a recitací. Poněvadž se na mnohé z rodičů nedostalo
místa, byla „Besídka“ opakována 9. 6. 1940.
Při ukončení škol. roku uspořádal učitelský sbor v 5ti učebnách školy výstavku písemných a ručních prací žáků. I ta měla dobrou návštěvnost. |
|
| Při zahájení šk. r. 1940/41 – dne 2. 9. 1940 – bylo do 6ti tříd zdejší školy zapsáno 164 dětí. Do učitel. sboru nově vstoupila výp. učitelka Marie Knorová, rodem z Veltrus. | Počet škol. dětí. |
| V nově ustaveném Rodičovském sdružení stal se předsedou arch. B. Fiedler z N. Vsi, jednatelkou def. uč. A. Koulová a pokladníkem pí M. Švábová z N. Vsi. | Rodičovské sdružení. |
| Dnem 31. 12. 1940 byla def. učitelka M. Šarochová pro dlouho trvající nemoc zproštěna služby a dána na dočasný odpočinek. | Pensionování učitelky. |
| V prvých dnech měsíce listopadu 1940 přistěhoval se do hospodářství čp. 6 nový majitel Frant. Civín, dříve vlastník hospodářství ve Vrutici Benátecké, velké, 185 domů čítající obci v okr. Nové Benátky. K přesídlení jej donutily válečné poměry. Na jaře t.r. rozhodli Němci, že na území Vrutice Benátecké a několika obcí sousedních zřídí střelnici pro těžké zbraně, hlavně dělostřelectvo. Proto v květnu bylo obyvatelstvu obce přikázáno, že se do konce října musí bezpodminečně vystěhovat. Domovní a pozemkový majetek občanů byl úředně odhadnut. Těm, kdo určený čas dodrželi, byly po odstěhování vyplaceny 3/4 odhadní ceny, zbylá 1/4 byla jim doplácena po částech. Ovšem ani plným proplacením odhadnuté částky nebyl majetek přesídlených přeplacen. | Nový hospodář v čp. 6. |
| Poměry hospodářské a povětrnost. | |
| Nový rok 1940 přejal od předchůdce krutou zimu. Sníh padal velmi často, mrazy dosahovaly –28 až 35 stupňů C. Stromy ovocné velmi trpěly a praskaly, ptactvo hynulo. Vltava byla pokryta vrstvou ledu místy přes 1 m silnou. | Krutá zima. |
| Před polovinou března se náhle prudce oteplilo. Spousty ležícího sněhu tály, ledy se bortily a 15. 3. 1940 počaly odplovat. Vltava se široce rozlila, zatopila pozemky po obou březích a u naší obce vystoupila voda tak, že hrozila vniknout do některých domků. Jak řádila v místech na jejím toku výše ležících jsme poznávali z toho, co kol nás dravé proudy unášely: celé chaty, ploty, kusy nábytku, prkna a klády, živá i mrtvá domácí zvířata. Muži stáli na březích a lovili, co voda přinášela. Z denních listů jsme zvěděli, jak těžce byly poškozeny Štěchovice (nad Prahou), kde voda úplně smetla 24 obytné domy a 170 dalších až po střechy zaplavila. Od 17. 3. 1940 voda ponenáhlu klesala. Po ní zbyly na lukách, polích a ve chmelnicích spousty silných ledových ker a objevilo se, jaké škody odchod ledů natropil na pobřežním stromoví. | Jarní tání.
Povodeň. |
| Dne 20. 3. 1940 dopoledne se přihnala prudká sněhová bouře, ale odpoledne se zase oteplilo, sníh rychle tál a Vltava opět o 1 m vystoupila. | Jarní sněhová bouře. |
| Na první jarní den – 21. březen – připadl Zelený čtvrtek. Tak časné velikonoce nebyly již 150 let a příště prý se tak stane až v r. 2040. | Časné velikonoce. |
| Léto bylo letos velmi deštivé. Osení utrpělo na jaře podmočením, v létě zase poléhalo. I žně začaly v deštích a byly jimi stále rušeny. Úroda obilí byla silně poškozena. | Léto. |
| Sníh letos nečekal na sv. Martina. Již 30. října přišla sněhová chumelenice. Sníh hustě padal toho i následujícího dne a pokryl vše do výše 40 cm. Při tom rtuť teploměru poklesla na 5 stupňů C pod bod mrazu. Mnoho řepy a bramborů bylo ještě v zemi. Kromě značného poškození bylo i jejich dobývání velmi namáhavé a nepříjemné. | První sníh. |
| Poměry vyživovací. | |
| Ceny životních potřeb nápadně stoupaly. Dávky veřejného zásobování naprosto nepostačovaly, proto se silně rozvíjel černý a řetězový obchod, při němž ceny některých potravin byly až křiklavé. Jako příklad uvádím: Za hladovou, hubenou husu se platilo 200 K, za 1 kg česneku 100 K. To byl jistě málo slibný výhled do let příštích. | Ceny životních potřeb. |
| Populace. | |
| Dle matrik místního farního úřadu se v r. 1940 narodily 3 děti a ve zdejším kostele oddány 3 dvojice snoubenců. Morana se letos obci vyhnula. | Narození a oddaní. |
|
(strana 17 až 24 kroniky) |
|
| Události veřejné. | |
| Válečná bouře neustává, naopak sílí, mohutní, zachvacuje další evropské státy. Dne 6. 4. 1941 vstupuje do války s Německem Jugoslávie. Je však v krátké době zdeptána. | Válka pokračuje.
Jugoslávie poražena. |
| Dne 13. 4. 1941 zastavena činnost všech „Tělocvičných jednot Sokol“. Pokladní hotovost jednot musila být odevzdána, ostatní majetek zajištěn. Tak Těl. jed. Sokol v N. Vsi – Vepřku přišla o své celé dlouholeté úspory, které na hotovosti, vkladních knížkách a cenných papírech činily na 8.000.- K. | Zastavení činnosti Sokola. |
| Dne 20. 4 1941 dobyli Němci v Řecku památné hory Olympu. | Dobytí Olympu.. |
| Dne 22. 6. 1941 vstoupilo do válečného stavu s Německem Rusko. Po nenadálém přepadu širé Rusi měli Němci počáteční úspěchy. Leč vědělo se, že v této obrovské zemi „blesková“ válka zklame, největší stát Evropy se jen tak lehce vyřídit nedá a tento čin může být počátkem smutného konce německé rozpínavosti. | Rusko vstoupilo do války. |
| V té době Němci halasili: „Viktoria.“ „Velkoněmecká říše všude vítězí za Evropu.“ Statisíce letáčků s tímto textem je z vyššího rozkazu rozšířeno po Čechách a Moravě. „Viktoria“ nebo alespoň velké „V“ je na poštovních razítkách, na domech, sloupech, komínech, lokomotivách, vagonech, autech i na patnících při silnicích. Názvem „Viktoria“ jsou pojmenována náměstí, ulice, biografy. Viktoria se jmenuje i nový druh cikaret. | "Viktoria". |
| Oslavy 28. října opět přísně zakázány. V Praze však vysokoškolské studentstvo provedlo demonstrace, které měly velmi tragické zakončení. Mnoho studentů zastřeleno, mnoho zatčeno. V protektorátu vyhlášen „výjimečný stav“, při němž je na každé provinění trest smrti, který se hned vykoná. České vysoké školy byly na 3 roky uzavřeny. | 28. říjen. Zavření vys. škol. |
| V tomto roce se objevují nejsmutnější úkazy českého soucítění: zaprodanci a odpadlíci, kteří udávají Gestapu (zkratka sova Geheimestaaatspolizei) české lidi pro neloyální smýšlení a činy. | Smutné zjevy. |
| Ve Velvarech se objevily 2 takové české zrůdy: JUDr. Janovský a ředitel solárny Mario Mareš. Jejich udavačstvím řada velvarských občanů přišla o život, mnozí okusili methody gestapáckých výslechů a prošli peklem nacistických věznic a koncentračních táborů. | Udavači. |
| Události v obci. | |
| Správa obce se musila víc a více zabývati příkazy nadřízených úřadů, proto iniciativní návrhy členů obec. zastupitelstva ustávaly. Obec. zastupitelstvo mělo v r. 1941 celkem 4 schůze, obec. rada jen 2 – poslední 24. 5 1941. Od toho dne není o schůzích obec. rady zápisů až do r. 1946. | Schůze ob. zastup. |
| Dle usnesení ob. zastup. ze 22. 3 .1941 přihlásila obec do zalesňovacího plánu kraje Praha – venkov část stráně za domkem A. Šalouna, čp. ... , (pozn.: číslo chybí) potom část průhona od silnice „u topolů“ pod pozemkem Voj. Satrana. | Přihláška k zalesnění. |
| Po usnesení z téhož dne se přihlásila za člena „Regionálního sboru národního souručenství“ se členským příspěvkem 40 K ročně. | Členství v regionálním sboru. |
| Ve schůzi 26. 4 1941 byli k výzvě Okres. úřadu v Kralupech n/Vlt. navrženi do míst. školní rady pro zdejší školu pp. V. Beránek a Ant. Řehák. Prvý z jmenovaných potvrzen jako člen, druhý jako náhradník. | Členové m. šk. rady. |
| V měsíci červnu nařídil okres. úřad obcím vyhledávati a zneškodňovati celuloidové destičky, rozhazované letectvem západních mocností. Destičky byly plněny tak zápalnou látkou, že se již přímým slunečním teplem vzněcovaly a měly vyvolávat požáry dozrávajícího obilí. Ke sběru byly přibrány odrostlejší školní děti. Za občanstvo jmenován vedoucím sběru p. V. Satran. Pro sběrače opatřeny drátěné bodce s rukojetí. V katastru zdejší obce, ani obcí sousedních, nebyly nalezeny. | Zápalné destičky. |
| Ve schůzi 31. 5. 1941 schváleny obecní účty za r. 1940 vykazující
celkový příjem 54.257.55 K celkové vydání 50.755.50 K a hotovost k 31. 12. 1940 3.502.05 K. |
Ob. účty za r. 1940 |
| Ve schůzi 2. 11. 1941 projednán rozpočet místní škol. rady na r. 1941, který určoval celkovou potřebu na 22.500.- K, z kteréžto částky měla obec Vepřek hradit 3.375.- K. | Rozpočet m. šk. rady. |
| V této schůzi byl také schválen ob. rozpočet na r. 1942, uvádějící
celkovou potřebu 22.801.- K celkovou úhradu 12.024.- K a schodek 10.777.- K, který má uradit přirážka 125 % k dani činžovní a 300 % ke všem daním ostatním. Současně rozhodnuto od 1. 1. 1942 vybírat dávku ze psů v částce 25 K za prvního a 37.50 K za každého dalšího psa v domě. |
Ob. rozpočet na r. 1942. |
| Mládež národ. souručenství provedla se souhlasem ob. zastupitelstva úpravu parčíku na návsi vykopáním nevhodných keřů a prořezáním zbylých stromů. Při úpravě parčík rozšířen a oplocen. | Úprava parčíku na návsi. |
| Domovské právo ve zdejší obci bylo v důsledku 10tiletého pobytu přiznáno dřívějšímu příslušníku obce Kozmice (okres Tábor), p. Frant. Tichému, zaměstnanci stát. drah. Přiznání dom. práva se vztahuje i na jeho rodinu. | Domovské právo. |
| Dnem 31. 3. 1941 byl protektorátními úřady dán do trvalé výslužby, v necelých 56ti letech věku, řídící učitel zdejší školy Karel Husník, který zde působil od 1. 9. 1904. | Říd. uč. K. Husník dán do výslužby. |
| Do dne 31. 7. 1941 pak zde říd. učitele zastupoval nejstarší člen tehdejšího učitelského sboru školy Bohumír Hodrment. | Zatímní říd. učitel. |
| Od 1. srpna 1941 jmenován na zdejší školu nový říd. učitel – Jaroslav Dlubal, doposud učitel v Minicích u Kralup n/Vlt. Učitel Bohumír Hodrment nastoupil téhož dne jako řídící učitel na obec. 3 třídní školu v Otvovicích. | Nový říd. učitel. |
| Do nové místní školní rady byli jmenováni: Jar. Dlubal, říd. učitel a Anast. Koulová, def. učitelka, jako zástupci školy. Pp. Boh. Fiedler, architekt z N. Vsi, V. Beránek z Vepřku, V. Němec ze St. Ouholic a Q. Stejskal z Podhořan jako zástupci obcí. | Složení míst. šk. rady. |
| Zemská školní rada rozhodla, že ode dne 1. 11. 1941 bude zdejší škola organisována jako škola 3 třídní. Po redukci tříd bylo zapsáno v I. tř. 52, ve II. tř. 53, ve III. třídě 35 dětí. Uvolněná učitelka Mil. Vlčková byla předložena na ob. školu v Sazené a učitel Karel Dvořák na ob. školu ve Veltrusích. | Redukce tříd.
Počet dětí. |
| Vánoční prázdniny na všech školách byly pro úsporu paliva prodlouženy až do 3. 3. 1942. | Vánoční prázdniny. |
| Zdejší fara dostala nového administrátora. Byl to mladý P. Frant. Petrák. Do fary se přistěhoval se svou matkou v měsíci srpnu 1941. | Administrátor fary. |
| Poměry hospodářské a vyživovací. | |
| Zima byla i letos dosti tuhá, Vltava u nás zamrzlá. Odchod ledu prošel beze škod. Na jaře i v létě se dostavovaly deště ne sice nadměrné, ale přece postačující k dobrému vývinu plodin. | Počasí. |
| Zemědělci hleděli něco ze své úrody zatajit pro sebe i proto, aby mohli pomáhat svým přátelům a známým. Ke cti našich hospodářů slouží, že domácímu obyvatelstvu pomáhali za ceny i sociálně slabším dostupní, nepřehnané. | Zatajování úrody. |
| Nebylo tak všude. Objevovali se „šmelináři“ –
(v minulé válce se říkalo „keťasové“), kteří vyháněli ceny do nedostupné
výše. Na černém trhu se platilo
za 100 kg pšenice 1.000 K, za hladovou husu 300 K, za 1 kg másla 150 – 200 K. |
Šmelináři a černý trh. |
| Kulturní a spolkový život v obci ustrnul. I na obecní knihovnu vzpomněly spíše úřady, nařizující vyloučení dalších knih, než místní čtenáři. | |
| Populace.
V r. 1941 se v naší obci narodilo – (dle far. matrik) – 5 dětí a uzavřeny zde 2 sňatky. Svou životní pouť v tomto roce ukončili: 1.) Anna Řeháková, manželka želez. zřízence v.v., z čp. 54., zemřela ve věku 54 roky. 2.) Jan Skalický, želez. zříz. v.v., majitel domku č. 39. Dožil se 64 let. 3.) Marie Pokorná, soukromnice, býv. spolumajitelka statku čp. 40. Smrt stihla ji náhle v 70tém roce života. |
|
|
(strana 25 až 35 kroniky) |
|
| Události veřejné. | |
| Krutý rok, v němž náš národ musil snésti tolik ran a útrap křížové cesty, kterou mu připravovali ti, kdo se prohlašovali za jeho ochránce. | Krutý rok. |
| V prvých dnech roku denní tisk i rozhlas dojemnými slovy vybízely český lid, aby provedl sbírku teplého šatstva a prádla „pro hrdinné, neporazitelné“ německé vojáky na frontě. Sbírka byla prováděna v dnech 6. – 11. 1. 1942. Naše obec se štědrostí pro ně příliš nevyznamenala. | Sbírka teplého oděvu a prádla. |
| Z protektorátu se počali nuceně stěhovat Židé. Při odchodu směli s sebou vzít pouze 50 kg zavazadel na osobu. Stěhovali se do nejistoty a do nejhorších pro člověka poměrů. | Nucené stěhování Židů. |
| Pro protektorát sestavena nová vláda. V jejím čele jako ministerský předseda stál JUDr. J. Kamenický. Ministerstvo školství a národ. osvěty zaujal Emanuel Moravec, plukovník v. v., smutně proslulý svými patolízalskými, Čechům nepřátelskými projevy. Ministrem hospodářství a práce jmenován Němec – Walter Bertsch. | Nová vláda. |
| Podle úřed. nařízení musil si každý obyvatel (i obyvatelka) protektorátu narozený v letech 1917 až 1926 opatřiti nový osobní průkaz, zvaný „Kennkarte“. | „Kennkarty“. |
| Dne 27. 5. 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora, Reinharda Heydricha. Zastup. protektor byl těžce raněn. Němci, téměř šílení vztekem nad „neslýchanou českou zvrhlostí“, činí za atentát zodpovědný celý národ. Na dopadení „vraha“ vypsána odměna 10 milionů korun. Četnictvo, policie i Gestapo ve dne v noci horečně slídí po pachateli. Prohlídky osobních průkazů mužů se konají ve veřejných místnostech, v domech i ve vlacích. U koho nalezena zbraň, je bez ohledů a bez výslechu zastřelen, stejně jako ten, kdo přechovává nehlášené osoby, nebo kdo atentát jen slůvkem schvaluje. (Takový osud stihl dva rolnické syny, příbuzné starosty naší obce Fr. Novotného, Jaroslava Řeháka (27 r.) a Zdeňka Řeháka (25 r.) z blízké Sazené.) Počet obětí tohoto běsnění jde do tisíců a na český lid se hrnou nejdrastičtější hrozby a kletby. | Atentát na R. Heydricha. |
| Dne 4. 6. 1942 Heydrich podlehl zranění a v neděli 7. 6. 1942 s největší pompou a chvalozpěvy o jeho nezměrných zásluhách v Říši i protektorátu konán jeho pohřeb. Toho dne v 10 hod. večer za bouře a hromobití převážel jej zvláštní vlak kol naší obce z Prahy do Říše. V obci Lidicích u Kladna objeveny stopy odbojné práce našich lidí. Obec byla 9. 6. 1942 nenadále obklíčena gestapáky, všichni v ní dopadení muži bez rozdílu věku i chlapci od 14ti let zajmuti a bez výslechu a bez soudu na místě druhý den postříleni. Ženy odvlečeny, děti rozstrkány do všech koutů Říše, celá vesnice vypálena a i se hřbitovem zničena. Tento zločin hitlerovských okupantů vykřikl do celého světa, byl celým světem souzen i odsouzen. | Zničení Lidic. |
| Dne 18. 6. 1942 byli vyzrazeni pachatelé atentátu na R. Heydricha, ukrytí v hrobce kostela sv. Karla Boromejského na Zderaze. Oba – rotmistr Jos. Gabčík z Poluvsie u Žiliny a četař Jan Kubiš z Dol. Vilémovic, okr. Třebíč – byli parašutisty. Zatčení a mukám, jež je čekaly, se vyhnuli. Sami se zastřelili. Němci mohli svůj hněv vylíti jen na těch, kdo atentátníky ukrývali. Byli to kněží česko-pravoslavné církve: biskup Gorard, kaplan Dr. Vlad. Petřek, církevní starešina Jan Sonnevend a V. Čikl. | Pachatelé atentátu vyzrazeni. |
| Dne 24. 6. 1942 ze stejných příčin jako před 14ti dny Lidice byla srovnána se zemí česká vesnička Ležáky. | Ležáky. |
| Dnem 1. 7. 1942 zrušen okresní úřad v Kralupech n/Vlt. a sloučen s okres. úřadem v Roudnici n/L. | Okres. úř. v Roudnici n/L. |
| Od 1. do 20. října 1942 prováděna úředně nařízená sbírka starého šatstva a všech tkanin. Měla odpomoci nedostatku surovin pro výrobu textilií. | Sbírka šatstva. |
| Mladí (také starší) muži i svobodná děvčata jsou hromadně odvoláváni
ze svých pracovišť a svého posavadního zaměstnání. Někteří „přeškolováni“
hlavně na výrobu zbraní a posíláni na práci do Říše. Také naše úřednictvo
musilo vyměňovat pero za lopatu nebo krumpáč a pomáhat Říši v opevňování
a výrobě.
Poslouchání cizího rozhlasu bylo nejpřísněji zakázáno i trestáno – dokonce trestem smrti. Přes to byl pilně poslouchán a jeho zprávy rozšiřovány, aby posilovaly trpělivost, tužby a naděje v našich srdcích. |
Přeškolování mladých. |
| Události v obci. | |
| Během roku 1942 konalo obec. zastupitelstvo 3 schůze. | Schůze obec.zastupitelstva. |
| Ve schůzi 27. 4. 1942 jednáno o zřízení veřejné telefonní hovorny v obci. Přítomný zástupce pošt a telegrafů informoval ob. zastupitelstvo, že bude-li žádost obce podána do 1. 5. 1942, bude provedení telef. u nás pojato do zvláštní akce „Telefonisace venkova“ a náklad bude ze dvou třetin kryt státní subvencí. Obci by zbylo hradit pouze zbylou jednu třetinu v přibližné částce 5.000.- K. Všichni přítomní uznali výhody zřízení hovorny, která po přemístění okres. úřadu do Roudnice n/L. bude důležitá i pro obecní úřad. Člen zastupitelstva p. Jos. Vaigl st., nájemce zdejšího mlýna se uvolil, že náklad vypadající na obec sám uhradí. Jeho návrh s povděkem přijat a žádost podána. | Telefonisace obce. |
| Do finanční komise zvolen p. Václav Stárek, rolník z čp. 10. | Doplnění finanč. komise. |
| K žádosti města St. Boleslav bylo přiznáno domovské právo ve zdejší obci p. V. Beránkovi z čp. 57 a jeho rodině. Usnesení bylo odůvodněno 10ti letým pobytem. | Domovské právo. |
| Ve schůzi 12. 12. 1942 byl přijat rozpočet míst. škol. rady na r. 1943, uvádějící potřebu 27.350.- K, ze které zdejší obec má uhradit 4.075.15 K. | Rozpočet míst. šk. rady. |
| V této schůzi předložen také rozpočet obce, který vykázal schodek 32.882.- K. K jeho úhradě usneseno vybírati přirážku 125 % k dani činžovní a 400 % přirážku k daním ostatním. Jejich výnos bude 13.697 K. Na zbylý nekrytý schodek bude žádán vyrovnávací příspěvek ze zemského fondu. | Rozpočet obce na r. 1943. |
| Současně usneseno vybírati v obci tyto dávky: ze psů: 25 K, (z dalších
37.50 K),
z nápojů: 10 % prodejní ceny, z obyt. místností: z každé 10 K, z elektric. energie: 10 hal za 1 Kw, dále dávky ze hry v karty, z návěští, poplatky z úředních výkonů ve výši určené úředními pravidly a poplatky stavební proti pravidlům snížené o 50 %. |
Obecní dávky. |
| Plemenný kozel, který musil být k úřednímu přikazu v obci chován, byl svěřen péči p. Vojt. Kubišty, kterému přiznána roční odměna 1.500 K a volné užívání části obecní stráně pod silnicí. | Plemenný kozel. |
| Vzhledem ke zvýšené potřebě ochrany majetku a k podpoře CPO (civilní protiletecké obrany) bylo úředně nařízeno, aby v každé obci, kde posud není zřízen, byl ihned založen „Sbor dobrovolných hasičů!. V Nové Vsi měl sídlo „Sbor dobrov. hasičů v N. Vsi – Vepřku“. Měl společnou stříkačku a sloužil oběma jmenovaným obcím. To však neodpovídalo novému nařízení, proto musil být pro zdejší obec založen samostatný sbor. Starosta obce (p. Fr. Novotný) stal se dle úředních pokynů i starostou založeného sboru. Jeho velitelem zvolen p. Jos. Vaigl ml. a jednatelem p. Voj. Kubišta. | Založení Sboru dobrovol. hasičů. |
| O vybavení sboru jednáno ve schůzi obec.
zastupitelstva dne 13. 9. 1942. Byl tu předložen a schválen rozpočet na
opatření stříkačky, nezbytných potřeb a výzbroje členstva, který dosáhl
částky 69.250.- K. Ježto nebyla možnost jiné úhrady, usneseno uzavříti
u Okres. hospodář. záložny ve Velvarech dlouhodobou výpůjčku obnosu 70.000
K za těchto podmínek:
Úrok ze zápůjčky (pozadu splatný) 4 3/8 % a 2 procentní umořovací splátky. (Účty za potřeby sboru propláceny většinou až v r. 1943. Uvádím zde alespoň některé. Hasičské výzbrojní ústředně za stříkačku 31.265 K, prodejně zem. hasič. jednoty za hadice 7.584 K, za 10 pracovních obleků 3.015.- K, za přilby, smyčky a j. 4.393.- K. – V r. 1943 dostala obec na stříkačku subvenci 16.100 K, kterou poukázala „Beihilfe fur Feuerschutzwerke.“) |
Vybavení hasič. sboru. |
| Poměry hospodářské a vyživovací. | |
| Zima byla r. 1942 tuhá. Vichřice se sněhem a mrazy 25 stupňů C zavinily dost hospodářských škod. Zima dodržovala též dlouho do jara, proto všechny zemědělské práce se značně opozdily | Dlouhá zima. |
| Předpisy dodávek pro veřejné zásobování byly hodně tíživé. Příděly pro samozásobitele i ostatní spotřebitele nepostačovaly. Mnohé potraviny nahražovány umělými výrobky, méněcennými a méněvydatnými. Obchody zely prázdnotou, ale na černém trhu bylo k dostání vše, ovšem za ceny lichvářské: | Nedostatek potravin. |
| Platilo se za
100 kg pšenice 1000 – 2000 K 1 kg sádla 200 K 1 kg másla 250 K, 1 kg mouky 50 K 100 kg bramborů 260 K 1 l mléka 10 – 12 K 1 vajíčko 10 – 15 K. |
Černý trh. |
| Ceny vajec vystupňoval nedostatek krmiva a chovatelům uložená povinnost odevzdávati od každé slepice 65 vajec pro veřejné zásobování. | Vejce. |
| Na lístky byl také tabák, cikarety a doutníky. Týdenní příděl pro kuřáky byl tak malý, že jej mnohý spotřeboval za 1 – 2 dny. Proto v domácích zahrádkách, kde jindy hýřily barvami květiny, se teď pěstuje tabák. Doma neodborně zpracovaný se nemůže rovnat dováženému, ale je přece snesitelnější než višňové a bramborové listí, které v nedostatku tabáku kouří někteří náruživci. Cikarety se staly tak hledaným zbožím, že se za ně daly získati výměnou jakékoli potraviny. | Tabák. |
| Škola a fara. | . |
| Dne 13. 1. 1942 vydalo minist. školství a osvěty výnos o vyučování němčině na českých obecných školách. Dle něj je tomuto vyučování vyhražen tento počet týdenních hodin: 1. a 2. šk. rok 4, 3. až 5. šk. r. 7, 6. až 8 šk. r. 6. | Němčina na čes. obec. školách. |
| Školní rok 1941/42 byl v důsledku dlouhých vánočních prázdnin prodloužen do 12. 7. 1942. | Prodloužení šk. roku. |
| Pro šk. r. 1942/43 bylo do zdejší školy zapsáno 157 dětí. Vyučovalo se ve 4 třídách a škola se úředně jmenovala trojtřídní s 1 paralelní třídou. | Počet dětí a tříd. |
| V měsíci listopadu byl ve škole zahájen „Lidový kurs němčiny“. Měl 27 účastníků z přiškolených obcí a trval až do konce března r. 1943. Vyučovali v něm: říd. uč. Jar. Dlubal a def. učitelka Anast. Koulová. | Kurs němčiny. |
| Dne 19. 7. 1942 opustil zdejší kolaturu administrátor P. Frant. Petrák. Odešel do farnosti Kozly u Neratovic. | Odchod adm. P. F. Petráka. |
| Jeho místo zaujal P. Ludvík Krycner, naroz. r. 1906 v Brníkově okr. Libochovice, posavadní kaplan ve Velvarech, který pak v měsíci srpnu 1942 instalován jako zdejší farář. | Nový farář P. L. Krycner. |
| Populace.
V r. 1942 se dle matrik far. úřadu v naší obci narodilo 7 dětí a ve zdejším kostele oddány 2 dvojice snoubenců. |
|
| Smrt vyžádala si z řad občanstva v tomto roce pouze 1 oběť. Dne 26. 1. 1942 zemřel náhle, raněn mrtvicí ve chvíli, kdy se chystal ke vlaku, aby odejel do práce, dobrý soused a dobrý upřímný člověk p. Frant. Vlasák, majitel čp. 36. Nebyl zdejším rodákem. Jako 20tiletý mladík přišel z obce Nepolis u N. Bydžova a u nás pevně zakotvil. Důvěra občanstva jej dvakrát postavila v čelo obce jako starostu. Tento úřad zastával od měs. září r. 1923 až do března 1930, kdy sám resignoval. Ale zůstal i dále členem ob. zastupitelstva a ob. rady. Dne 29. 1. 1942 byl pohřben na zdejším hřbitově. V hlavách jeho hrobky stojí jeden z nejstarších pomníků zdejšího hřbitova, chráněný památkovým úřadem. (Pomník je popsán na str. 14. prvního dílu „Pamětní knihy“.) | Úmrtí býv. starosty Fr. Vlasáka. |
|
(strana 36 až 44 kroniky) |
|
| Události veřejné. | |
| Válka se zdá nekonečnou. Němci se dožili prvního velikého zklamání. Jsou na ústupu od Stalingradu, kde byla obklíčena celá jejich šestá armáda. | Ústup Němců od Stalingradu. |
| Dne 1. 2. 1943 vyhlášena v Německu „totální“ válka.
Dne 16. 2. 1943 musili vyklidit města Vorošilovgrad a Rostov. |
Totální válka v Německu. |
| Totální mobilisace je i u nás v plném proudu. Podniky, které nepracují pro válečné účely, jsou rušeny a uvolněné pracovní síly posílány do Říše. | Totální mobilisace je i u nás. |
| V noci ze 16. na 17. dubna 1943 angloamerické letectvo provedlo nálet na Plzeň. (Hlavním cílem byly zbrojařské závody „Škodovka“.) Bylo tu svrženo mnoho těžkých bomb. Velmi utrpělo též městečko Dobřany u Plzně, kde při tomto náletu usmrceno 700 českých lidí. | Nálet na Plzeň. |
| Dne 16. 4. 1943 zvláštním nařízením okres. hejtmana v Roudnici n/L zakázána řipská pouť. | Zákaz řipské pouti. |
| Ze zahraničí promluvil k našemu národu president Dr. Ed. Beneš. Po jeho povzbudivé řeči bylo Gestapem zatčeno a do koncentračních táborů v říši odvezeno mnoho těch, kdo řeč presidentovu slyšeli, nebo o ní hovořili. | Řeč presid. Dra Beneše. |
| Dne 16. 6. 1943 a dnech následujících byly k úřednímu rozkazu ze všech radiopřijímačů vyjímány krátké vlny, aby soukromé osoby nemohly zachytit vysílání cizího rozhlasu. (Rozhlasu „Kroměříž“ – t. j. kromě říš, jak je nazýval český vtip.) | Vyjímání krát. vln. |
| Osa Berlín – Řím se nalomila. Italský „Duce“ (vůdce) Mussolini musil odstoupit a když se potom v Italii vylodila angloamerická vojska, počala zemi od jihu osvobozovati. | Mussolini odstoupil. |
| Německé zbrojařské podniky a velká města téměř denně bombardovány, někdy i pumami pětitunovými, jejichž výbuchy bylo slyšeti až u nás. | Nálety na něm. města. |
| Čím větší neúspěchy měli nacisté na frontách, tím zběsileji řádili v okupovaných zemích, kde denně stříleli, věšeli a stínali lidi mnohdy nevinné. | Řádění nacistů. |
| Veřejné poměry u nás v r. 1943 charakterisoval p. A. Růžek, vrch.
oficiál okres. úřadu, tímto zápisem v kronice obce St. Ouholic: "Čeho se
dnes obává každý Čech?
Gestapa – t. j. zkratka slova Geheimestaatspolizei, Kripa – t. j. Kriminalpolizei, Schupo – t. j. Schutzpolizei, Koncentračních táborů, Úřadů práce, Každé německé uniformy a vlastních špehounů a udavačů.“ |
Obavy Čechů. |
| Události v obci. | |
| Obecní zastupitelstvo sešlo se během r. 1943 pouze třikrát. | Schůze ob. zastupit. |
| Ve schůzi 13. 3. 1943 vzato na vědomí sdělení presidia pošt, že na veřejnou telefonní hovornu má naše obec společně s obcí St. Ouholice splatit příspěvek 2.411.- K. Z této částky obec St. Ouholice již uhradila 800.- K. Zbytek 1.611.- K, připadající na naši obec zaplatil (dle své loňské nabídky) p. Jos. Vaigl. Obci tedy nevznikly žádné výlohy. | Náklad na telefon. |
| K držení plemenného kozla se uvolil p. Voj. Satran, který si úřed. předpisům odpovídajícího plemeníka také vlastním nákladem opatří. Spokojí se loni stanovenou roční odměnou 1.500 K. | Plemenný kozel.. |
| Ve schůzi 29. 5. 1943 předloženy plány a rozpočet archit. Bohum. Fiedlera z N. Vsi na stavbu hasičské zbrojnice. Plány schválila zemská hasič. jednota v Praze. Je projektována jednopatrová budova se 2ma místnostmi v přízemí, 1 místností a sušárnou hadic v poschodí. Náklad celé stavby rozpočten na 93.329.- K. Obecní zastupitelstvo se usneslo provésti stavbu ve 2 etapách: v prvé přízemí, ve druhé I. poschodí. Se stavbou však nebylo započato. | Projekt hasič. zbrojnice. |
| Úředně bylo nařízeno, že každá obec musí k ochraně úrody a sklizně ustanoviti polního hlídače. Ob. radou byl pro tento úkol navržen zdejší občan p. Jos. Karas. Zastupitelstvo návrh schválilo a určilo hlídajícímu odměnu 1.000.- K za každý měsíc služby. Úhrada odměny rozvržena na všechny majitele pozemků v katastru zdejší obce. | Polní hlídač. |
| Na ně přeneslo také úhrady taxy pro pohodného, stanovené na 2 K z 1 ha. | Taxa pro pohodného. |
| Ve schůzi dne 13. 11. 1943 přezkoumány a schváleny obecní účty za r. 1941 a 1942. Jejich uzávěrky nejsou v zápise o schůzi vyčísleny. | Obecní účty za r. 1941 a 1942. |
| V téže schůzi usneseno podat zem. úřadu žádost o oddlužení obce a odůvodnit ji výčtem dluhů, ze kterého předlužení obce jasně vynikne a poukazem na to, že již na rozpočtový rok 1943 obdržela příspěvek 11.400.- K z vyrovnávacího fondu. | Žádost o oddlužení obce. |
| Dle rozpočtu školní obce na r. 1944, přijatý ve schůzi míst. škol. rady dne 26. 9 1943, činí řádná potřeba 28.500.- K, z kteréžto částky má zdejší obec uhradit 4.185.- K. | Školní rozpočet na r. 1944. |
| Rozpočet sboru dobrovol. hasičů na r. 1944 uvádějící potřebu 5.500.- K byl schválen a uvedená částka vložena do rozpočtu obce. | Rozpočet hasičského sboru. |
| Do místní osvětové komise jmenováni pp. Jar. Dlubal, Ant. Pokorný a pí M. Jiráčková. | Míst. osvětová komise. |
| Do zdejší školy bylo při počátku šk. r. 1943/44 zapsáno celkem 151 dětí, proto výnosem zem. presidenta v Praze povoleno otevření čtvrté – dočasné třídy. | Škola. |
| Poměry hospodářské a vyživovací. | |
| Rok 1943 byl hospodářsky dobrý. V počasí nebylo nápadných výkyvů, proto i úroda byla velmi slušná. | Úroda. |
| Vázanému hospodářství podléhalo v tomto roce již všechno: potraviny, textilie, předměty a věci z kovů, stavební hmoty, uhlí i dříví. | Vázané hospodářství. |
| Zemědělci musili odevzdávat vše, co jim po odečtení úředně stanovených dávek na samozásobení a setí přebývalo. Kontroloři, vysílaní různými úřady, obcházeli hospodářské usedlosti, obchody a živnosti. Za každý jimi zjištěný přestupek ukládány vysoké pokuty. Rolníkům, kteří neplnili předepsané dodávky, dávána na statky nucená německá správa. | Kontrola statků. |
| Statky politických vězňů, osob starých a takových, které na nich samy nehospodařily, vyvlastňovány a dávány Němcům – sedlákům z Besarabie, kterých se do Čech před časem (po zabrání částí Rumunska Ruskem a Bulharskem) mnoho přestěhovalo. V našem nejbližším okolí byli Besarabci na některých statcích v Mlčechvostech, Vraňanech, Ledčicích. Velký statek J. Kamži, který byl svobodný, bezdětný a věkem se blížil osmdesátce, dostal jakýsi německý major v. v. – invalida z této války. (Statek měl čp. 6 a 7 v Podhořanech.) | Vyvlastňování statků. |
| Vyživovací poměr byl zlé. Koncem r. 1942 a počátkem r. 1943 činil příděl
pro 1 dospělou osobu na 1 měsíc:
chléb 6 1/2 kg mouka 0.75 kg žemle (bílé pečivo) 15 kusů cukr 40 dkg maso (a mas. výrobky) 35 dkg sádlo 6 dkg máslo 14 dkg umělý tuk (margarin) 42 dkg umělý med 15 dkg vejce 7 kusy mléko 1/16 l na den (2 l na měsíc) brambory 150 kg na celý rok. Jaký div, že v naší úrodné, bohaté zemi, hlavně ve velkých městech se do mnohých rodin vtíral nevítaný host – hlad. Podvýživou trpěly zvláště děti. |
Příděly potravin. |
| Němci v Čechách měli dávky mnohem vyšší. Naše ovoce bylo jen pro Němce, jejich děti dostávaly i čokoládu a cukrovinky – lahůdky, jež české děti neznaly. České kapry snědli Němci. Bylo jen málo českých lidí, kteří o vánocích měli tradiční rybu. | Příděly Němců. |
| Populace. | |
| Ve zdejším kostele byly v r. 1943 oddány 4 dvojice snoubenců ze zdejší obce a pokřtěna v něm 2 novorozeňátka. | Oddaní a narození. |
| K poslednímu odpočinku byli letos na místním hřbitově uloženi tito
občané:
26. 3. – pí Marie Králová, spolumajitelka domku čp. 2, zemřela v 57mi letech věku. 27. 8. – Jiří Podubský, 16tiletý kupecký učeň, syn majitele hostince čp. 45. 11. 12. – Václav Biňovec, býv. zedník a maj. čp. 35, dožil krásného věku 88 let. 24. 12. – Josef Doubravský, dělník z čp. 27 zemřel v 75ti letech. |
Zemřelí. |
| Něco z minulosti. | |
| Řídící učitel v. v. Václav Liehmann z Nov. Ouholic si vypůjčil v pražské
universitní knihovně F. Palackého „Popis Čech“ a nalezl v něm tyto záznamy
o stavu naší a sousedních obcí před 100 lety, tedy v r. 1843:
Vepřek domů 27, obyvatel 169, Dušníky (Daleké) domů 15, obyvatel 87, Ouholice Staré domů 24, obyvatel 164, Ouholice Nové domů 34, obyvatel 275, Miřejovice domů 14, obyvatel 98. Všechny tyto obce patřily k panství Jeviněves – Veltrusy. K přehledu o vzrůstu obce Vepřku připojuji údaje dle sčítání lidu: r. 1880 domů 32, obyvatelů 144, r. 1921 domů 48, obyvatelů 205, r. 1930 domů 53, obyvatelů 251. |
Obec Vepřek před 100 lety. |
|
(strana 45 až 54 kroniky) |
|
| Události veřejné. | |
| Rudá armáda vítězně postupuje na západ a osvobozuje města i kraje. Také vojska západních mocností jsou na postupu. Hitler se marně snaží pozdvihnout pokleslou bojovnost a ducha národa i své armády sliby nových zbraní, jimiž bude nepřítel zničen. | Němci na ústupu. |
| Vítězství spojenců v letecké válce je již jasné. Angloamerické bombardovací letouny téměř denně přeletují protektorát a Němci po nich ani nevystřelí. | Letecká válka. |
| Dne 20. 2. 1944 proveden největší nálet na Lipsko. Strašlivé hřmění obrovských bomb bylo i u nás hodně slyšitelné. Zdálo se, že i zde se vzduch chvěje a země otřásá. | Nálet na Lipsko. |
| V následujících dnech nuceně odjížděli na práci do říše všichni hoši i děvčata narození v protektorátě r. 1924. Krutý, bezohledně prováděný rozkaz těžce nesli postižení i jejich rodiny. Leč mohli si ulevit jen slzami a proklínáním. | Odjezd 20tiletých do Říše. |
| Dne 4. 6. 1944 prodraly se americké tanky až do středu Říma,
z nějž druhý den utekli poslední Němci. Tak bylo západními spojenci osvobozeno
první hlavní město, jež Němci obsadili a pod krutým terorem drželi od měsíce
září 1943.
Dne 5. 8. 1944 Brity osvobozena starobylá Florencie. |
Osvobození Říma a Florencie. |
| Dne 8. 9. 1944 začala těžká, úporná bitva o dukelský průsmyk a 6. 10. 1944 překročil první československý armádní sbor v SSSR, bojující tam po boku Rudé armády, naše státní hranice. Počalo osvobozování českosloven. měst a krajů, při kterém hrdinně a obětavě pomáhali partyzáni i všechen lid. | Dobytí dukelského průsmyku. |
| Dne 30. 10. 1944 byli Němci donuceni evakuovat svou hlavní základnu v Soluni a 6. 11. 1944 vyhnání z albánské Tirany. Osvobozením Jugoslavie končí německé panství na Balkáně. | Osvobození Balkánu. |
| Události v obci. | |
| Obecní zastupitelstvo konalo v r. 1944 celkem 6 schůzí. | Schůze zastupitelstva. |
| Ve schůzi 19. 2. 1944 schválen rozpočet školní obce na r. 1944, který vyznačil potřebu 28.540.- K, úhradu žádnou. Na obec Vepřek připadlo hradit 4.115.- K. | Rozpočet školní. |
| Obecní rozpočet na r. 1944 vykázal
řádnou potřebu 71.289.- K, řádnou úhradu 37.714.- K. Ze schodku 33.575.- K uhradí 425 % přirážka k dani činž. 1.350.- K 400 % přirážka k dani ostat. 11.870.- K celkem 13.220.- K. Úhrada nekrytého schod. 20.355.- K bude žádána z vyrovnávacího fondu. |
Rozpočet obecní. |
| V téže schůzi přijaté účty obce za r. 1943 uvedly celkový příjem 67.774.51
K,
celkové vydání 63.892.01 K, tudíž pokladní hotov. 3.882.50 K. |
Ob. účty za r. 1943. |
| Od 1. 6. 1944 ustanoven obec. hlídačem opět Jos. Karas, kterému ve schůzi 27. 5. 1944 určena odměna 1.000 K měsíčně. Náklad – jako loni – rozvržen na držitele pozemků v katastru zdejší obce. | Ob. hlídač. |
| Letošní úroda švestek v ob. alejích prodána (dle usnesení ze 12. 8 1944) p. Vurmovi, sadaři z N. Ouholic za 3.000.- K. | Prodej ovoce. |
| Vyhověno žádosti Miroslava Konáče o odprodej místa na stavbu rod. domku. Zbytek obec. stráně nad č. 59 se mu odprodá za stejných podmínek jako při předchozích prodejích. | Odprodej ob. pozemku. |
| Starostovi obce (ve schůzi 23. 12. 1944) upravena odměna za úřadování
na ročních 4.000.- K.
O schůzích ob. rady nejsou zápisy. |
Odměna ob. starostovi. |
| V tomto roce postavil si zedník V. Roubal provisorní obytný domek ze dřeva a kamene, který dostal čp. II. – (Čp. I. bylo vyhraženo provis. domku, jehož stavbu ohlásil – (avšak neuskutečnil) – Mir. Konáš.) | Provisorní obyt. domek. |
| Do zdejší školy bylo pro šk. r. 1944/45 zapsáno 163 dětí. Vyučovalo se ve 4 třídách. | Počet škol. dětí. |
| Starší škol. děti musily v tomto roce kromě sběru léčivých rostlin a odpadových hmot – (papír, kosti, kovy) – pod vedením učitelů vypomáhati v Dušníkach při ničení polního plevele, sklizni hrachových lusků a česání chmele. | Výpomoc dětí v zeměd. a sběru. |
| Letecké nálety v okolí. | |
| Západní hloubkoví letci rušili pravidelný chod průmyslu pracujícího pro válku také tím, že napadali vlaky, přepravující válečný materiál a dovážející osazenstvo závodů. Několikrát zaútočili na vlaky na trati Kralupy n/Vl. – Kladno. Proto strojvůdci dostali pro takové případy zvláštní pokyny. Dne 28. 12. 1944 v poledne přijížděl od Roudnice n/L. do N. Ouholic osob. vlak. Strojvůdce zpozoroval, že jej přeletělo hloubkové letadlo. Zastavil vlak v zátočině před ouholickou zastávkou, aby jej kryl mezi stráněmi. Mnoho cestujících spěšně vystoupilo a rozběhlo se skrýt v okolí. Letadlo však útok neprovedlo. Výsledkem planého poplachu bylo jen veliké opoždění vlaku, na který čekal větší počet dělníků dojíždějících do Kralup n/Vlt. | Klamný nálet na os. vlak.. |
| Co znamenají slova: nálet a bombardování jsme názorně poznali téhož dne as o čtvrt hodiny později. Byl to čtvrtek, slunečný, ale přes to dost mlhavý den. Od západu přiletěla před podhořanská „hora“ americká bombardovací letadla. Bylo jich devět. Hned pod stráněmi začala shazovat pumy. Daleko se nesl jejich zlověstný rachot. V Miřejovicích i ve St. Ouholicích nárazy vzduchu roztříštily okenní skla. | Nálet na Miřejovice. |
| V Hleďsebi I. byla přímo zasažena vilka p. Fáry. Doma meškající babička byla usmrcena a vnouče, které ošetřovala, těžce zraněno. Na 3 místech byla pumami poškozena jedna kolej trati ke Kralupům. Dvě bomby dopadly na asfaltovou silnici, několik do polí „U křížku“. Vyryly zde hluboké krátery. Jedna bomba zasáhla chlév domku J. Strnada, čp. 5. v Miřejovicích, kde zabila kozu, ale obyvatelé domku vyvázli pouhým leknutím a otřesem nervů. Jiná bomba spadla na veltruský most. Explodovala již nahoře v traversách. Most proto poškodily jen střepiny a pěšky se po něm nerušeně přecházelo. Pro silniční dopravu však byl přes 2 měsíce, ve kterých se prováděla oprava, uzavřen. Ve Veltrusích byl zasažen domek p. Holaje. Majitel sám usmrcen, ve chlévě domku zabita kráva. | Zásahy bomb. |
| Bomby dopadly na pozemky podhořanské, miřejovické, veltruské a zlosyňské. Celkem prý tu bylo shozeno 110 bomb. Nejasný rozhled asi letcům znemožnil bezvadnou orientaci a přesné určení cíle. Nevíme, zda jím měla být miřejovská elektrárna, most, či letiště za Veltrusy. | Cíle náletu. |
| Poměry hospodářské a vyživovací. | |
| Rok 1944 začal mírnou zimou. Zvláště leden byl teplý. Jaro poměrně vlhké, měsíc březen studenější než leden. Také květen byl hodně chladný. | Počasí. |
| Dne 7. 4. 1944 se následkem tání sněhu, kterého v březnu mnoho napadlo v horách, rozvodnila Vltava a rozlila se do zahrad pod školou. | Jarní tání. |
| Letní měsíce byly bohaté na vodní srážky. Hospodářsky byl r. 1944 dobrý, úroda spíš nadprůměrná. | Léto a úroda. |
| Mlýn ve vsi byl velkou výhodou pro zdejší občanstvo. Na ně nájemce
mlýna p. Josef Vaigl před jinými pamatoval. Na velikonoce, vánoce, pouť
a posvícení vždy pro ně mouky našetřil. Když mohl, pomáhal i cizím. Proto
se stal zdejší mlýn opravdu daleko široko známým. Již ráno tu čekávaly
desítky lidí, někteří až z Kladna, Prahy, Říčan a jiných značně vzdálených
míst. Některý den se v něm vystřídalo několik set lidí, aby uzlík obilí
vyměnili, nebo o odprodání mouky žádali. Jistě bývali mezi nimi i jednotlivci,
kteří laskavosti „pana otce“ Vaigla nadužívali a s moukou od něj získanou
dokonce kupčili.
Našemu občanstvu posloužil i přísně zakázaným semletím, nebo sešrotováním „na černo“, t.j. bez k tomu potřebného úředního mlecího, nebo šrotovacího výkazu. Činil tak, i když byl přísně kontrolován, ba několikrát pokutován. Mouku přenechával po všechna válečná leta za ceny přiměřené i v nejhorších dobách, kdy „šmelináři“ vyhnali její ceny na výši drobnému lidu nedostupnou. |
Mlýn ve Vepřku. |
| Tato pomoc místního mlýna byla tím vítanější, že mlýn novoveský byl po 4 válečná leta úředně zavřen. (Jeho majitelce, pí Ant. Duškové, byla v druhé polovině r. 1941 pro mletí bez úředního povolení uložena pokuta 50.000 K. Tuto, na tehdejší dobu značnou částku, nechtěla zaplatit. Proto po celý rok - od jara 1942 do jara 1943 – byla vězněm koncentračního tábora v Dachau. Mlýn zůstal zavřen i po jejím návratu až do konce války.) | Mlýn v Nové Vsi. |
| Naši lidé se naučili úřední nařízení obcházet a okupanty růžně šidit. Tu a tam za noci kvikl tučný vepř zabíjený „na černo“. Byl posud tajně, v úkrytu chován. Častěji se místo zabitého krmníka ve chlévku objevilo slabé odstávče, plevák, jen aby počet chovaných kusů odpovídal posledně prováděnému soupisu dobytka, | Porážky „na černo“. |
| Dosti zhusta se objevovaly také „nutné“ porážky vepřů, kteří ochromli, nebo náhle onemocněli obrnou, červenkou, či jinou přenosnou nemocí. Také porážky mnohým chovatelům u nás i v okolí umožnil VUDr. Zdeněk Doležal, zvěrolékař z Veltrus. Tím pro chovatele zachraňoval dávky sádla, které ze zabitého kusu musili – (dle váhy 3 1/2 – 5kg) – odvádět. Jiným dopomohl alespoň ke snížení dávky potvrzením, že zabitý kus měl škrkavky, byl kretén (zákrslík), a podobně. Jistě správně cítící český člověk – „muž na pravém místě“. | Porážky „nutné“. |
| Populace. | |
| Ve zdejším kostele byla v r. 1944 oddána 1 dvojice snoubenců z naší
obce a pokřtěna v něm 4 novorozeňátka.
V nenávratno odešli: 1. František Pokorný, býv. majitel statku čp. 10, kdysi starosta obce, předseda míst. škol. rady, člen okres. zastupitelstva a správní rady okres. rolnické záložny ve Velvarech. Zemřel 26. 2. 1944 ve věku 78 let. 2. Václav Slabý, býv. uzenář, bydlící na odpočinku v čp. 54. Zemřel 24. 8. 1944 svoboden, stár 72 roky. |
|
|
Persekuce u nás a v našem okrese. |
|
| Hned v prvých dnech své vlády u nás okupanti zjišťovali a zajišťovali
osoby, které jim mohly být nepohodlné, nebo nebezpečné. K zatčení stačila
příslušnost ke komunistické straně. Z té příčiny byl vyšetřován též náš
občan Václav Sypecký z čp. 22. Odsouzen však nebyl.
V Nov. Ouholicích byli zatčeni, ale také propuštěni 3 občané. Jeden z nich však zůstal po celou dobu války pod policejním dozorem a musil se každý týden hlásit na četnické stanici a u Gestapa na Kladně. |
Vyšetřování komunistů. |
| Naše obec měla v těch zlých časech ujařmení alespoň tolik štěstí,
že v ní nebylo udavačů. A v případech, kdy snad by bylo k udání došlo (pro
nějaký osobní hněv), starostovi obce P. F. Novotnému se vždy podařilo pohněvanému
takový úmysl rozmluvit. Přece však i u nás byly případy odsouzení. Jeden
z tehdejších našich občanů dovážel do Terezína uvězněným tam židům chléb
a jiné potraviny. To bylo as příčinou jeho odsouzení. Dnes je již z obce
odstěhován, proto ani příčiny, ani dobu trestu nelze přesně zjistit.
Druhou obětí poměrů se stal železnič. zřízenec p. Václav Krušina. Bydlil blízko mlýna ve strážním domku čp. 29. Některý den nemohl mlynář lidem z okolí přivežené obilí vyměnit, ani ve mlýně jim je ponechat. Někteří známí se domluvili s p. Krušinou, který jim obilí u sebe uschoval. Leč – nepochybně na udání – byla u něj vykonána prohlídka, při níž nalezeno 360 kg obilí. To ovšem stačilo, aby byl na Pankráci souzen a odsouzen. Za soucit s potřebnými lidmi a podvýživou trpícími jejich dětmi odtrpěl si 9 měsíců (od listopadu 1943 do srpna 1944) v jihlavském vězení. Tento trest není jeho hanbou. |
Případy odsouzení. |
| Za své vlastenecké smýšlení a jednání prošlo nejvyššími stupni nacistické persekuce několik známých osob našeho okresu. Mezi prvními byl p. Jos. Čermák, nadporučík v záloze a účetní Městské spořitelny v Kralupech n/Vlt. Nebylo možno zvědět proč byl zatčen a k čemu se snad doznal, ale jeho osobní přátelé soudili, že byl zapojen do protiněmecké špionáže. V terezínském vězení se jeho tělesný a zdravotní stav rychle změnil. Zrak i sluch (nepochybně následkem týrání) vypovídal služby, takže v něm nepřežil ani půl roku. | Účetní Jos. Čermák. |
| V koncentračním táboře v Oranienburku zemřel v r. 1941 katecheta velvarských škol P. František Pánek, lidumilný, přímý a otevřený člověk. Jistě to byly jeho štiplavé poznámky, jimiž kritisoval současné události, kterých využili velvarští udavači, aby o něm „nahoru“ referovali již v r. 1940. V koncentráku nevydržel útrapy ani celý rok, ač to byl statný, silný a otužilý muž. | Katecheta Fr. Pánek. |
| V r. 1941 byl zatčen přednosta velvarského okres. soudu, soudní rada JUDr. Karel Treybal, známý účastník světových utkání o mistrovství v šachu. Byl odsouzen k smrti zastřelením proto, že v soudní budově přechovával zbraně a poslouchal cizí rozhlas. S ním bylo zatčeno a pro spoluúčast odsouzeno několik úředníků soudu: Dekoj, Otmar, Žáček, Mašek z Velvar, Řezanka z Miletic a Jiří Jansa z Nové Vsi. Žádný z nich se z koncentráku nevrátil. Odcházeli tam nepochybně s poznámkou: „Návrat nežádoucí“, kterou dostávali ti, jejichž veřejné odsouzení k smrti by bylo příliš křičelo. Jiří Jansa zahynul 31. 3. 1942 v Mauthausenu. | JUDr. Karel Treybal a spol. |
| Dne 6. 4. 1942 byl v táboře v Oranienburku popraven JUDr. Alois Hodek,
v celém okrese známý pro své demokratické jednání oblíbený vrchní komisař
politické správy z Kralup n/Vlt.
Dne 2. 7. 1942 popraven bývalý okresní hejtman našeho okresu JUDr. Podhajský. |
JUDr. Hodek a JUDr. Podhajský. |
| K smrti byl v r. 1943 odsouzen také bratr starosty naší obce, Václav
Novotný, ředitel měšť. školy ve Veltrusích, bývalý člen senátu čsl republiky,
zvolený za náš kraj stranou národ. socialistickou. K provedení rozsudku
nedošlo, ježto zemřel dříve, než prošlo 100 dní, určených k výkonu rozsudku.
Byli to vzory poctivě smýšlejících Čechů. V dějinách válečných let v našem okrese si zaslouží čestná místa. |
Ředitel V. Novotný. |
|
(strana 59 až 83 kroniky) |
|
| Před revolucí. | |
| Světový válečný požár, který posud plápolal v dálce se přiblížil. Válečné děje měly rychlý spád. Každý den přinášel něco nového. Bylo patrno, že válka vstoupila do posledního, závěrečného období, které chystá Němcům nejen žalostné zničení snů o nadvládě, ale i spravedlivou odplatu za všechno utrpení, které lidstvu připravili, za statisíce životů, které utratili, za zvěrstva, která napáchali. | Poslední období války. |
| Spojenecká vojska již osvobozovala i koncentrační tábory a poznávala s jakou bezcitností a bestialitou Němci zacházeli se zajatci a politickými vězni. Aby alespoň něco před světovou veřejností skryli, převáželi i pěšky přemísťovali tisíce takových trpitelů. Dělali to ovšem „po svém“, tak, aby co nejvíce ubožáků pohynulo. Převáželi a vodili je v krutých mrazech, chatrně oděné a hladové. Tyto přepravy dostaly přiléhavý název „transporty smrti“. | V koncent. táborech. |
| I tratí kol naší obce takové vlaky jezdily. Dne 27. ledna 1945 ráno byly na trati, nebo u trati mezi stanicí Veltrusy a obcí Mlčechvosty nalezeny 3 zmrzlé mrtvoly mužů. Jedna u Podhořan, druhá u podjezdu v N. Ouholicích, třetí za zdejší obcí. Kdo je viděl, nikdy nezapomene! Srdce se svíralo a oči vlhly. Ty vychrtlé, zubožené postavy, vyhaslé, nezatlačené oči žalovaly. Mrtvoly byly nahé, neb jen v cárech košile. To ostatní ubožáci ve vlaku svlékli z těch, kteří dotrpěli, vetché hadry, aby si je sami oblékli a tak spíše udrželi špetku vlastního životního tepla. Mrtvoly sneseny do hřbitovní márnice a u ní pak pohřbeny do společného hrobu. (Viz str. ..... této knihy.) - pozn.: číslo stránky chybí | Zmrzlí na trati. |
| Na počátku jara se silnicemi kol naší obce stěhovali houfně Němci z
polských území do Německa.
U mostů a na vhodných místech silnic i u nás se připravovaly protitankové překážky a přehrady |
Na počátku jara. |
| Dne 22. 3. 1945 po poledni podnikla americká letadla nečekaný nálet na město Kralupy n/Vlt. Provedla jej v několika vlnách. Nikdo však nemůže určitě udat, bylo-li vln 10 nebo 15. Celkem prý spadlo na město as 2.800 bomb a ničivé dílo trvalo téměř 3/4 hodiny. Následky náletu byly hrozné. Úplně rozmetáno 117 domů, těžce poškozeno 175 a lehčeji přes 700 domů. Žalostný obraz zpustošení skytalo již nádraží. Ve městě demolováno několik továren, silně poškozena i krásná budova gymnasia Dr. A. Dvořáka a městská spořitelna. Hmotná škoda odhadována na půl miliardy. Byly však i škody, jichž výši těžko určit, ku př. úplné zničení jedinečných sbírek hmyzu, které zůstavil zemřelý odbor. učitel a vynikající entomolog Frant. Mužík. Největší škodou však bylo – 145 životů českých lidí, kteří byli zasypáni troskami v nedostatečných úkrytech a sklepech domů. (Mezi nimi byli též řed. kralup. obec. školy v. v. Ant. Fišer, jeden ze zakladatelů „Sokola“ v N. Vsi – Vepřku a učitelka Anežka Jandová, která před časem působila na zdejší škole.) Smutná bilance! | Nálet na Kralupy n/Vlt. |
| V měsíci dubnu 1945 stalo se cílem amerických hloubkových letců kralupské letiště. Němci tam měli za války plachtařskou školu a hangarovalo tam přes 50 vojenských letadel. „Kotláři“ – (tak se říkalo hloub. letcům) – je měli asi dobře spočítaná, neboť po náletu nebylo ani jediné k potřebě. | Nálet na kral. letiště. |
| Od podzimu minulého roku se u nás proslýchalo, že v lese na Škarechově na hranicích našeho katastru se skrývají partyzáni. Také úředně bylo nařízeno, aby četnictvo z N. Vsi po nich pátralo. V tu dobu však ještě partyzáni ve Škarechově nebyli. Ale v lesích u Jeněvsi se jich skrývala skupina, která na jaře 1945 měla 33 členů. Tři muži této skupiny na jaře vskutku přešli do Škarechova. Snad o tom vědělo i četnictvo. Česká krev a české svědomí však zvítězily nad úřední povinností. Pátralo tak, aby nic nevypátralo. Také mezi obyvatelstvem se nenašli udavači a zrádci. Spíš prý někdo na cestu u lesa tajně položil uzlík potravin. Partyzáni zde neměli možnost, aby se uplatnili ve větších akcích. Musili vyčkávati příhodnou dobu – „svůj čas“. | Partyzáni ve Škarechově. |
| Dne 22. 4. 1945 mezi 8 a 9 hod. ranní povšimli si z okna domu čp. 27 vlaku, vezoucího ruské zajatce, jaké v tu dobu častěji po trati obcí projížděly. Majitel domu, p. V. Loužecký, vyšel před stavení a zahlédl jednoho Rusa, který od vlaku utíkal do Lindova. Zakýval na něj a šel mu naproti. Leč u potoka místo jednoho se mu objevili tři zajatci. Zavedl je domů. Upravil prostornou, v obu čistou jámu k ukládání krmné řepy ve stráni proti domu, opatřil lavicí a provisorními lůžky, přikryl opět prkny, na něž nanesl větve. Zajatci byli skryti a ovšem hned dobře nasyceni. To se stalo jednomu z nich osudným. Bolesti, které jej zachvátily, budily dojem, že onemocněl úplavicí nebo týfem. Pan Loužecký neváhal a přivedl mu i lékaře - MUDr. B. Hányše z Veltrus. Na stravování zajatců se s rodinou Loužeckých podíleli i jiní občané. Zvlášť vydatně pomáhala „paní matinka“ A. Vajglová, v jejíž koupelně se všichni tři zajatci také vykoupali. Pomáhala i pí R. Sklenářová (z čp. 24), pí Kubištová (z čp. 55), pí Honzajková (z čp. 39), rodina Stárkova (z čp. 10) a Satranova (z čp. 19). Od dalších rodin přinášela dárky pí Vin. Hubínková (z čp. 34.), proto zásobování ukrytých bylo dobře zajištěné. K obědu je Loužeckých volávali do světnice. Tam chodívali též večer po 9té hod., poslouchali rozhlas ze své vzdálené vlasti, pak hovořili s našimi sousedkami, kterých každý den několik přicházelo „na besedu“. Ukrývání nezůstalo v obci tajemstvím. Ba začalo se o něm mluvit tolik, že hrozilo nebezpečí vyzrazení. Proto se soused Loužecký svěřil četnickému strážmistru Frant. Antošovi z Nové Vsi a ten poradil: Úkryt na 2 dny otevřít, aby se každý mohl přesvědčit, že je prázdný a zajatce na tu dobu ukrýt na půdu, ovšem dobře je tam zahradit slámou. Stalo se. Pak brzy přišel květen a události jeho prvních dní. V těch se zajatci odvážili i ven z obce a jednou si dokonce přivedli 2 své krajany jako hosty. Ti však zde pobyli jen 2 dny. Dne 7. 5. 1945 odešel jeden ze tří prvnějších. Obdarován na cestu, děkoval a loučil se s majitelem domu, kterého nazýval otcem. Vnutil mu i stříbrné hodinky. Nebyl to dar obzvlášť cenný, ale uvážíme-li, co pro zajatce – Rusa znamenaly „časy“, pochopíme, že dával své nejdražší a nejvzácnější. Zbylé 2 dovezl as třetí den po osvobození Prahy syn p. Loužeckého na ruský konsulát s potvrzením o jejich uniknutí a ukrývání. Byli zase zařazeni do Rudé armády. Jeden z nich ještě několikrát Loužeckým psal z Prahy, později z Čes. Budějovic. | Ukrývání rus. zajatců. |
| Kruh kolem Němců se uzavřel.
Spojenecká vojska vstoupila na území Čech a Moravy. Ruská armáda dobyla Brna, americké sbory pronikly k Plzni. Berlín padl. Hitler injekcí ukončil svůj život, ale jeho mrtvola nebyla nalezena 5. května 1945. Český lid povstal k boji za svržení otrokářského jařma. „V Praze vypukla revoluce,“ hlásil v poledních hodinách rozhlas. Pražané téměř beze zbraní, holýma rukama se postavili proti mnohatisícové, vším vyzbrojené německé posádce. Všude přerušena práce, v továrnách i na dráze zastaven provoz. V ulicích stavěny barikády, na nichž se hned rozhořčeně bojovalo. Drobní, neznámí lidé tu náhle vyrůstali v hrdiny. Až k nám dolétá ohlas dělostřelby. Také ze severu slyšíme výstřely. Na silnicích kolem nás je neobvyklý ruch. Střídají se tu vozy vystěhovalců, skupiny žen a dětí, ranění, kteří opustili nemocnice, německá auta a pancéřové vozy, jedoucí s plně vyzbrojenými posádkami ku Praze. |
Konec se blíží. |
| Stejný ruch je na silnicích 6. 5. 1945. Z Prahy opět se nese hřmění
děl. Němci tam ale řádili a vraždili. Před svými tanky hnali české ženy
a děti. Rozhlas volal do zbraně četnictvo, policii a bývalé vojáky. V několika
jazycích volal také o pomoc do ciziny.
V odpoledních hodinách byli u Debrna zastřeleni býv. majitel hostince čp. 45 v naší obci, svobodník v záloze Alois Honzajk a úředník okres. úřadu, poručík v záloze J. Nováček. Vezli autem střelivo, které Praha tolik potřebovala. Němci obsah auta objevili a oba na místě ranami do týla zastřelili. První oběť revoluce z naší obce. Do Terezína jely pod ochranou švýcarského Červ. kříže autobusy a nákladní auta. Vezly potraviny a svobodu tamním politickým vězňům. |
6. 5. 1945. |
| V Praze pokračuje dělostřelba. Pod vyjasněnou oblohou zakroužila americká
letadla a shazovala bomby malých kalibrů nebo střelbou z těžkých kulometů
napadala německé útvary směřující ku Praze.
Odpoledne sděloval poštovní úřad v Podhořanech okolním obec. úřadům zprávu (obdrženou z Prahy), že směrem k nám táhnou od Prahy německé kolony, které cestou loupí, vraždí a pálí. Zpráva způsobila v obcích (zvláště při silnici) poplach a zmatek. Lidé zakopávali a schovávali cenější majetek. Na noc mnoho občanů hledalo úkryt v okolních roklích a u Vltavy pod Hebronem. Zpráva se ukázala nepravdivou. Tohoto odpoledne přivezli z Debrna mrtvolu Němci zastřeleného Al. Honzajka. Dal ji přivézti jeho strýc Lad. Honzajk, rolník z N. Ouholic. Převoz byl proveden tajně, proti rozkazu Němců, že mrtvoly zastřelených se nesmí převážet. Rozhlas hlásil, že se v Praze s Němci vyjednává, ale při tom boj neutichal a byla ostřelována i nemocnice na Bulovce. |
7. 5. 1945. |
| Ruch na silnicích trvá. V odpol. hodinách jel kolem naší obce pancéřový
vlak, plně obsazený něm. vojskem ve zbrani. Směřoval ku Praze. Dojel však
jen do Nelahozevsi. Tam se srazil s vlakovou soupravou, zatíženou nákladem
starého železa, kterou proti němu vypravili kralupští železničáři. Třaskaviny
a střelba nelahozeveských občanů dokončily zkázu posádky.
V pozdnějších odpoled. hodinách zastřelili Ssmanni „na horách“ nad N. Ouholicemi dva novoveské občany: stroj. ing. Josefa Švába a mechanika Jarosl. Mergla. U prvního našli malou pistoli, druhý, bydlící jen několik set metrů od místa setkání neměl u sebe občanskou legitimaci. V Praze trval úporný boj. Rozhlas opakoval volání o pomoc. Hořela staroměstská radnice. |
8. 5. 1945. |
| Noc z 8. na 9. května byla u nás nejvzrušenější z revolučních dnů.
Snad nikdo v ní nespal. Střelba od Prahy a od severu, svítivé střely a
rakety působily děsivěji a hrůzněji. Mnozí občané opět hledali úkryty u
Vltavy.
Po půlnoci se střelba přiblížila. Bylo patrno, že se bojuje v nedalekém okolí. To silnicí od Ledčic spěchala od Berlína na pomoc Praze ruská tanková armáda maršála Rybalko. Ke 2. hod. noční narazila v Nové Vsi na němec. armádu generála Scho(přehlasovené o)rnera, ze severu (od Krkonoš) ustupující k západu (ke K. Varům), která mínila přes N. Ves, Sazenou a Velvary odbočit ke Slanému. V N. Vsi se rozpoutala ostrá přestřelka hlavně pěchotními zbraněmi, při které byly dům archit. B. Fiedlera, dům v němž úřadovala četnická stanice, domek pí Šimůnkové a j. poznamenány sty zásahů. Část němec. vozů za této přestřelky odbočila s Homolky k N. Ouholicím, aby se do Velvar dostala přes Podhořany. Rusové však to brzy překazili. Zatím, co hlavní část Rudé armády, nedbajíc překážek se řítila ku Praze a smetala vše, co jí bylo v cestě, jeden z ruských kolosů na Homolce obrátil hlaveň děla proti německým oddílům a rozstřílel jejich přední vozy, aby zatarasil silnici a tak jim znemožnil postup. Homolka se stala bojištěm. Ženy a děti z němec. vozů se rozprchly. I vozidla sjížděla se silnice. Několik se jich pustilo „od topolů“ přímo do vsi, aby polními cestami unikla. Ale i osud těch byl brzy zpečetěn. Rudoarmějci je zničili přesnou palbou. Jeden pásový vůz s dělem na cestě ke škole poblíž fary. Jiná se převrhla, nebo uvázla v nesjízdných cestách a polích. Jejich posádky se rozběhly a zvýšily zmatek ve vsi i pod Hebronem, kde se té noci skrývalo hodně občanů. Vyděšení Němci se vrhali i do Vltavy, aby přeplaváním unikli nepříteli. Jaký zmatek tam mezi Němci vládl dosvědčuje i to,k že jedna žena odhodila tam v poli své několikaměsíční dítě. Ráno je kdosi přinesl. Paní A. Vajglová, manž. nájemce mlýna se jej ujala a později odevzdala do pražského nalezince. Také na našem hřbitově a ve „farské“ zahradě pod ním se ukrývali Němci. Prchali též podle silnice, dráhy, řeky i po „horách“. Té noci snad v každé obci při silnici stříleli na Němce i čeští lidé. Kolem 4. hod. ranní přijela nová nekonečná řada ruských tanků. To již všude na silnicích byli lidé a radostně, jásavě volali a mávali na uvítání našim osvoboditelům. Na Homolce se posádky němec. vozů již bez odporu vzdávaly. Tu a tam byl některý důstojník, který váhal, smeten automatem, některý se zastřelil sám. Rudoarmějci za pomoci našich mužů odzbrojovali něm. vojáky. Odzbrojení směli hned pěšky odejít. Jízdní kola, kapesní a náramkové hodinky byly všem odnímány. Podél silnice se všude válí stovky aut osobních i nákladních a různých motorových vozidel všech druhů. Některé jsou plné cenných věcí: kožichů, obleků pro muže i ženy, látek, fotopřístrojů, lékařských přístrojů, dalekohledů, psacích strojů, radio-přijímačů. Jiné zase lihovin, kuřiva, konserv, salámů a nejrůznějších potravin. Lidé, kteří přicházejí i ze vzdálenějších míst, odnášejí tyto věci v rancích, nůších a pytlích, někteří přijeli i s vozíky, nebo dokonce - vozy. Je dost i těch, kteří svou kořist neodnášejí hned domů, ale ukrývají si ji v roklích a v obilí, by se mohli rychleji vrátit pro jinou. Vyprávělo se, že celá auta byla zatažena do některých domů, aby byla pohodlněji vybrána. |
9. 5. 1945. |
| Toto kořistění trvá i celý další den. Trvá také stíhání rozprchlých
Němců. Pronásledují je domácí ozbrojení lidé. Ale za ruskými tanky se objevily
houfce pěchoty (nepochybně mongolského původu), a v krátkých rojnicích
přešly podél silnice, dráhy, Vltavy a po „horách“, aby okolí pročistily.
„U topolů“ byl 9. 5. 1945 těžce zraněn (průstřel nohy a plic) náš občan, 41tiletý Bohumil Novák z čp. 42. Na témže místě byl zastřelen také 19tiletý Jiří Skopec z N. Ouholic. Na Homolce padli dva z Rudoarmějců. Ve vsích při silnici (několik v Mlčechvostech) padla němec. střelám za oběť řada občanů. Nejvíce však tu padlo Němců. Rudoarmějci pohřbeni na pěkném místě našeho hřbitova. (Viz str. 101. této knihy.) Na neoznačeném místě, kde se nepohřbívá, vykopán společný hrob pro 17 Němců, zastřelených na hřbitově a v nejbližším okolí obce. Byla mezi nimi také 1 žena. Více jich bylo zakopáno na několika místech v polích poblíž „topolů“ a u Nové Vsi. Osvobozená Praha jásala a své slovanské osvoboditele zahrnovala květy, láskou a opravdovým vděkem. Všude vládla radost z vítězství pravdy a pádu nacistické tyranie. Náš národ opět volně dýchá. Kéž ukončená válka byla poslední válkou mezi kulturními národy! Kéž se rychle zahojí rány jí zasazené a lidstvo se těší z trvalého, blahodárného míru! |
Dny 9. a 10. května
1945. |
| Dne 10. 5. 1945 přijela z Košic do Prahy naše zahraniční vláda a přivezla
svůj „košický program“, jímž se mají řídit osudy obou našich národů a vydala
své první provolání k lidu, nadepsané „Všem věrným Čechům a Slovákům!“
Dne 11. 5. 1945 konán za velké účasti občanstva společný pohřeb Al. Honzajka, Jiř. Skopce a Jarosl. Mergla. U rakví vystavených v našem kostele se s nimi za občanstvo loučil pisatel této kroniky. Dne 12. 5. 1945 měli společný pohřeb ti, kteří se stali obětmi revoluce v Mlčechvostech. Byli to: Fr. Navrátil, 47letý topič, Ant. Janda, 42letý obchodník, jeho bratr 45tiletý zaměstnanec ČSD, Jarosl. Nový, 20tiletý lodník, vesměs z Mlčechvost a Bohum. Verner, 48tiletý dělník ze Sazené. V Mlčechvostech u rakví položených na dvou smutečně vyzdobených valnících loučil se s nimi mlčechvostský rodák, spisovatel Dr. Miloš Kratochvíl a čest jim vzdával vůdce jeněveských partyzánů. U hrobů na zdejším hřbitově byly jim vypáleny čestné salvy. Následujícího dne pohřben náš občan Bohumil Novák, který zranění „U topolů“ podlehl 10. 2. 1945 v nemocnici na Bulovce. |
Pohřby obětí revoluce. |
| V našem okolí zůstalo hodně Rusů. Do Veltrus se hned po osvobození
Prahy vrátila část vojsk maršála Rybalka, aby si zde odpočinula. Denně
někteří zacházeli k nám, proto jsme je mohli opravdu „zblízka“ poznat.
Povahově se velmi lišili. Nebylo ani jinak možno, vždyť byli z tak rozdílných
a od sebe tak vzdálených krajů širé Rusi. Většinou to byli prostí, upřímní
lidé, s duší a srdcem dětí. To opravdu překvapovalo u mužů, kteří řadu
let procházeli peklem války. Většina si jich jako válečnou kořist přinesla
z něm. zemí kapesní a náramkové hodinky – „časy“. Na ty byli hrdi a pyšnili
se jimi. Čím více v nich napočítali kaménků, tím jim byly milejší. Měli
rádi také „vodku“. Za láhev – třeba doma neodborně vyrobené kořalky, bídné
kvality, dávali prádlo, látky, někteří i své cenné „časy“. Rádi se bavili
střelbou z pistolí a pušek. V prvých dnech také házeli do Vltavy ruční
granáty, aby jimi usmrcovali ryby.
Dne 11. 5 1945 při tom jednomu ruskému vojínu granát předčasně vybuchl a těžce zranil přihlížejícího 19tiletého Jos. Hůlu z Nových Oouholic, který as po 14ti dnech zranění podlehl v nemocnici na Bulovce. Dne 19. 5. 1945 při neopatrném zacházení s automatem jiný rus. vojín dosti vážně zranil na ruce majitele hostince čp. 45 Josefa Podubského. Po několika dnech ruské pomocné oddíly hnaly po silnicích mnohatisícová stáda koní všech velikostí a plemen. Byla to válečná kořist z něm. zemí. Nikdo z nás ještě neviděl tolik koní pohromadě. Tu a tam při silnicích menší skupiny zastavily, aby se koně na lukách popásli. Stáda jistě nebyla ani přesně spočítána, neboť v obcích zůstalo dost koní zapomenutých. Často také docházelo k výměně za koně rolníků. I u nás několik koní zůstalo a chovatelé si je později vykoupili. Po několika dnech, když stáda koní přešla, hnána po silnicích další kořist a jistě i vojenský proviant, obrovská, nespočítatelná stáda skotu, zvláště krav. Na vltavském břehu proti naší obci se dlouho popásalo stádo krásných černobílých dojnic, které v Dušníkách měly ustájené vojen. skupiny odpočívající ve Veltrusích. |
Rusové u nás
a v okolí. |
| Další veřejné události. | |
| Ihned po revoluci byl v Kralupech n/Vlt. na místo bývalého „Okresního úřadu“ zřízen Okresní Národní Výbor (ONV). | ONV v Kralupech. |
| Dne 16. 5. 1945 po šestiletém exilu a šestileté práci pro obnovu naší
svobody a celistvosti našeho státu vrátil se do vlasti president republiky
Dr. Ed. Beneš.
Praha, tonoucí v záplavě vlajek, praporů a květů i nadšení jej přímo královsky vítá, celá republika k němu vzhlíží s pocity hlubokého vděku a přáním, aby všechna další leta přinesla jemu i republice jen zdar a štěstí. |
Návrat presid. rep.
Dr. E. Beneše. |
| Politické strany: komunistická (KSČ), soc.-demokratická, nár.-social. a lidová, zúčastněné na odboji doma i v zahraničí se sjednotily v „Národní frontě Čechů a Slováků“. Všechny ostatní strany nebyly v republice uznány a zanikly. Jejich bývalé členstvo přestoupilo do stran uznaných, malé procento obyvatelstva zůstalo bez politické příslušnosti. | Národní fronta. |
| Význačnou a pro náš stát opravdu historickou událostí v průběhu prvého roku obnovené svobody přinesl den 24. 10. 1945, kdy president Dr. Ed. Beneš podepsal dekret o znárodnění dolů, průmyslu, bank a pojišťoven v ČSR. | Znárodnění dolů,
prům. a bank. |
| V měsících říjnu a listopadu proveden úřední soupis majetku, vkladů u peněžních ústavů, životních pojistek a cenných papírů. Z majetku nad 20.000 Kčs byla placena odstupňovaná „dávka z majetku“. Vklady byly prohlášeny za „vázané“, t.j. nesměly být bez úředního povolení peněžními ústavy vypláceny. Toto opatření mělo zajistit naši měnu. Kurs koruny pak stabilisován v poměru: 50 Kčs = 1 americký dolar. | Soupis majetku. |
| Další události v obci. | |
| V prvých měsících r. 1945 vedlo správu obce obecní zastupitelstvo,
které v popřevratových dnech připravilo volbu nového Místního národního
výboru (= MNV). Volba konána 28. 5. 1945 za účasti většího počtu občanů
v hostinci čp. 8.
Členy MNV byli zvoleni pp: Mirosl. Branse, Jarosl. Dlubal, V. Franc, V. Sypecký st., Fr. Honzajk, Fr. Novotný, Ant. Pokorný, V. Roubal, Vojt. Satran, Ant. Řehák, K. Šebesta a Jos. Vajgl st. |
Volba MNV. |
| Na to zvoleni p. Fr. Novotný předsedou MNV a pp. V. Sypecký st., Ant. Řehák a Voj. Satran členy obec. rady | Předseda a ob. rada. |
| Obecní komise složeny takto:
1. Komise sociální, osvětová a školská: Jar. Dlubal, A. Pokorný, Fr. Vlasák, J. Vajgl ml. 2. Komise finanční, stavební a bytová: F. Honzajk, V. Roubal, V. Beránek, V. Sypecký. 3. Komise hospodářská, zásobovací a rolnická: V. Stárek, V. Kubišta, R. Sklenářová, Mir. Branse. 4. Komise bezpečnostní: V. Franc, K. Šebesta, A. Řehák ml., K. Jiráček ml. |
Ob. komise. |
| Pokladníkem obce zvolen p. J. Vajgl st.
Nový MNV konal během roku ještě 15 řádných schůzí, v nichž učinil tato usnesení: Vedením zásobovací agendy pověřil pí Růž. Sklenářovou a přiznal jí odměnu 250 Kčs měsíčně, kterou později zvýšil na 350 Kčs. Zvolil kárnou komisi, v níž zasedali pp. V. Kubišta, V. Beránek, Mir. Branse a Doubravský A., a komisi žňovou, jíž tvořili pp: V. Stárek, Jan Hejda, F. Novotný, J. Sypecký, B. Mazurenková. Honební výbor sestával ze 3 členů. Byli to Voj. Satran – jako správce honitby a pp. Fr. Novotný a Jos. Faix jako členové. |
Ob. pokladník. |
| Ve schůzi MNV dne 29. 9. 1945 resignoval p. F. Novotný na funkci předsedy
po téměř 14tiletém působení jako starosta obce a předseda MNV – a poděkoval
všem, kdo s ním spolupracovali.
Ve schůzi 20. 10. 1945 poděkoval odstupujícímu předseda osvět. komise Jar. Dlubal za vše, co v letech svého působení pro obec vykonal, vyzvednuv zvláště elektrisaci obce a opatření motor. stříkačky pro sbor dob. hasičů. |
Resignace předsedy
MNV. |
| V dalším průběhu této schůze vzdal se p. A. Řehák členství v MNV a
na jeho místo vstoupil p. Fr. Tichý. Ten pak zvolen novým předsedou MNV.
Funkci přijal a poděkovav za projevenou důvěru, slíbil, že práci pro rozvoj
a zvelebení obce chce věnovat všechen svůj volný čas. Nový předseda je
příslušníkem strany KSČ.
Narodil se 23. 5. 1903 v Kozmicích, okres Tábor. V r. 1942 stal se na základě více než desetiletého pobytu příslušníkem zdejší obce. Je zaměstnancem ČSD a bydlí v čp. 28.  |
Nový předseda
MNV. |
| Dne 17. 11. 1945 zvolena knihovní rada. Členy se stali pp.: Jar. Dlubal,
A. Pokorný, J. Kešek, H. Honzajková, Jar. Řeháková – a dne 27. 11. 1945
volební komise (k sestavení voličských seznamů) v tomto složení: Jos. Vajgl
st., F. Novotný, F. Honzajk a J. Dlubal.
Ve schůzi 18. 12. 1945 se místní nár. výbor sjednotil v náhledu, že v naší obci nejsou případy, které by se týkaly některého bodu dekretu presidenta republiky o trestání provinění pro národní cti (č. 138/1945 Sb. z.) |
Další usnesení
MNV. |
| Život kulturní a politický.
Až do osvobození z německé nadvlády se v obci neprojevoval ani politický, ani kulturní život. Nejdříve se k němu přihlásila strana KSČ, jejíž místní organisace se ustavila ještě v tomto roce. Ostatní strany (povolené) bývaly v čas potřeby zastoupeny jen svými důvěrníky. Obecní osvětová komise připravila oslavu 28. října, která konána 27. 10. 1945 v hostinci čp. 8. O významu dne měl proslov předseda komise Jar. Dlubal. |
|
| Zdejší škola měla ve šk. r. 1945/46 tři třídy, do kterých bylo ke dni 3. září 1945 zapsáno 117 dětí. Jejich počet však nápadně klesal. Ke dni 31. 12. 1945 činil jen 92 dětí. Pokles vyvolalo stěhování zemědělských rodin do našeho vylidněného sever. pohraničí. | Škola. |
| Ze spolků trval v obci jen „Sbor dobrovolných hasičů“. | Spolky. |
| Populace. | |
| Dle matrik zdejšího farního úřadu byly v r. 1945 v našem kostele oddány dvě dvojice snoubenců a to: V. Podubský – Mandlová, Slavoj Špičan – M. Novotná a v obci se narodilo 5 dětí: Al. Štětina, Voj. Satran, Jos. Kešek, Alb. Procházková a Jaromír Zelený. | Oddaní a narození. |
| Kromě Boh. Nováka, jehož jako oběti revoluce u nás je v tomto zápise
již vzpomenuto – (str. 72. a 74.) – byli letos do půdy našeho hřbitova
uloženi:
1. Jan Novák, disponent v. v., z čp. 40., zemřelý ve věku 79 roků a jeho sestra, soukromnice 2. Marie Nováková, která dožila 82 rioků. 3. Dobrovolně oběšením ukončil v 58. roce věku svůj život Jos. Karas, řezník z čp. 46. |
Zemřelí. |
| Poměry hospodářské a vyživovací.
Hospodářsky byl rok 1945 dobrý. Potřebné deště se vždy včas dostavily, proto byla i velmi pěkná, spíše nadprůměrná úroda. Zdejší rolníci odhadli, že průměrně sklidili na 1 korci: |
|
| pšenice 7 q
žita 6 q ječmene 8 q ovsa 6.5 q ran. brambor 40.- q pozd. brambor 70.- q cukrovky 100.- q. Úroda chmele však byla slabá. Na 1 kopě sklizeno průměrně jen 1 kg. Cena za 1 lehký q (50 kg) byla 3.800 Kčs. |
Sklizeň. |
| Plodiny dodávané pro veřejné zásobování byly od pěstitelů přejímány
za tyto ceny:
1 q pšenice 200.- Kčs 1 q žita 186.- Kčs 1 q ječmene 175.- Kčs 1 q ovsa 168.- Kčs 1 q cukrovky 40.- Kčs. |
Ceny hosp. plodin. |
| Ceny dobytka odváděného na předepsané dodávky byly úředně stanoveny
za 1 kg živé váhy:
hovězího dobytka 9.- Kčs telat 10.- Kčs vepřů 13.- Kčs. Prodej a nákup selat byly volné. Prodávala se 1 kg živé váhy za 60.- Kčs. Za 1 litr mléka dodávaného pro veřejnou aprovisaci dostával rolník 1.60 Kčs. Úřední cena 1 q slámy byla 50 Kčs, 1 q sena 90 Kčs. |
Úřed. ceny
dobytka. |
| Poměry vyživovací se během roku postupně zlepšovaly. Příděly některých
potravin, pokud bylo možno zvyšovány.
Mzdy dělníků značně stouply a práce rukou docházela ocenění a uznání. |
Poměry vyživovací. |
| Do nového roku jsme přecházeli s tou nadějí, že se v něm vyhojí rány zasazené válkou, životní úroveň všech se bude dále zlepšovati a v pokoji a míru budeme budovati a upevňovati novou republiku. | Do nového roku. |
|
(strana 84 až 92 kroniky) |
|
| Zápis letošního roku začínám dvěma událostmi, které měly v obci živější ohlas. | |
| Prvou byly volby do Národ. shromáždění, při nichž se všechny čtyři
politické strany četnými plakáty, letáky a schůzemi ucházely o hlasy voličů.
Komise pro tyto volby byla sestavena již ve schůzi 9. 3. 1946. Politické
strany v ní zastupovali:
1. KSČ – Jar. Dlubal – náhrad. F. Honzajk 2. str. soc. dem K. Jiráček – náhrad. nebyl jmenov. 3. str. nár. soc. F. Novotný – náhrad. Voj. Satran 4. str. lidovou J. Vajgl st. – náhrad. F. Civín. Volby konány 26. 5. 1946. Volební místnost byla v hostinci čp. 8. Prvně se při nich volilo dle nového volebního řádu, dle kterého věková hranice aktivního volebního práva byla snížena na 18 let a pasivního práva na 21 let věku. Do volebních seznamů byli zapsáni i muži v aktivní vojenské službě. Účast voličů byla téměř 100 %. Poněvadž dnes nemohu zjistit přesné výsledky v naší obci, uvádím pouze, že největšího počtu hlasů dosáhla KSČ, na druhém místě byla str. nár. social. V celém správním okrese Kralupy n/Vlt. získala str. komun. 12.557 hlasů, str. nár. soc. 4.575 hl., str. soc.-dem. 3.356 hlasů, str. lidová 2.522 hl., a v celém volebním kraji Kladno str. komun. 127.005 hl., str. nár. soc. 54.124 hl., str. soc.dem. 34.702 hl., str. lidová 20.696 hl. |
Volby do Nár.
shromáždění. |
| Druhou význačnou událostí v r. 1946 bylo obnovení MNV na základě výsledků
voleb do Nár. shromáždění – (dle vlád. nař. č. 120/46 Sb.) Ze 12ti mandátů
ve zdejším MNV připadlo na KSČ – 8, na str. soc. dem 0, na str. nár. soc.
3, na str. lidovou 1 mandát a byli zvoleni
za KSČ členy: F. Tichý, Jar. Dlubal, F. Honzajk, Voj. Kubišta, V. Franc, A. Pokorný, Bož. Mazurenková, Mir. Branse – náhrad.: V. Krušina, V. Řehák, Fr. Doubravský a J. Kešek, za str. nár. soc. členy: A. Urban, V. Satran, Josef Vajgl ml. – náhrad.: Jan Petrášek a R. Sklenářová, za str. lidovou členem: Jos. Vajgl st., náhrad.: L. Krycner a F. Šára. V dalším průběhu zvolení: předsedou MNV – F. Tichý – (viz str. 79.), jeho náměstkem Vojt. Satran, pokladníkem obce J. Vajgl st. Čtyřčlennou ob. radu tvořili: F. Tichý, Voj. Satran, Jar. Dlubal a F. Honzajk. |
Obnovení MNV. |
| Bývalý a obnovený MNV měly v r. 1946 celkem 16 schůzí, v nichž učiněna
tato důležitější usnesení:
Dne 19. 1. 1946 zvýšena odměna předsedy MNV na 6.000 Kčs ročně. |
Schůze MNV. |
| Dne 19. 2. 1946 rozhodnuto zakoupiti pro obecní rozhlas zařízení se třemi tlampači od firmy Telegrafia Praha, za které jí bylo dle přijatého rozpočtu po schválení schůze ze dne 9. 3. 1946 zaplaceno 16.245.- Kčs. | Rozhlasové zařízení. |
| Dne 9. 3. 1946 zvoleni do finanční komise Jar. Dlubal, Voj. Satran a V. Sypecký. K doplnění komise navrženi ONV – K. Jiráček, Václ. Stárek a V. Krušina. Téhož dne zvolena též komise bezpečnostní v tomto složení: V. Franc, Voj. Kubišta, V. Branse a Mir. Krušina. | Komise. |
| Uzávěrka obec. účtů za r. 1945 schválená ve schůzi 27. 3. 1946 vykazovala
celkový příjem 91.333.30 Kčs celkové vydání 66.957.90 Kčs pokladní hotovost k 21. 12. 1945 24.375.40 Kčs V této schůzi zvýšena pí Růž. Sklenářové odměna za vedení zásobovací agendy na 600 Kčs měsíčně. Ve schůzi 13. 7. 1946 zvoleny komise zemědělská, žňová, finanční, osvětová a stavební, ve schůzi 19. 8. 1946 projednán návrh na stavbu obec. domu, který by sloužil též co dům kulturní a usneseno tuto stavbu pojmouti do 2letého plánu výstavby obce. Plány stavby schváleny a postoupeny ONV. Odměna pro chovatele plemen. kozla byla (3. 10. 1946) zvýšena na 3.000 Kčs ročně. |
Ob. účty za r. 1945 |
| Ve schůzi 25. 10. 1946 předložen, probrán a schválen rozpočet obec.
hospodaření
na r. 1947, který uváděl:
úhrn řádné potřeby 89.457.- Kčs, úhrn řádné úhrady 46.682.- Kčs, schodek 42.775.- Kčs, který se má uhraditi: 1. obec. dávkami, 2. přirážkou 125 % k dani činžovní a 400 % ke všem daním ostatním, 3. přirážkovým přídělem v částce 13.680 Kčs, 4. k úhradě zbylého schodku 29.095 Kčs pak žádati zemský příspěvek podle § 11. zák. č. 169/30 Sb. |
Ob. rozpočet
na r. 1947. |
| Dne 10. 3. 1946 konána ustavující schůze míst. škol. rady, v níž jako
zástupci školy byli všichni tři na škole působící učitelé a jako zástupci
školní obce tito členové:
V. Točík a Mir. Faix z N. Vsi, Karel Fuxa z Dušník, Frant. Tichý z Vepřku, Ant. Bauer z Podhořan, Rud. Bartůněk ze St. Ouholic a náhradníci: V. Franc a J. Valda, oba z Vepřku. |
Míst. šk. rada. |
| Škola byla i letos trojtřídní. Při počátku šk. r- 1946/47 měla 104 děti, ke dni 31. prosince 1946 jen 94 děti. Se svým žactvem pořádala 17. 3. 1946 u Podubských „Dětskou besídku“ a poslední neděli před vánocemi „Vánoční besídku“, jejichž pořady vyplňovaly recitace, scény a tanečky dětí. Druhá končila vánoční nadílkou. | Škola. |
| Dne 5. 5. 1946 konal MNV slavnostní schůzi, v níž po proslovu kultur.
referenta Jar. Dlubala společně vyslechnut pořad slav. aktu ke vzpomínce
na povstání českého lidu vysílaný pražskou rozhlasovou stanicí. Pak přítomní,
k nimž se připojilo dosti početné občanstvo, odešli v průvodu na místní
hřbitov, kde po projevu předsedy MNV a recitacích žactva zdejší školy položeny
kytice na hroby našich obětí války a revoluce: Boh. Nováka, Al. Honzajka,
rudoarmějců a neznámých obětí Gestapa.
Dne 9. 5. 1946 oslaveno výročí „Dne vítězství“ vzpomínkovou slavností „Na homolce“, jíž se účastnily všechny míst. organisace a korporace několika sousedních obcí. Při této slavnosti odevzdal p. štáb. kapitán Šitanc 10tiletému žáku zdejší školy Al. Honzajkovi vyznamenání, jejž se in memoriam dostalo jeho otci, zastřelenému 6. 5. 1945 u Debrna. (- Viz str. 66. a 67.) Dne 1. 6. 1946 uspořádán společně s obcí St. Ouholice slavnostní večer k 62. narozeninám presidenta republiky Dr. Ed. Beneše, při němž po proslovu kultur. referenta obce Ouholic, A. Nováka, promítány filmy ze života p. presidenta. Dne 15. 9. 1946 pořádalo zdejší občanstvo u Podubských „Posvícenskou zábavu“, z jejíž čistého výnosu určena polovina na ob. rozhlas a polovina na obec. knihovnu, která byla v tomto roce nově uspořádána a zahájila činnost. |
Kulturní činnost. |
| Dle matrik zdejšího farního úřadu se v r. 1946 v naší obci narodily 2 děti (- V. Branse a M. Pokorný -) a ve zdejším kostele oddána 1 dvojice snoubenců (- L. Pokorný s Vl. Truhlářovou -). Smrt tentokrát do obce nenalezla cestu. | Populace. |
| Poměry hospodářské a vyživovací. | |
| Do r. 1946 jsme přešli se starým sněhem a mrazy, které začaly v polovině minulého roku a již nepovolily. Zima byla ostrá. Od jara však byla povětrnost zemědělcům příznivá. Proto letošní rok o něco předstihl i hospodářsky dobrý rok loňský. | Povětrnost. |
| Ovocné stromy byly letním i tvrdým ovocem přetíženy, obilí se vydařilo a pěkně sypalo, bramborů ranných, poloranných, zvláště však pozdních byla veliká úroda. Proto mohly být z veřejného zásobování vyňaty a jejich nákup i prodej úplně uvolněn. | Úroda. |
| V naší obci činil průměrný výnos z 1 korce:
pšenice 7q, žita 6 q, ječmene 8 q, ovsa 6 q. Ranné brambory daly výnos 40 q, pozdní 60 q, cukrovka 110 q. Úroda chmele však byla slabší a průměrný výnos na 1 kopě činil pouze 6 kg. |
Výnos plodin. |
| Za plodiny dodávané pro veřejné zásobování dostával rolník tyto úředně
stanovené ceny:
za 1 q pšenice 380.- Kčs 1 q žita 360.- Kčs 1 q ječmene 360.- Kčs 1 q ovsa 280.- Kčs 1 q cukrovky 60.- Kčs 50 kg chmele 4.500.- Kčs 1 q slámy 65.- Kčs 1 q sena 114.- Kčs. |
Ceny plodin. |
| Za dodaný dobytek bylo mu placeno za 1 kg živé váhy:
dobytka hovězího 19.- Kčs telat 20.- Kčs vepřů 26.- Kčs. Za 1 litr mléka dostával 4.60 Kčs. Prodej a nákup selat byl volný a cena činila 80 Kčs za 1 kg živé váhy. |
Ceny dobytka. |
| „Černé“ ceny, t. j. ceny za zemědělské výrobky „pod rukou“ prodávané byly ovšem posud značně vyšší. Ke cti našich hospodářů poznamenávám, že se poctivě snažili splnit všechny jim předepsané dodávky. „Keťasování“ a „šmelina“, jak se tajným obchodům říkalo, se u nás nerozmohly a nikdo z obce nebyl pro ně trestně stihán. | Plnění dodávek. |
| Dobrá úroda umožnila, že příděly potravin na jednotlivá zásobovací období, (hlavně chleba a mouky), mohly být po žních opětně zvýšeny. Brambory, jak již uvedeno, byly zcela uvolněny. | Zvýšení přídělu
potravin. |
| To bylo velikým příslibem do dalších let, pro něž vládou vypracován
dvouletý hospodářský a výrobní plán, zvaný „Dvouletka“, jejíž heslo znělo:
dva stupně k blahobytu.“ |
Dvouletka. |
|
|
|
| Dle voleb. protokolu jsem dodatečně zjistil přesné výsledky voleb do
Nár. shrom., proto doplňuji zápis na str. 84. – 85.:
Ve zdejší obci bylo k volbě oprávněno 75 mužů a 85 žen. Všichni splnili voleb. povinnost. Jeden volič zde odvolil na volič. průkaz. Z odevzdaných hlasů obdržela: 1.) KSČ – 99 2.) str. soc. demokrat. – 16 3.) str. lid. – 6 4.) str. nár. soc. – 35. |
|
|
(strana 93 až 102 kroniky) |
|
| Vstoupili jsme do něj se starým sněhem. Již při počátku ledna, (5. až 7.), uhodily mrazy –22 a –24 stupňů C, které se opakovaly na konci měsíce. Po celý únor ani ve dne nevystoupila rtuť teploměru nad –10 stupňů C. V noci na 26. 2. 1947 byl mráz –24 stupňů C. Několikrát hustě sněžilo, posledně 2. a 5. 3. 1947. | Zima. |
| Od toho dne nastala obleva. Na 14. 3. byla i noc bez mrazu a ve dne již 14 stupňů C tepla. Při prudkém tání voda ve Vltavě stoupala a po 2. hod. noční prošly kol obce pražské ledy. Horské ledy přešly v noci na 16. března. Toho dne byla Vltava široce rozlita. | Prudké tání sněhu. |
| Potok protékající městem Kralupy se rozvodnil tak, že voda vnikla do
některých ulic a zatopila mnoho sklepů i bytů. K odčerpání vody a pomocným
pracím volány hasičské sbory z okolí. Účastnil se jich i sbor naší obce.
Také ve Velvarech rozvodněný Červený potok zatopil několik domů. |
Povodně. |
| V březnu pak již nebylo větších mrazů, za to několikrát pršelo.
Když stromy pučely, poznávali jsme jak jim mrazy ublížily. Nejvíce pomrzlé byly vlašské ořechy, jichž hodně pučelo až při druhé míze. |
Jaro. |
| Od dubna až do žní přišlo jen několik drobných, bezvýznamných přepršek. Pole marně volala po vláze. Hospodáři smutně přehlíželi chudou úrodu. Nízké obilí již vymetávalo, podsychalo a předčasně zrálo. | Sucho začíná. |
| Žně začaly v polovině července. V tomto měsíci dosahovala vedra 30.
až 35 stupňů C. Sklizeň chmele začala v půli srpna.
Také měsíce srpen a září byly suché a vedra do 30 stupňů C trvala až do 23. září 1947. |
Žně a sklizeň chmele. |
| První mrazík „šediváč“ byl v noci na 3. října. Ale ještě 5. 10. 1947 ve dne naměřeno 25 stupňů C tepla. Sucho trvalo a bránilo hospodářům v orání i setí. A to, co bylo zaseto nevzcházelo. Teprve ve dnech 4. až 6. listopadu přišly deštíky, které umožnily setí. Deštivé byly také dny od 9. do 13. 11. 1947. V nich teprve vycházelo dávno zaseté obilí a po nich ještě seta ozimá pšenice. | Podzim. |
| Dne 18. 11. 1947 se objevil první sníh, který zmizel v drobném dešti
21. 11. 1947.
Největší prosincový mráz –15 stupňů C byl 20. 12., ale hned po něm se oteplilo, sníh sešel a po deštivých dnech od 23. do 28. 12. 1947 se Vltava opět rozvodnila. Voda se dostala až do farské zahrady a opadla teprve poslední den v roce, kdy byl mráz –5 stupňů C. |
Zima. |
| Sucho, jakého nebyli pamětníci, neboť podobné prý nás stihlo před 80ti
lety, znamenalo téměř katastrofu pro veřejné zásobování. V jeho důsledku
musil být odvolán volný prodej bramborů, jejich dávky opět pevně stanoveny,
příděly chleba a mouky sníženy.
V této nečekané, těžké tísni jsme poznali, kdo s námi cítí. Svízelnou zásobovací situaci pomohly naší vládě zmoci a zmírnit zvýšené dodávky obilí ze SSSR. Přirozeným následkem sucha byl také nedostatek zelené a ovšem i suché píce. Hospodáři ve starostech o zimní krmení již v podzimních měsících odevzdávali dobytek nad předepsané kvoty, dle možnosti jej odprodávali a ponechávali si jen nejpotřebnější kusy. To se pak neblaze projevovalo v produkci a dodávce mléka. |
Následky sucha. |
| Výnosy hospodář. plodin klesly téměř na polovinu výnosů dosahovaných v loňském roce. | Výnosy hosp. plodin. |
| Letního i zimního ovoce bylo i při nadměrném suchu dost. Jen ořechy u nás nebyly. | Úroda ovoce. |
| Loni úředně stanovené ceny za obilí měly zůstat v platnosti též pro
rok letošní. Avšak vzhledem k citelnému poškození zemědělců suchem, bylo
povoleno zvýšení loňských cen a to o 200 Kčs na 1 q. Rovněž k ceně cukrovky
povolila vláda příplatek 20 Kčs za každý dodaný q, který se zemědělcům
vyplácel současně s kupní cenou.
Ostatní poměry v obci nejlépe dokreslí to, čím se zabývala a co podnikala správa obce. Proto podrobněji vypisuji průběh a usnesení všech – celkem 11ti schůzí, které během roku 1947 konal MNV. |
Ceny obilí a cukrovky. |
| Schůze 27. 1. 1947: Za porotce navrženi Voj. Satran, J. Vajgl st.,
V. Kubišta a V. Krušina. Zvolena 8mi členná komise pro boj proti alkoholismu,
jíž bude předsedati J. Dlubal. Na Gottwaldův sociální fond byl odhlasován
z obecních prostředků příspěvek 500.- Kčs. Schválen návrh, aby byl odebírán
a veř. obecní knihovně věnován 1 výtisk časopisu „Svět v obrazech“.
Schůze 22. 2. 1947. K úřední výzvě provedená „Národní letecká sbírka“ vynesla v naší obci 555.- Kčs. Částka odvedena ONV. |
Schůze MNV. |
| Jar. Dlubal se účastnil dne 19. 2. 1947 jako zástupce zdejší obce ve výboru pro stavbu společného kulturního domu pro obce N. Ves, Vepřek a Ouholice komisionelního řízení, při němž znalci ONV uznali pozemek „Na homolce“ za vhodný pro projektované stavby. S majiteli pozemku, manželi Lad. a Jar. Polívkovými z Mnětěše pak dohodnuto, že pozemek obcím prodají za 90.000 Kčs, kterážto částka jim bude hotově vyplacena po podpisu trhové smlouvy. Všech 9 členů MNV této schůzi přítomných hlasovalo pro koupi pozemku za ujednocenou cenu a k podpisu kupní smlouvy za zdejší obec pověřeni: Frant. Honzajk a Josef Vajgl ml. | Kultur. dům v N. Vsi. |
| Schůze 12. 3. 1947 konána spolu s Jednotným svazem čes. zemědělců a
schváleno v ní provedení opravy veřej. obecní pumpy před obec. domkem (čp.
1.), rozpočtěné na 1.500.- Kčs. Na to přečteny hlavní body „šesti zemědělských
zákonů Ďurišových“. Po provedené debatě došlo k hlasování; pro přijetí
zákonů bylo 6 hlasů, proti přijetí 5 hlasů. Nadpoloviční většinou bylo
tudíž přijetí zákonů schváleno.
Schůze 22. 4. 1947 – Zdravotním referentem obce zvolen J. Vajgl ml. Do pracovního sboru „Týdne dětské radosti“ zvoleni: za MNV V. Franc, za sbor has. V. Branse, za ČSM – A. Vinšová a A. Kubištová. |
Ďurišovy zem. zákony. |
| Schůze 2. 5. 1947. Schváleno zřízení krajských nár. výborů. – Schváleno zakoupení pozemku na stavbu nové škol. budovy pro obce N. Ves, Vepřek, Ouholice. Pozemek těmito třemi obcemi zakoupený za 90.000 Kčs obce společně zaplatí tak, že N. Ves uhradí 1/2, obce Vepřek a Ouholice po 1/4 kupní ceny. K úhradě částky vypadající na zdejší obec usneseno uzavříti dlouhodobou výpůjčku 30.000.- Kčs. | Zaplacení pozemku
na školu. |
| Schůze 11. 5. 1947. Přijat a schválen obec. rozpočet na r. 1948 projednaný
ob. radou a finanč. komisí 22. 4. 1947, který předpokládá
řádnou potřebu 89.000.- Kčs řádnou úhradu 41.351.- Kčs schodek 47.649.- Kčs. mimořádnou potřebu 30.000.- Kčs mimořádnou úhradu 30.000.- Kčs schodek 30.000.- Kčs Schodek řádného rozpočtu uhradí 1.) zavedení zvýš. obecní dávky 2.) nahradový příděl 13.680.- Kčs 3.) úhrada zbylého schodku 33.969.- Kčs bude žádána ze stát. vyrovn. fondu. Vykázaný schodek mimoř. rozpočtu – 30.000.- Kčs – opatří se dlouhodobou výpůjčkou. |
Ob. rozpočet
na r. 1948. |
| Schůze 28. 6. 1947. Schváleno vybírání
o 100 % zvýšené ob. dávky z obyt. místn., o 100 % zvýšené ob. dávky ze psů, o 10 % zvýšené ob. dávky z nápojů. Obec obdržela od okresu podporu pro postižené povodní v částce 6.000.- Kčs. Z přídělu bude uhražen příspěvek na opravu povodní poškozeného mostu přes potok, prováděnou cukrovarem. Schůze 19. 7. 1947. Tvrdé ovoce u potoka bude prodáno uchazečům z řad občanstva po jednotlivých stromech. |
Zvýšení obec.
dávek. |
| O opravu obec. domku čp. 1. budou požádáni místní zedníci.
Schůze 6. 9. 1947. Ladem ležící pozemky „Na horách“ budou zorány a na jaře osety v režii MNV. – Výzva MNV v Kralupech n/Vlt., aby obec žádala o přiškolení k obvodu újezdní měšť. školy v Kralupech n/Vlt zamítnuta jednak pro značnou vzdálenost, jednak vzhledem k jednání o stavbu nové měšť. školy v N. Vsi. |
Oprava ob.
domku. |
| Ústavodár. nár. shromáždění podána resoluce žádající zákonné zajištění práv a vymezení povinností MNV v připravované ústavě republiky. | Resoluce nár.
shromáždění. |
| Schůze 11. 10. 1947. Projednány podmínky ke zřízení veřejné telefonní hovorny a usneseno tuto umístiti v úřadovně MNV. Zařizovací výlohy – po odečtení již zaplaceného poplatku 1.611.- Kčs činí 6.129.- Kčs. | Telefonní hovorna. |
| Schváleno, aby Jan Hejda byl přijat jako výpomocný posel MNV za odměnu 200.- Kčs měsíčně. | Obec. posel. |
| Ve schůzi 24. 11. 1947 ustavena vyživovací komise, jíž tvořili: předseda MNV – F. Tichý, zástupce zemědělců V. Stárek a zástupce spotřebitelů V. Franc. | Vyživovací komise. |
| Péčí míst. osvětové rady byla dne 5. 5. 1947 uctěna památka našich obětí revoluce. U hrobů padlých stála čestná stráž hasičů. MNV v čele občanstva odešel na hřbitov, kde po proslovu předsedy MNV položeny kytice na hroby Al. Honzajka, B. Nováka, Rudoarmějců a neznámých obětí Gestapa. | Vzpomínka na
5. 5. 1945. |
| Dne 11. 5. 1947 odhalen na zdejším hřbitově pomník u hrobu Rudoarm., kteří padli za bojů „Na homolce“. Byl postaven nákladem a přičiněním míst. org. KSČ ve St. Ouholicích. Základnu pomníku z umělé kameniny tvoří pěticípá hvězda. Tento znak se týčí i na vrcholu pomníku. Na hřbitově uvítal účastníky slavnosti předs. KSČ ve St. Ouholicích Jos. Hepner. Projevy zde učinili: předs. osvět. rady v Ouholicích A. Novák, zástupce rudé armády a poslankyně Škrlandová. | Odhalení pomníku Rudoarměj. |
| Zdejší škola měla i v tomto roce tři třídy. Na počátku šk. r. 1947/48 bylo do ní zapsáno 93, dne 31. 12. 1947 jen 85 dětí. | Škola. |
| V prvých měsících r. 1947 bylo do všech učeben instalováno rozhlasové zařízení, a dne 5. 4. t. r. školní rozhlas zahájil službu našim dětem. | Školní rozhlas. |
| V matrikách far. úřadu ve Vepřku je v tomto roce zapsána pouze 1 dvojice
snoubenců z naší obce oddaná ve zdejším kostele (Jar. Hron a H. Honzajková)
– a narození 2 dětí (Zd. Semáková a Jos. Hubínek).
Na místním hřbitově přibyly hroby těchto našich občanů a občanek: 11. 3. – Anny Faixové – výměnkářky z čp. 20 (věk 76 r.) 21. 3. – Em. Novákové – soukrom. z čp. 40 (věk 73 r.) 1.5. – Pavla Máje – klempíře z čp. 18 (věk 74 r.) 5. 7. – K. Karasové – vdovy po řez. z čp. 46 (věk 57 r.) 8. 10. – Fr. Šáry – zaměst. ČSD v. v. z čp. 21 (věk 79 r.) 13. 11. – Jul. Slabé – soukrom. z čp. 54 (věk 76 r.) 11. 12. Jos. Tichého – pekař. pomoc. z čp. 2 (věk 34 r.) |
Populace. |
|
(strana 103 až 120 kroniky) |
|
| Rok vyznačený řadou událostí, které mají pro vývoj naší republiky opravdu historický význam. Přes to, že se dotýkají i života vesnice, ba života každého občana, nemohu je v této knize podrobně vylíčiti, ale musím se omeziti na jejich výčet a nejstručnější nástin. | Historické události. |
| Mezi politickými stranami se zvětšovaly rozpory tak, že práce Nár. shromáždění tím byly silně brzděny. Jeden z denních listů kritisoval situaci v měsíci lednu slovy: „Národní shromáždění již není dělné.“ Brzy na to podali ministři stran nár. social. a lidové demisi. Po několika dnech uvažování a jednání se všemi stranami p. president republiky demisi přijal a 25. 2. 1948 jmenoval novou vládu s předsedou Klem. Gottwaldem v čele. Tím se KSČ ujala vedení státních věcí a veřejného života, který očišťován od všech, kdo bránili úspěšné práci na cestě k socialisaci. V našem okrese zůstala KSČ jedinou existující polit. stranou, neboť okresní sekretariáty všech ostatních stran likvidovaly. V obcích se pak tvořily „Akční výbory obrozené národní fronty“. | Únorové dny. |
| Nár. shromáždění potom rychle zmohlo a vydalo řadu významných zákonů zemědělských, zákon o národním pojištění a zákon o jednotné škole. | Významné zákony. |
| Dne 9. 5. 1948 odhlasovalo ve staroslavném Vladislavském sále pražského hradu novou ústavu naší republiky se stěžejním prohlášením: „Všechna moc ve státě pochází z lidu“, jejímž přijetím se zahajuje nové údobí v naší veřejné správě a která vejde do dějin jako „Ústava 9. května“. | Ústava 9. května. |
| Ve středu dne 10. 3. 1948 skokem z okna černínského paláce na dlažbu dvoru dobrovolně ukončil svůj život velký syn velkého otce, ministr zahraničních věcí naší republiky, Jan Masaryk. Upřímné slzy, které při jeho pohřbu a převozu do Lán prolévalo tisíce účastníků, svědčily, jak tento diplomat – demokrat srdečného jadrného humoru byl oblíben a milován. | Smrt Jana Masaryka. |
| Vysilující práce doma i v exilu, utrpení a boje zanechaly na tělesném organismu presidenta Dr. Ed. Beneše zlé stopy. Jeho zdraví se horšilo, proto se dne 7. 6. 1948 vzdal svého úřadu a uchýlil se do soukromí v Sezimově Ústí. Tam pak náš „president Budovatel“, jeden z nejznámějších diplomatů světa své doby, dokončil životní pouť dne 3. 9. 1948. Z lidu vyšel, lid miloval, pro lid po celý život pracoval, proto navždy bude tkvíti v srdci národa a v paměti dějin. | Abdikace a úmrtí
Dr. E. Beneše. |
| Dne 9. 6. 1948 se konalo zasedání „Ústředního výboru KSČ“, na němž jako kandidát na stolec presidentský navržen posavadní předseda strany a předseda vlády Klement Gottwald. Ten pak ve slavnostní schůzi Národ. shromáždění byl jednomyslně a za nadšených ovací zvolen a ujal se nejvyššího úřadu jako prvý president z řad dělného lidu. | Volba pres.
Kl. Gottwalda. |
| Dne 27. 6. 1948 konalo se v Praze slavnostní sjednocení komunistické a sociál.-demokratické strany v jednotnou KSČ. | Sjednocení polit. stran. |
| Dne 28. 10. 1948 oslaveno velkým shromážděním lidu v Praze na Václavském náměstí. třicetileté trvání naší republiky. | 20tiletí republiky. |
| Téhož dne presid. republiky Klem. Gottwald podepsal první pětiletý plán výstavby našeho státu, před tím schválený Nár. shromážděním. | První pětiletka. |
| Místní nár. výbor konal během roku 1948 celkem 7 schůzí. | Schůze MNV. |
| V zasedání 5. 1. 1948 schválil rozdělení částky 25.000 Kčs, která byla obci přidělena z prostředků veřejných pro zemědělce postižené suchem v r. 1947. Obecní živelní komise za předsednictví J. Faixe rozdělila tuto subvenci bez ohledu na ostatní směrnice mezi pěstitele obilovin, s čímž podpisem projevili souhlas všichni hospodáři v obci. | Subvence pro postižené
suchem. |
| Prováděním kontroly cen a jich dodržování pověřena cenová komise, do níž zvoleni: předseda F. Tichý a členové V. Franc, F. Honzajk a V. Stárek. | Cenová komise. |
| Schůzi konané 26. 2. 1948 byli přítomni také zástupci všech polit.
stran, zemědělců a občanstva (as 35 osob). Projednáno usnesení míst. šk.
rady ve Vepřku o nutnosti stavby nové školy, při němž říd. uč. Jar. Dlubal
informoval přítomné o tom, tak pokročily přípravné práce a že stavba byla
pojata do 5tiletého plánu pro okres Kralupy n/Vlt. Na to se MNV všemi 12
hlasy usnesl:
1.) že souhlasí se stavbou nové školy. 2.) že se zavazuje uhradit na obec vypadající část finančního nákladu. 3.) že dobrovolnou účastí občanstva na pozemních pracích přispěje ke snížení stavebního nákladu. |
Usnesení o stavbě
školy. |
| V dalším průběhu této schůze předs. MNV přečetl došlé pokyny o ustavování
„Akčního výboru národní fronty“. Kult. referent Jar. Dlubal pak podal přehled
o současné vládní krisi a jejích příčinách, které nutí k semknutí všech,
kdo mají zájem o klid a pokoj v republice. Na to k podaným návrhům byli
do AV (akč. výboru) za jednomyslného souhlasu přítomného občanstva pojati:
a) za KSČ: M. Víšková, J. Dlubal, V. Krušina, Voj. Kubišta, b) za str. nár. soc.: J. Hubínek, J. Vajgl ml. c) za str. lidovou: J. Vajgl st. d) za str. sod. dem: Slavoj Špičan. e) za ČSM: Věra Dlubalová f) za Jednot. svaz č. zemědělců: A. Řehák. |
Ustavení Akč. výboru nár. fronty. |
| Ve schůzi 8. 4. 1948 usneseno zakoupit potřebné drátěné pletivo a požádat ONV o příděl cementu k úpravě oplocení parčíku na návsi. – ONV bylo sděleno, že obec přikročí ke stavbě hasičského domu dle plánů a rozpočtů před časem přijatých, jestliže se jí dostane subvence Hasičské jednoty. | Oplocení parčíku. |
| K návrhu AV nár. fronty obnovena volební komise, do níž zvoleni jako
členové: F. Honzajk, Voj. Kubišta, J. Vajgl st., V. Satran. jako náhradníci:
V. Beránek, A. Pokorný, V. Franc, Mir. Branse.
Ve schůzi 4. 5. 1948 složila předepsaný slib nová členka M. Víšková. |
Volební komise. |
| Do 5tiletého plánu obce vřaděno:
1. stavba nové školní budovy, 2. Opatření k umístění veř. obec. knihovny. 3. Úprava a kanalisace návsi. |
5tiletý plán obce. |
| Obecní rozpočet na rok 1948, navržený obecní radou a doporučený finanč.
komisí, přijat a schválen v tomto znění:
Potřeba řádná 89.148.- Kčs Potřeba mimořádná 30.000.- Kčs Celkem 119.148.- Kčs Úhrada řádná 62.998.- Kčs Schodek (řád. rozp.) 26.150.- Kčs Vyrovnávací přísp. uhradí 13.460.- Kčs, takže zůstává nekryto 12.690.- Kčs. |
Obecní rozpočet
na r. 1948. |
| Schůze 13. 7. 1948 jednala o žádostech Mich. Macha, A. Doubravského, V. Řeháka a M. Branse o odprodej obec. stráně nad jejich domky. Žádosti bude vyhověno po komisionelním šetření a díly jim budou odprodány 1 čtvercový sáh po 8 Kčs. | Odprodej částí obec.
stráně. |
| Od 15. 8. 1948 bude v hostinci čp. 8. vybírána dávka ze hry v karty
blokem vydaným MNV a to 6 Kčs za 1 hráče a 1 hru.
Schváleno provedení nutné opravy obec. rozhlasu. |
Dávka z karet. |
| Ve schůzi doplněn návrh na úpravu návsi ze 4. 5. 1948: Náves bude vydlážděna až k potoku v šíři vozovky žulovou kostkou, postranní rigoly dlažebním kamenem. | 5tiletý plán obce. |
| Farní pozemky přišly do záboru. Proto obec bude žádati, aby jí byla
přidělena část pozemku za hřbitovem na rozšíření hřbitova a celá farní
zahrada pod hřbitovem.
Schůze 12. 11. 1948 posoudila rozpočet na vydláždění návsi dle návrhu ze 4. 5. 1948. Rozpočet zní na 1 1/2 milionu Kčs. Proto usneseno prvnější návrh zrušit a nahraditi návrhem na kanalisaci návsi, která nebude tak nákladná. Zvolena mimořádná vyživovací komise složená z těchto členů: F. Tichý, J. Dlubal, Fr. Honzajk. |
Farní pozemky. |
| Usneseno zavésti veřejné elektr. osvětlení na cestu mezi obcí a školou.
Na zřízení okresní ozdravovny na zámku Radič věnováno z ob. pokladny 1.000.- Kčs. |
Rozšíření veř. osvětlení. |
| Dne 13. 4. 1948 as 10 minut před sedmou hodinou ranní vybuchl v továrně VDP u Miřejovic kyslíkový plynojem. Mocná rána výbuchu byla daleko slyšitelna. I domy v naší obci se otřásly a jejich okna zařinčela. V době výbuchu byl však přímo v továrně větší počet našich občanů, tam zaměstnaných, kteří jej prožili a jeho účinky shlédli z bezprostřední blízkosti. Kovová střecha plynojemu byla vržena do Vltavy. Dům stojící přes cestu proti plynojemu byl napolo demolován, v okolních domech smeteny tašky se střech a vyražena okenní skla. I v domech vzdálených skorem 1 km – pod stání v Hleďsebi I. – byla poškozena krytina střech. Výbuchu padl za obět život Jar. Terynka, zaměstnaného při plnění kyslíkových bomb | Výbuch v továrně VDP. |
| Ke konci dubna 1948 konaly se ve všech obcích rozhovory o ústavě, při nichž přečteno 12 článků navrhované ústavy a poukázáno na jejich význam pro široké vrstvy lidové. Rozhovor konán i v naší obci. | Hovory o ústavě. |
| Oslavu 1. května - svátku práce – letos konali příslušníci všech stran a všech vrstev společně. Naše obec se připojila k průvodům, které z N, Vsi a Mlčechvost se soustřeďovaly v N. Ouholicích. Odtud s prapory, standardami, hudbou a alegorickými vozy nastoupen pochod ke Kralupům n/Vlt., středisku oslav v okrese. | Oslava 1. května. |
| Dne 9. 5. 1948 uspořádala místní osvětová rada za součinnosti všech složek Nár. fronty oslavu květnové revoluce a dne vítězství. Toho dne sešly se u hrobu padlých příslušníků Rudé armády na našem hřbitově korporace z Podhořan, Ouholic, N. Vsi, Mlčechvost a z naší obce. Jejich předsedové položili na hrob kytice, škol. děti recitovaly několik příležitostných básní a člen SČM z Mlčechvost (M. Molík) přečetl vzpomínkový proslov. Slavnost zakončila hudba zahráním hymen obou spřátelených národů. | Oslava dne
vítězství. |
| Dne 30. 5. 1948 konány volby do Národního shromáždění. Obrozená nár.
fronta k nim podala jedinou společnou kandidátku, vedenou heslem „Na jednotě
národa závisí zdar republiky“. Kromě ní byly pouze „bílé lístky“ beze jmen.
Proto odpadla agitace a boje politických stran. Místo nich nastoupila spíše
uvědomovací činnost zaměřená proti „bílým lístkům“. V předvolebních dnech
četné plakáty volaly k voličům:
Pro jednotnou kandidátku.“ „Bílý lístek – odhláška z národa.“ „Kdo volí bílým lístkem připravuje černou budoucnost.“  |
Volby do N. shr. |
| Ve voličských seznamech bylo u nás zapsáno 77 mužů a 72 žen, celkem tedy 149 oprávněných voličů. Z nich 4 na voličský průkaz splnili volební právo v místech jiných. Předsedou naší volební komise byl Frant. Honzajk. K volbě se dostavilo 144 voličů místních a 8 s voličskými průkazu. Celkem se zde účastnilo voleb 152 osob, z nichž bylo 77 mužů a 75 žen. Všech 152 hlasovacích lístků odevzdáno pro Nár. frontu. Tím se naše obec vřadila mezi ty nemnohé obce, v nichž voliči projevili naprostou jednotnost. | Průběh a výsledek voleb. |
| O svazu č. mládeže (ČSM) byla v této knize zmínka již v zápisech za r. 1946 a 1947. Leč k řádnému jeho založení a organisované jeho práci došlo až v roce letošním. | ČSM. |
| K oslavě památky M. J. Husa se naše obec, její hasičský sbor a ČSM připojil, jak tomu již řadu let bývalo, k oslavě v N. Vsi. U zapálené hranice „nad kolečkem“ mezi N. Vsi a naší obcí před proslovem zazpívána píseň „Hranice vzplála“ a po něm národní hymny. | Oslava památky M. J. Husa. |
| Obecní veřejná knihovna, nově přehlédnutá a upravená, začala činnost již na podzim loňského roku a pokračovala v ní až do letošních jarních měsíců. Půjčování pak obnovila v měsíci říjnu. Měla celkem 351 svazků, z nichž bylo 18 naučných a 2 pro mládež. Umístěna byla ve škole, což nebylo pro čtenáře výhodné. V celém období učinilo 12 čtenářů 62 výpůjček. MNV jí v tomto roce poukázal 1.000 Kčs. | Obecní knihovna. |
| Kromě ní byla činna též „Gottwaldova knihovna“ s 52ti váz. svazky, která je majetkem KSČ – (míst. org. komun. strany.) | Gottwaldova
knihovna. |
| Zdejší školu, i letos trojtřídní, navštěvovalo 85 dětí. | Škola. |
| Během r. 1948 v našem kostele pokřtěny 3 děti: Milan Šír, Jiří Hubínek a Bohumila Bransová a oddána v něm pouze jediná dvojice snoubenců: Jos. Kovář + A. Doubravská. | Populace. |
| Na našem hřbitově k poslednímu odpočinku uloženi starousedlí sousedé:
23. 3. – Josef Řehák, z čp. 9., 68tiletý zaměstanec ČSD v. v., 11. 7. – Josef Jeřábek, z čp. 23., 88tiletý lodní vrátný v. v. |
Zemřelí. |
| Povětrnostní poměry r. 1948 byly plny výstředních výkyvů. Zima zůstala mírná, leden bez mrazů. Přituhlo teprve v polovině února. Mrazy jen několikrát dosáhly –10 stupňů C a potrvaly do 4. 3. 1948. | Povětrnost. |
| Při poměrně suchém jaru měli hospodáři příznivou pohodu pro své práce. Setí jařin, cukrovky i sázení bramborů dokončovány většinou již v týdnu od 5. do 10. dubna. V té době byly též práce ve chmelnicích v plném proudu. | Jaro. |
| V noci na 18. 4. 1948 vstoupil v platnost „letní čas“, (ručičky hodin posunuty o 1 hodinu vpřed) a potrval do 3. 10. 1948, kdy posunutím hodinových ručiček o 1 hod. zpět jsme se vrátili k normálnímu času středoevropskému. | Letní čas. |
| Ovocné stromy ranných druhů rozkvétaly v týdnu od 17. do 24. dubna. Kvetly bohatě. Jen u meruněk byly květy sotva stříknuty. Jabloně rozkvetly v posledním dubnovém týdnu. | Ovocné stromy. |
| Na jaře se objevili ve velikém množství šedočerní brouci, nosatci, kteří ničili vzešlou řepu tak, že mnohde musila být zaorávána a znovu seta. U nás nebylo rozšíření nosatců přílišné. Proto nebyly ani citelné škody. Ale v sousedních Mlčechvostech musil jeden hospodář zaorat přes 20 korců cukrovky. | Rozmnožení
nosatců. |
| Léto bylo deštivější. V prvých červnových dnech začala senoseč a sklizeň pícnin. Průběhu svědčila parna 22 – 24 stupňů C. | Senoseč. |
| Chladné, přeprškové dny zprvu rušily žňové práce, které u nás začínaly od 19. 7. 1948. Dne 22. 7. přišla bouře s deštěm, v němž se objevily zprvu drobné, pak větší kroupy, mezi nimi mnohé velikosti lískových oříšků. Jen proto, že byly s deštěm, neměly příliš vážných následků. | Žně. |
| V polovině srpna začala sklizeň našeho „zeleného zlata“ – chmele, která stejně jako žně, provedena bez pomoci cizích pracovních brigád. | Sklizeň chmele. |
| V posledních dnech srpnových končila třetí seč vojtěšky, při níž se soudilo, že letos bude i slušná seč čtvrtá. Ta však byla již proti předpokladu chudá. | Třetí seč
vojtěšky. |
| Tepla vrcholného léta (26 – 28 stupňů C) se přenesla i do září. Po teplém a bezdeštném tom měsíci byla pole vyprahlá. Proto hospodáři přistupovali k podzimním pracím velmi váhavě až po 4. říjnu. V druhém říjnovém týdnu začalo letos opravdu obtížné dobývání cukrovky. Vydatnější déšť přišel až posledního dne toho měsíce. | Podzim. |
| V listopadu začaly slabé mrazíky. Koncem listopadu a na počátku prosince – téměř po 3 týdny – neustávaly husté mlhy. Od 21. 12. 1948 počaly mrazy 10 – 12 stupňů C. | Konec roku. |
| Přes to, že rok 1948 byl hospodářsky dobrý, nemohl nás odškodnit za loňské sucho. Ceny obilnin, řepy a chmele se rovnaly cenám loňským. Ovoce, kromě meruněk a ořechů, bylo dost. Sběrny vyplácely sadařům za 1 kg třešní 9.60 Kčs, stejně jako pak za švestky. Hrušky měly ceny rozdílnější dle druhů. V září byla pro ně úředně stanovena cena 12.90 Kčs, pro čerstvé ořechy 56.80 Kčs za 1 kg. Jablka se v době sklizně kupovala za 10 – 12 Kčs. V listopadu byla jejich cena (úřední) 19.40 Kčs za 1 kg. | Ceny hosp.
plodin. |
| První ranné brambory dostalo občanstvo u míst. obchodníka 9. 6. 1948 a platilo za 1 kg 5 Kčs. V září za ně platil spotřebitel 3 Kčs za 1 kg. | Brambory. |
| Odevzdávaný dobytek se proplácel dle hodnotních tříd. U hovězího dobytka
činila cena 14.60 – 21.60 Kčs, u vepřů 20.- - 32.- Kčs za 1 kg.
Selata se prodávala 1 kg za 90 Kčs. Cena krávy – dojnice dosahovala 18 – 20 tisíc, cena dobrého koně k tahu 20 – 25 tisíc Kčs. |
Ceny dobytka. |
| Rok 1948 byl černým rokem pro šmelináře a liknavce, proti nimž se postupovalo mnohem přísněji než v minulých letech. Z naší obce nebyl pro tyto nepěkné zjevy nikdo stihán. Místní zemědělci se snažili poctivě a plně odevzdati vše, co jim bylo v obilí, bramborech, mase, mléce a vejcích předepsáno. | Šmelina
a dodávky. |
| V poměrech vyživovacích a zásobovacích byl patrný vzestup životní úrovně. Dávky (příděly) chlebovin, masa i tuků hlavně pracujícím nově upraveny a zvýšeny. | Vyživovací
poměry. |
| Ode dne 1. 7. 1948 byly zrušeny „tabáčenky“, takže kuřáci si mohli kdekoli a v libovolném množství nakupovat cikarety, doutníky a tabák. | Zrušení
"tabáčenek". |
| Potraviny a potravinové lístky měly stále vysoký kurs u pobertů, z nichž se mnozí na tyto krádeže specialisovali. Vyprávělo se o několika případech, kdy v našem okolí vykraden obchodník, řezník, hostinec, nebo ze statku uloupen krmník. I u nás stal se podobný případ. V noci z 18. na 19. 8. 1948 vloupali se neznámí pachatelé do prodejny „Svépomoci“ v N. Ouholicích, která nese čp. 45 naší obce. Odnesli zásobu margarinu, cukru, bedničku sýrů, salám, všechna k prodeji připravená vajíčka i potravinové lístky a něco peněz uložených v zásuvce pultu. | Krádeže
potravin. |
| Důkazem zlepšujících se vyživovacích poměrů byly také potravinové „vánoční
balíčky“, které v prosinci 1948 dalo do volného prodeje minister. výživy.
Byly jich 3 druhy:
I. – v ceně 600 Kčs – obsahoval 1 l rumu, 1 kg cukru, 1/4 kg sladkého pečiva, 20 dkg rýže, 10 dkg kávy, 10 dkg hrozinek nebo mandlí, 7 dkg cukrovinek a 2 dkg čaje. II. – v téže ceně – měl jen 1/2 l rumu, za to 2 kg hrubé mouky a vydávalo se k němu 1/4 kg másla.Ostatní obsah jako u I. III. – za 400 Kčs – byl bez rumu a ostatní obsah přibližně jako u II. Tyto balíčky měly potírat černý trh a upravovat cestu pro postupné zavádění volného trhu. |
Vánoční
balíčky. |
|
(strana 121 až 137 kroniky) |
|
| Události veřejné. | |
| V tomto roce se soustřeďovaly snahy pokrokového světa na zajištění světového míru. Výrazem těchto snah byly mírové sjezdy. Dne 20. 4. 1949 zahájen „Světový sjezd pro mír“ v Paříži. Sjeli se tam zástupci 72 zemí. Avšak zástupcům některých států odepřena vstupní visa. Proto současně se sjezdem pařížským pořádán mírový sjezd v Praze, kterého se účastnili zástupci SSSR, Číny, Indonesie, Koreje, Rumunska, Maďarska a j. států. Oba sjezdy ukončeny 25. 4. 1949. | Mírové snahy. |
| 1. květen byl v naší lid. dem. republice slaven celou jednotnou frontou společně jako radostný svátek práce a míru pod heslem: „Buduj vlast – posílíš mír!“ | 1. květen. |
| Od 25. 5. do 29. 5. 1949 konal se v průmyslovém paláci pražského výstaviště IX. sjezd KSČ, jejž se účastnilo 55 představitelů 29ti politických stran komunistických a dělnických organisací světa. | IX. sjezd KSČ. |
| Dne 2. 10. 1949, kdy u nás konány oslavy 5tiletého výročí vítězství u Dukly, byl prohlášen za „Mezinárodní den míru“, v němž lid pokrokového světa manifestoval svou vůli k míru a odpor k válce. | Mezinárodní
den míru. |
| Při počátku r. 1949 dokončováno loni započaté prověřování členů polit. stran, v našem okrese jen KSČ. V celém roce pak prováděno jejich školení a krajové i okresní školeni funkcionářů. | Prověřování
a školení. |
| V projevech vládních činitelů se v tomto roce stále opětovaly výzvy ke zvýšení výkonnosti, zdokonalení a zúspornění práce. Podněcováno soutěžení obcí, okresů, závodů, skupin a zlepšovatelé s nejvýkonnějšími dělníky – úderníky byli veřejně oznamováni a odměňováni. | Soutěžení,
údernictví. |
| Na dne 21. 12. 1949 připadly 70té narozeniny generalissima J. V. Stalina. Oslavy konány pod záštitou presidenta republiky. Počátkem prosince podpisovalo obyvatelstvo našeho státu blahopřejné listy, které pak skvostně vázané ve knihy, (jichž dle den. listů bylo na 300), byly spolu se 14ti vagony darů čsl. korporací a lidu, mezi nimiž byly: auto Tatraplan, letadlo, vybraní hřebci, umělecká díla, gobeliny, soubory výrobků průmyslu sklářského, papírenského at.d. odeslány zvláštním vlakem do Moskvy. K těmto oslavám byly u nás také souborně vydány Stalinovy spisy. Oslavy toho dne konány ve všech demokrat. státech a ze všech lid posílal oslavenci blahopřání a dary. | 70 let J. V.
Stalina. |
| Dnem 1. 1. 1949, kdy u nás vstoupilo v platnost krajské zřízení, byl správní obvod okresu Kralupy n/Vlt rozšířen o 9 obcí: Holubice, Kopeč, Korycany, Kováry, Kozinec, Netřebe, Trněný Újezd, Újezdec a Vraňany. Od toho dne zabírá plochu 248.72 km2, na níž jsou 54 obce (- z nich 3 města: Kralupy n/Vlt, Velvary, Veltrusy. | Rozšíření okresu Kralupy n/Vlt. |
| Dnem 1. 9. 1949 zrušeny všechny úřady ve Velvarech a přemístěny do Kralup n/Vlt. Ježto byl mezi nimi také okresní soud, přestal tím dnem existovati též velvarský soudní okres. | Zrušení soud. okr. Velvary. |
| Události v obci. | |
| Jako poradní orgán MNV byli v tomto roce ustanoveni újezdní tajemníci. Do naší obce docházel új. taj. Václav Menšík ze Vraňan. Kromě činnosti poradní měl bdít nad tím, aby práce MNV byla plánovitá, aby pracovní plány byly dodržovány stejně jako lhůty k vyřizování úředních příkazů a schůze MNV a ob. rady byly konány pravidelně. | Újezdní tajemník. |
| V naší obci však byly tyto schůze letos konány jen občasně. Projednávány v nich většinou jen úřední příkazy. Snad proto nebyly o nich psány ani zápisy. | Schůze MNV. |
| Letošní rok byl posledním rokem obecního hospodaření po starém způsobu. Od 1. 1. 1950 převzal hotovosti, dluhy i úhradu všech potřeb obcí stát. Tím se ob. rozpočty staly součástí státního rozpočtu a tak zmizel rozdíl mezi obcemi bohatými a chudými. Samozřejmě státní pokladně patřily od toho dne všechny obecní příjmy a dávky. Protože pokladní přebytky k 31. 12. 1949 musily obce odevzdati státní bance, (poštov. spořitelně), hleděly své hotové prostředky vyčerpat. Naše obec jich použila k vybavení svatební síně a zakoupení skříně pro veřejnou knihovnu. | Nový způsob
hospodaření obcí. |
| Dle zákona o veřejných matrikách ze dne 7. 12. 1949 č. 2688 Sb. byla obec Vepřek určena, aby (od 1. 1. 1950) vedla matriční obvod pro obce Vepřek, Staré Ouholice, Nové Ouholice a Miřejovice. (Z ostatních obcí kolatury fary ve Vepřku byly Dušníky, Hleďsebe II a Podhořany přičleněny k matrič. obvodu Veltrusy, obec Mlčechvosty k obvodu Vraňany, obec N. Ves se stala samostatným obvodem.) | Matriční obvod. |
| Tak vznikla naší obci povinnost opatřit pro výkon civilních sňatků „svatební síň“ a dle úředních předpisů ji vyzdobit a vybavit. Umístila ji v budově nár. školy a zakoupila pro ni vkusný, leštěný nábytek (velký stůl, menší stolek, 2 velká křesla, ... malých křesel, záclony do okna, čtvercový koberec, běžný koberec, látku k dekorování čelné stěny a 1 skříň.) | Svatební síň. |
| Dnem 31. 12. 1949 byly zrušeny místní školní rady. Celý náklad na udržování zdejší nár. školy od 1. 1. 1950 přenešen do rozpočtu naší obce, z rozpočtů přiškolených obcí tato položka zmizela. Jako přebytek svého hospodaření do 31. 12. 1949 odvedla míst. šk. rada stát. pokladně Kčs ... (pozn.: částka není uvedena.) | Zrušení m. šk. rad. |
| Zdejší škola měla v r. 1949 opět 3 třídy, do nichž docházelo 86 dětí. Od 1. 9. 1949 byl její říd. učitel Jar. Dlubal ustanoven říd. učitelem národ. školy v Kralupech II – Mikovicích. V novém působišti neměl uvolněný byt, proto zůstával až do dubna 1950 ve škole zdejší. Jeho nástupcem u nás se stal učitel Vladimír Hnitka, který bydlil v Praze a odtud k nám dojížděl. Dle úředního rozhodnutí byl pro posavadní říd. učitele zaveden titul ředitel nár. školy. | Škola. |
| V prázdninách bylo ve škole provedeno několik pozoruhodnějších oprav a zařízení k prospěchu jejího žactva. V jedné volné třídě umístěno promítací zařízení pro školní film, v jiné zřízena společná šatna, dále umyvárny, pro žactvo a pro školu koupen radiogramofon. | Nová školní
zařízení. |
| Sbor dobrovol. hasičů naší obce zvolil v letošní své valné hromadě starostou sboru Fr. Tichého, předsedu MNV, velitelem V. Branse, jednatelem Fr. Vlasáka, pokladníkem Ant. Pokorného. Sbor se účastnil se svou stříkačkou hašení požáru, který vypukl v poledních hodnách dne 11. 9. 1949 – právě v den naší pouti – v domku Hel. Květoňové, čp. 42 v Nov. Ouholicích. | Sbor dobrov.
hasičů. |
| V oddací matrice far. úřadu ve Vepřku je v r. 1949 zapsán pouze jeden sňatek (Al. Červený + Mil. Slepičková) ze zdejší obce. V matrice narozených není žádný zápis. | Populace. |
| Svíce života letos doplála 1 našemu občanu a 2 občankám.
Dne 12. 4. 1949 doprovodili jsme na náš hřbitov pí Martu Podubskou, manželku majitele hostince čp. 45. Zemřela náhle ve věku 49ti let. Dne 19. 5. 1949 zemřel po delší nemoci p. Antonín Podskalský, majitel čp. 25, jenž dožil 81ti let a za několik hodin po něm (20. 5. 1949) jeho 74ti letá manželka Rosalie. Dne 22. 5. 1949 byli uloženi k věčnému odpočinku do společného hrobu, jako vzácný příklad manželské věrnosti. Jsou dále spolu jako byli v žití. |
Naši zemřelí. |
| Život kulturní. | |
| Kulturní činnost měla letos u nás slibný začátek. O Nový rok (1. 1.
1949) sehrálo v sále hostince u Podubských Vesnické divadlo – podnik Jednotného
svazu čes. zemědělců – hru Fr. Smažíka z dějin Národního divadla „Okřídlená
paleta“. Dne 2. 1. 1949 sehrálo tam pro děti maňáskovou hru „Kocourkov“
a večer téhož dne předvedlo pro dospělé hru K. Simonova „Ruská otázka“,
otvírající pohled do zákulisí amerického novinářského trustu.
Dne 30. 10. 1949 sehrál u Podubských kroužek divad. ochotníků ze Cvrčovic,jako host KSČ v N. Ouholicích, hru z doby okupace „Nikdy!“ od P. Pavlíka, která vyznívá v určité: Nikdy již Mnichov! Nikdy nová okupace! |
Divadla. |
| Dne 15. 5. 1949 péčí míst. org. KSČ v Nov. Ouholicích a za účasti místních
organisací a korporací na zdejším hřbitově odhalen pomník obětem
nacismu. Po proslovu pí poslankyně A. Karlovské byl na hrobě 3 neznámých
mužů, (viz str. 60 této kn.!) ležícím u hřbitovní márnice odhalen pomník
s nápisem
umučení Gestapem. zemřeli 27. 1. 1945.“ |
Odhalení
pomníku. |
| Místní organisace KSČ spolu s kult. komisí naší obce pořádaly v r.
1949 vzpomínkové oslavy
výročí povstání čes. lidu (4. 5.) 70tých narozenin gen. Stalina (21. 12.) |
Vzpomínkové
dny. |
| Z podnětu Svazu čsl.-sovětského přátelství byly k oslavám narozenin J. V. Stalina ve všech obcích, kde se projevil dostatečný zájem, pořádány lidové kursy ruštiny. Vyučovalo se v nich dle učebnice pro tyto kursy zvlášť vydané, nazvané „Ruština, světový jazyk pokroku a míru“. Takový kurs se uskutečnil i v naší obci. Konal se ve volné místnosti domu čp. 25, který byl v té době v pozůstalostním řízení. Počal v polovině listopadu a měl 14 účastníků. Vyučovala učitelka zdejší školy Věra Dlubalová. | Kurs ruštiny. |
| Knihovníkem veřej. obec. knihovny byla letos zvolena pí M. Víšková a knihovna přemístěna ze školy do domu čp. 25. Přemístění se osvědčilo, počet čtenářů a hlavně počet výpůjček značně stoupl. MNV letos knihovnu dotoval částkou 1.000 Kčs. | Obecní
knihovna. |
| Povětrnost a polní práce. | |
| V měsících lednu a únoru 1949 byla mírná zima téměř beze sněhu. Ve dne stoupaly teploty nad bod mrazu. V polovině března nemrzlo již ani v noci, ale dny přinášely drobné deštíky a sněhové přeháňky. | Zima. |
| Hned po 1. jarním dnu zahájeny polní práce. Po suché zimě nebyl nadbytek vláhy. Počátkem dubna zcela ustaly noční mrazíky a již 6. 4. 1949 přišla první jarní bouřka s krátkým, prudkým deštěm. Dne 9. 4. 1949 však celou hodinu hustě sněžilo a sníh vytvořil vrstvu 10 cm vysokou. Toho dne byly již rozkvetlé meruňky. Proto jsme měli dost vzácnou podívanou na květy ve sněhu. | Jaro. |
| Dne 10. 4. 1949 vešel v platnost „letní čas“. V následujících dnech přistupovali hospodáři k sázení bramborů. | Letní čas. |
| Začátek května byl suchý. Teprve 13. a 15. („zmrzlí muži“) přišly deště a 20. 5. bouře s lijákem, místy s průtrží mračen. U nás přešla bez značnějších škod. Ale v Nové Vsi zatopila voda valící se se strání několik sklepů a dvorů. U silnice „Na homolce“ po několik hodin vyčnívaly z vody jen koruny stromů. Kralupské nádraží bylo zatopeno do výše 20 cm, v Dolanech napadlo 20 cm krup a železniční trať zavalena kamením tak, že byla možna jen zpomalená doprava po 1 koleji. V Minicích vystoupila voda potůčku Debrnky a zatopila 3 domky obývané sedmi rodinami. Voda v nich zničila prádlo, šatstvo, knihy, hračky a padlo jí za oběť i 50 kusů drobného hospodářského zvířectva. | Bouře. |
| V prvých, pěkných dnech červnových začala senoseč, ale dny od 9. do 12. 6. byly deštivé, další – až do 27. 6. velmi chladné. Opravdu teplé dny nastaly od 4. 7. 1949. Žně zahájeny 18. 7. Všechny obilní druhy dozrávaly téměř současně. | Senoseč a žně. |
| Chmel se počal česat až v posledních dnech srpnových. Od 12. 9. sklízeny
brambory.
Dnem 2. 10. 1949 zrušen „letní čas“ a zaveden opět normální čas středoevropský. |
Chmel. |
| Ke sklizni cukrovky se pro panující sucho přistupovalo (od 8. 10.) velmi nestejně. Dobývání bylo těžké, ale ostatním pracím bylo počasí velmi příznivé. | Cukrovka. |
| Na den 29. 10. 1949 přišel mráz, který spálil květy v zahradách. V listopadu mohly se pohodlně dokončovat podzimní práce. I prosinec byl dosti teplý, s mrazy jen –35 stupňů C. | Konec roku. |
| Poměry hospodářské. | |
| Rok 1949 se řadí mezi roky hospodářsky velmi dobré. Úroda obilnin byla o 20 až 25 % lepší než v roce loňském. Také ranné brambory daly velmi slušné výnosy, kterých pozdní brambory nedosáhly. Také cukrovka trochu zklamala. Sklizeň pícnin byla zvláště v prvních sečích bohatá. Krásně se urodily i všechny druhy ovoce. Chmel zůstal za loňskými výnosy. | Úroda. |
| V měsíci únoru zavírány u MNV se zemědělci smlouvy o dodávkách všech (svých) výrobků v r. 1949. U nás mělo uzavírání smluv hladký průběh a všichni zemědělci je podepsali. | Smlouvy
o dodávkách. |
| Během roku byla věnována velká pozornost výskytu mandelinky bramborové. Všechna brambory osázená pole několikrát přešli žáci zdejší školy i brigády občanstva. Mandelinka se u nás nerozšířila. | Mandelinka
bramborová. |
| V červnu byly úředně stanoveny ceny za obilí z letošní sklizně ve 3 skupinách dle hekt. váhy. Byly celkem shodné s cenami loňskými. | Ceny obilí. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Pro ranné brambory byla určena cena (pro I. i II. standard) za 100
kg váhy:
od 25. 7. do 27. 7. 1949 – 230 Kčs, od 28. 7. do 31. 7. 1949 – 210 Kčs. Spotřebitelská cena byla v těch dnech 4 Kčs za 1 kg. Pro pozdní brambory byly výkupní ceny dle 4 standardů (za 100 kg) od 16. 9. do 30. 11. 1949: I. – 150.- Kčs, II. – 120.- Kčs, III. – 95.- Kčs, IV. – 85.- Kčs. Od 1. 12. 1949 do konce roku platily tyto ceny o 4 Kčs zvýšené. Spotřebitel platil za 100 kg do 30. 11. 1949 za I. st. 231.50 Kčs. |
Ceny bramborů. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kontingenty dodávek obilí, bramborů, masa, vajec i mléka byly na 100 % splněny. | Plnění dodávek. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poměry vyživovací. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Velmi dobrá úroda a stoupající průmyslová výroba se příznivě obrážely ve zlepšování zásobovacích poměrů. | Zlepšování
poměrů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V lednu 1949 byly vydány nové „šatenky“. Měly 180 bodů. Textil i obuv
se prodávaly na odevzdané body. Jejich počet byl pro zboží přesně určen.
Ku přík.: pánský oblek 70 bodů, p. zimník 60 b., p. košile 22 b., ponožky
4 b., kapesník 1 bod. Body se k nákupu uvolňovaly postupně. Na měsíce
leden a únor uvolněno pro 1 osobu 25 bodů.
Tyto šatenky však nedostali samostatní živnostníci, obchodníci a rolníci vlastnící nad 15 ha půdy, ani příslušníci jejich rodin. Ti byli s nákupem odkázáni na „volný trh“, kde bodů nebylo potřebí, ale ceny byly značně vyšší, jak ukazují tyto příklady: |
„Šatenky“. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ceny textilu
a obuvi. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 15. 1. 1949 přišlo do prodeje pivo, jehož stupňovitost byla zvýšena z 5ti na 7 stupňů. Toto jakostnější pivo se prodávalo 1 litr přes ulici 7.- Kčs, 1 litr v místnosti 7.60 Kčs, 1 lit. láhev 8.- Kčs. | Pivo. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V únoru 1949 přišly do volného prodeje (ovšem za ceny značně vyšší) masové konservy, máslo, rýže, káva, cukrovinky a čokoláda. V červenci rozšířen volný trh o zabitou drůbež. Úřední cena kuřat byla 95 Kčs za 1 kg. | Volný trh. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 17. 9. 1949 ohlásil předseda vlády rozhlasem uvolnění chleba, pečiva, mouky a bramborů s platností od 1. 10. 1949, při němž cena chleba nebyla změněna, ceny pečiva a mouky poněkud zvýšeny. Ku př.: cena 1 žemle za 1.- Kčs na 1.20 Kčs, housky z 1.10 na 1.30 Kčs, 1 kg hladké mouky z 5.- Kčs na 7.- Kčs, hrubé mouky však ze 7.- Kčs na 13.- Kčs. Toto rozhodnutí vlády bylo lidem radostně, ba nadšeně přijato. | Uvolnění chleba,
mouky a bramborů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Od 1. 10. 1949 byly také poněkud zlevněny ceny volných potravin a volný
trh rozšířen o další druhy. Zaznamenávám alespoň ceny nejběžnějších druhů.
Čaj – 1 kg zlevněn s 2.000 Kčs na 1.600 Kčs, káva 1 kg zlevněna s 1.200 Kčs na 800 Kčs, cukr 1 kg zlevněn s 250 Kčs na 160 Kčs, máslo – 1 kg zlev. se 400 Kčs na 360 Kčs mýdlo obyč. 1 kg zlev. se 300 Kčs na 200 Kčs mýdlo toalet. 1 kg zlev. se 700 Kčs na 500 Kčs Volný margarin prodáván 1 kg za 180 Kčs maso hovězí 1 kg za 200 Kčs maso vepřové 1 kg za 250 Kčs párky 1 kg za 200 Kčs tlačenka 1 kg za 250 Kčs konsumní salám 1 kg za 160 Kčs uzená krkovička 1 kg za 400 Kčs. Další snížení cen některého zboží a rozšíření volného trhu vešlo v platnost 1. 12. 1949. Zde opět několik příkladů: 1 kg husy, kachny, krůty 200 Kčs, 1 kg škvařeného sádla 450 Kčs, 1 kg vlašských ořechů 120 Kčs, 1 krabice datlí 80 Kčs, 1 kg jádrového mýdla 100 Kčs, 1 kg toaletního mýdla 300 Kčs, 1 koš se 7 kg jablk 350 Kčs, 1 koš se 7 kg hrušek 280 Kčs. Na volný trh přišli také kapři, 1 kg za 80.- Kčs. |
Ceny volných
potravin. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Na zlepšování vyživovacích poměrů měly podíl také velkovýkrmny vepřů, které byly zřizovány hlavně při státních statcích. V srpnu t.r. bylo v kralupském okrese v činnosti již 15 takových výkrmen, které v tu dobu chovaly 2.315 vepřů. | Velkovýkrmny
vepřů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Určitým přínosem pro zlepšování zásobování vepřovým masem byly také volné porážky, které od listopadu byly povoleny těm zemědělcům, kteří splnili všechny své dodávkové úkoly pro r. 1949. Mohli tak zlepšovat zásobování vlastních rodin, ale mohli též maso a sádlo za volné ceny prodávat přímo spotřebitelům. | Volné porážky
vepřů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V měsíci srpnu 1949 předala pí Bož. Nováková svůj smíšený obchod v domě čp. 4. (+ 5.), v němž většina obyvatelů naší obce nakupovala potraviny a mléko „Svépomoci“, dělnické spotřební výrobní a úsporné jednotě v Kralupech n/Vlt, která pí Novákovou nechala v této své nové prodejně jako vedoucí. Prodejna byla lépe zásobena zbožím než dřívější soukromý obchod a paní B. Nováková tak učinila první krok k socialisaci obchodů a živností v naší obci. | Združstevnění
obchodu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(skutečná velikost, kliknutím na obrázek ji můžete zvětšit)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(strana 138 až 156 kroniky) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Události veřejné. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| „Rok 1950 byl rokem urychlené výstavby socialismu v naší vlasti.“ Tak charakterisoval president republiky Klement Gottwald v Novoročním poselství 1. 1. 1951 uplynulý rok, v němž se dále rozrůstalo a rozvíjelo socialistické soutěžení, údernictví, zlepšovatelské a novátorské hnutí. Druhým rysem roku byla neustávající cílevědomá snaha o zabezpečení světového míru. | Charakteristika roku. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 22. 4. 1950 konána na památném Řípu „národní pouť“, které se přes nepříznivé počasí účastnilo na 30.000 lidí. Pouť byla mohutnou mírovou manifestací, na níž promluvil ministr zdravotnictví P. Josef Plojhar. | Národní pouť
na Řípu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. květen slaven společně všemi složkami Nár. fronty pod heslem: „Za vlast, za mír, za socialismus!“ V předvečer byly někde zažehnuty hranice, značící pálení reakce. Do Kralup n/Vlt šly z naší i všech obcí okresu početné průvody s prapory, standardami, alegorickými vozy a ozdobenými traktory. V průvodu z naší a okolních obcí nesly všechny ženy bílé mírové holubičky. | Oslava svátku
práce. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Usnesení „Světového výboru obránců míru“ ve Stockholmu dalo podnět ke světové podpisové akci. U nás se akce ujal Svaz čsl. žen spolu s Čsl výborem obránců míru a složkami Nár. fronty. Podpisem, který v naší obci nikdo neodepřel, potvrzováno odhodlání bojovati za mír a proti válečnému štvaní. | Podpisy mírové
akce. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 25. 6. 1950 došlo ke konfliktu mezi severní (demokratickou) a jižní Li Syn – mannovou Koreou, v níž udržovala pořádek americká okupační armáda. Americká intervence v konfliktu byla předmětem rozhořčených protestů celého demokratického světa. | Konflikt
v Korei. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 6. říjen, den výročí bitvy u Dukly, v níž první čsl. armádní sbor v SSSR po boku sovětské armády překročil hranice ČSR, prohlásila naše vláda za „Den čsl. armády“. Po projevu pres. republiky Klementa Gottwalda složili generálové, důstojníci, poddůstojníci i mužstvo všech útvarů přísahu věrnosti, zavazující každého příslušníka branné moci k čestnosti, statečnosti, ukázněnosti a bdělosti. | Den čsl. armády. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mírové snahy naší republiky byly dokumentovány „Zákonem na ochranu míru“, odhlasovaným Nár. shromážděním 20. 12. 1950. Zákon má tvrdě postihnout každého, kdo by propagandou nové války v jakékoli formě chtěl podlamovat naše budovatelské úsilí. | Zákon na ochranu
míru. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Události v obci. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hned počátkem roku sestavovány u MNV rozpisy výrobních dodávek zemědělců pro rok 1950 a uzavírány s nimi výkupní smlouvy. Hladký průběh těchto jednání dokazoval, že naši rolníci chápou potřeby doby. | Rozpisy dodávek
zemědělců. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V měsíci květnu 1950 prováděny reorganisace MNV. V naší obci vykonána
koncem toho měsíce na veřejné schůzi všeho občanstva v hostinci čp. 8.
za přítomnosti zástupce okresu. Členy nového MNV se stali: Fr. Tichý, Ol.
Šach, V. Beránek ml., Mil. Sypecká, Jos. Kovář, Fr. Honzajk, Marie Víšková,
Bož. Nováková, Ant. Řehák ml., Miros. Branse, Jan Petrášek, Zuz. Doubravská,
Ol. Ehrlich, Bož. Maruzenková a Jos. Vlasák. Z nich pak zvoleni:
refer. hospodářským M. Víšková, refer. výživy V. Beránek, refer. technickým Mil. Sypecká, refer. finančním Jos. Kovář. |
Reorganisace
MNV. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Během r. 1950 konala ob. rada ... schůzí. Také plenum MNV jich mělo několik, ale protokol zapsán pouze o 1 z nich. Byla to schůze 27. 6. 1950. V ní projednáno: | Schůze ob. rady
a MNV. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1.) ONV nařízené snížení obec. rozpočtu na r. 1950, který upraven takto:
vydání sníženo ze 127.000 Kčs na 115.980 Kčs, příjmy zvýšeny ze 33.000 Kčs na 73.600 Kčs, a tak vykázána nekrytá potřeba 42.380 Kčs. |
Ob. rozpočet
na r. 1950. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 2.) Rozdělení odměny funkcionářům MNV, která je v ob. rozpočtu uvedena
částkou 12.000 Kčs: Protože v prvních pěti měsících všechny úřední práce
vykonávali jen předseda a jeho náměstek, rozdělí si odměnu na tu dobu vypadající
tak, že předseda Fr. Tichý obdrží 2/3, místopředseda Fr. Honzajk 1/3.
Od 1. 6. 1950 účastní se úředních prací všichni referenti. Proto se budou podílet i na odměně, z níž (v r. 1950) obdrží: předseda F. Tichý – 1.800.- Kčs, ref. hospodářský M. Víšková – 1.600 Kčs, ref. výživy V. Beránek – 1.300.- Kčs ref. technický M. Sypecká – 1.300.- Kčs, ref. finanční Jos. Kovář – 1.000.- Kčs. |
Odměny
funkcionářů MNV. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 3.) Zvolena nová bytová komise. Jejími členy se stali: Mil. Sypecká, Jos. Kovář, Jar. Branse, Mir. Krušina a Ehrlichová. | Komise
bytová. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4.) Řídící učitel Jar. Dlubal, který přesídlil do Kralup n/Vlt – III, byl kronikářem obce. Zápisy v kronice však od r. 1939 nejsou. Protože ONV vybízí k doplnění zápisů do konce r. 1950, zvolen prozatímně kronikářem K. Husník, ř. uč. v. v. z N. Ouholic. | Kronika obce. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 5.) Scelování pozemků ve St. Ouholicích si vyžádalo úpravu a tím i změnu hranic katastru. Při této úpravě odpadlo z katastru zdejší obce 1.90 ha půdy ve prospěch obce St. Ouholice. | Katastr obce, úprava. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zdejší nár. škola měla opět 3 třídy a (ke dni 1. 9. 1950) bylo do ní zapsáno 89 dětí. | Škola. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 16. 2. 1950 byl říd. učitel Vladimír Hnitka přeložen do Chvatěrub.
Na jeho místo jmenován a správou zdejší školy pověřen učitel Jiří Elis.
Od 1. 10. 1950 byla ke škole přičleněna mateřská škola, nově založená v Nové Vsi. |
Správa školy. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rodičovské sdružení při zdejší škole uspořádalo 5. 2. 1950 odpoledne koncert 24tičlenného orchestru SNB z Prahy, večer pak při této hudbě „Společenský ples“. Oba podniky byly velmi početně navštíveny. Jejich čistý výnos činil Kčs 17.000.- a byl věnován dětem školy, které jej využily ke 3 zájezdům do Prahy. Nejvyšší třída podnikla také 3 denní výlet do Č. Budějovic a okolí. | Rodičovské
sdružení. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Od ministerstva sociální péče dostala škola příspěvek 20.000 Kčs na stravování dětí. Proto od 20. 11. 1950 byl ve škole vařen a dětem 2krát týdně podáván oběd, v ostatních vyučovacích dnech dopolední přesnídávky. | Stravování
škol. dětí. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Veřejná obecní knihovna měla na začátku r. 1950 celkem 306 váz. svazků.
Z nich bylo:
beletrie 238, jiných odborných 19 politických 15, pro mládež 5 zeměděl. 3, časopisů 26. Na konci roku měla 397 váz. svazků a to: beletrie 303, jiných odbor. 22 politické 28, pro mládež 9 zeměděl. 9, časopisů 26 |
Obecní
veř. knihovna. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Knihovnicí byla pí M. Víšková. Knihovna měla celkem 34 čtenářů (z nich
5 do 15 let), kteří učinili 412 výpůjček.
Na zápis. a výpůjčném přijala 396 Kčs Od MNV (dle rozpočtu) 1.500 Kčs Věcné náklady činily: za knihy 1,436 Kčs za vazbu 2.160 Kčs. |
Činnost
ob. knihovny. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Během roku 1950 byly v sále hostince čp. 45. pořádány 4 filmové besedy. Dne 7. 5. 1950 sehrála tam KSČ v N. Ouholicích hru Leona Kruczkovského „Odvety“ a dne 2. 12. 1950 SČSP v N. Ouholicích veselohru Jos. Štolby „Na letním bytě“. Místní organisace KSČ měla několik vzpomínkových večerů v hostinci čp. 8. | Činnost
kulturní. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Od 1. 1. 1950 vstoupil v platnost nový zákon o rodinném právu a veřejných
matrikách, kterým místo bývalých matrik církevních zavedeny jednotné matriky
civilní. K zápisu do těchto veřejných matrik musily být hlášeny všechny
sňatky, narození i úmrtí. Sňatek církevní byl možný teprve po provedení
sňatku civilního. Obce okresu rozděleny na matriční obvody. Sídlem takového
obvodu stala se i naše obec, ke které přičleněny obce Staré Ouholice, Nové
Ouholice a Miřejovice. Matrikářem zdejšího obvodu jmenován K. Husník, říd.
učitel v. v. z N. Ouholic. Svatební síň upravena – jak uvedeno na str.
125 této knihy – ve školní budově. První dvojicí snoubenců v ní oddaných
byli: Andrej Jahodník, kinooperatér z Prahy a Helena Jiráčková. MNV ve
Vepřku jim jako čestný a vzpomínkový dar odevzdal 3.000 Kčs v hotovosti
a ONV v Kralupech n/Vlt dar knžní. Snoubence oddával předseda MNV Fr. Tichý.
Celkem bylo v r. 1950 do matrik zdejšího obvodu zapsáno 9 sňatků, 2 narození a 2 úmrtí. Obě úmrtí byla z Ouholic. Naši obec letos Morana nenavštívila. |
Populace. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poměry hospodářské. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rok 1950 začal mírnou zimou. V lednu přišly mrazy (11.) a jen dva dosáhly
–15 stupňů C. V prvé polovině února se udržovaly denní teploty nad 0 stupňů
C, v noci přicházely jen slabé mrazíky. Druhá polovina byla chladnější.
Prvé dny březnové vyznačoval sníh. Noční mrazy se hlásily až do 28. 3.
1950.
Jarní práce dobře probíhaly při příznivém počasí. |
Zima. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Duben byl chladný. Dne 2. 4. 1950 přišel déšť s kroupami. Po něm se ozvala bouřka a znovu se sypaly kroupy, tentokrát některé i velikosti holubího vejce. Déšť dal polím vydatnou jarní vláhu, ale místy bylo dost škody. Dne 24. 4. se bouře opakovala, avšak bez krup. Do konce měsíce zůstaly dny i noci chladné. V květnu bylo dost deštivých dnů. | Jaro. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 23. 5. 1950 byla úředně stanovena cena cukrovky z letošní sklizně na 60 Kčs za 1 q čisté váhy. Při vyúčtování srážely cukrovary z každého q 2 Kčs na úhradu nákladů spojených s hubením řepných škůdců a mandelinky bramborové. | Cena
cukrovky. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V teplých dnech na počátku června probíhala letos bohatá senoseč a sklizeň pícnin. | Senoseč. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mandelinka bramborová, které se počalo říkat „americký brouk“ se šířila
hlavně z pohraničních okresů. Proto úředně nařízeno postříkat všechny bramb.
kultury ochranným prostředkem „Gerosanem“. Bramborová pole několikrát šk.
dětmi i občanstvem prohlížena a po mandelince pátráno. Den 9. 7. 1950 prohlášen
za „Den sběru mandelinky“ v celém okrese. Sběr prováděn i ve zdejší obci.
Ranné brambory začali zdejší rolníci dobývat 24. 6. 1950. |
Mandelinka
bramborová. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Žně začaly 11. 7. 1950. Byly rušeny krátkými dešti, proto při nich
nemohlo jasně vyniknout, jak vydanou pomoc při nich poskytovaly traktory
a samovazače ze stát. strojní stanice ve Velvarech. Výmlaty záhy zahájeny.
Den 6. 8. 1950 prohlášen za „Den svozu“. V okolních obcích se mlátilo a
ti, kdo měli vymláceno odváželi obilí do skladiště hosp. družstva.
Den 12. 8. 1950 byl v celém okrese opět „Dnem sběru mandelinky bramborové“, která se zjistila v 21 obcích okresu. Neděle 13. 8. 1950 vyhlášena za „Neděli urychlené podmítky“, jejíž heslem bylo rychlé a 100% plnění plánu podmítky. |
Žně. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chmel česán od 10. 8. Výnos nebyl uspokojivý, neboť jarní krupobití zuráželo mnoho hlav chmelných lodyh. | Chmel. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Měsíc září začal deštivě a deště se opakovaly také v jeho druhé polovině. Sklizeň bramborů hladce probíhala. Již ke dni 12. 10. 1950 měl celý náš okres splněnu dodávku bram. na 119.7 %. sto procent překročila i dodávka zdejší obce. | Sklizeň
bramborů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Cukrovka, jejíž sklizeň byla již v prvních říjnových dnech v plném
proudu, dala letos nadprůměrný výnos a vyznačovala se i vysokou cukernatostí.
Kampaň kralupského cukrovaru se protáhla téměř o 3 týdny a trvala skorem
do vánoc. Cukrovar zpracoval o 57 % více cukrovky než v letech minulých.
Mrazíky (od 22. 10.) a sněžení (od 26. 10.) hodně ztížilo sklizeň řepy těm, kdo ji neměli ukončenu. |
Cukrovka. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Na 5. a 6. 11. 1950 opět vše zasněženo a celý ten měsíc byl převážně
vlhký. Jen velmi slabé mrazíky při počátku prosince dovolovaly pohodlně
dokončovat podzimní hlubokou orbu.
Ke zvelebování chovu hovězího dobytka a k lepším výsledkům živočišné výroby mělo pomáhat umělé oplodňování (inseminace) krav. Naše obec byla připojena k inseminační stanici při státním statku ve Velvarech. |
Konec roku. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poměry zásobovací.
Důkazem zdaru druhého roku Gottwaldovy pětiletky bylo několikeré snížení cen a zavádění nových druhů zboží na volný trh |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Od 1. 5. 1950 úplně uvolněna vajíčka pro dospělé, při čemž pro ně stanoveny ceny o 45 % nižší, než byly posavadní ceny na volném trhu. Od toho dne stálo 1 vajíčko 5.10 Kčs. Děti a nemocní dostávali dále vajíčka na lístky za posavadní přídělové ceny – (t.j. 3.10, 3.20 a 3.50 Kčs za 1 kus). | Uvolnění vajec. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 29. 6. 1950 přišly do místních prodejen Svépomoci první ranné brambory,
které prodávány 1 kg za 10 Kčs.
Spotřebitelská cena bramborů byla ke dni 7. 9. 1950 za 1 kg 2.20 Kčs. Výrobci dostávali v tu dobu za 1 kg 1.10 Kčs. Koncem toho měsíce platil spotřebitel za 100 kg bramborů k uskladnění, které mohly být objednány v libovolném množství, 163 Kčs. |
Ceny
bramborů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ke dni 28. října vyhlášeno s platností od 31. 10. 1950 další snížení
cen na volném trhu a uvolnění několika nových druhů zboží. Pracující nejradostněji
uvítali snížení ceny vepř. škvařeného sádla o 22 %, totiž ze 280 Kčs na
220 Kčs za 1 kg.
Cena fasolí snížena z 15 Kčs na 10 Kčs za 1 kg, cena kuřat snížena ze 180 Kčs na 120 Kčs za 1 kg, cena krůty snížena z 280 Kčs na 200 Kčs za 1 kg. Sníženy také ceny některých průmysl. výrobků, jako foto-přístrojů a elekt. praček. U hodin zrušeno přídělové hospodářství a stanoveny tyto ceny: za náramkové hodinky 4.800.- Kčs, za kapesní hod. 3.500.- Kčs. Úplně uvolněna také zvěřina. Ceny nejběžnějších druhů určeny takto: koroptev – 1 kus – 40.- Kčs bažant (1. jak.) – 1 kus – 135.- Kčs bažant (2. jak.) – 1 kus – 125.- Kčs div. králík – 1 kg – 35.- Kčs zajíc (1. jak.) – 1 kg – 55.- Kčs zajíc (2. jak.) – 1 kg – 45.- Kčs. Stanoveny též ceny pro zvěř vysokou a černou. |
Snížené ceny. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Od 15. 12. 1950 byly uváděny do prodeje nové druhy lepšího chleba.
Vedle dosavadního chleba, který se i dále prodával za nezměněnou cenu –
(1 kg za 5 Kčs), zaveden bělejší chléb domácí – 1 kg 8 Kčs, chléb moravský
– 1 kg 8 Kčs, chléb selský z bělejší žitné mouky – 1 kg 8.50 Kčs.
Od 20. 12. 1950 postupně přicházely do prodeje nové druhy pšeničné mouky. Vedle posavadní hladké mouky, (která zůstala v prodeji za 7.50 Kčs 1 kg) zaveden nový lepší druh 1 kg za 12 Kčs. Vedle hrubé mouky 00 za 13.- Kčs zaveden druh „speciál“ v ceně 21.- Kčs. Také krupice uvedena ve zlepšené kvalitě 1 kg za 22.- Kčs a dětská volná krupička 1 kg za 24.- Kčs. |
Nové druhy
chleba a mouky. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Socialisace obce. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počátkem roku zrušil řeznickou a uzenářskou živnost v čp. 50 pan Josef Valda. Obchodní místnosti – (krám, sklep a lednici) – pronajmul „Svépomoci“, děl. spotřeb. a výrobní jednotě v Kralupech n/Vlt., která z nich učinila svou masnou prodejnu, do níž sama maso i uzeninu dodávala. Pana Valdu jmenovala vedoucím této prodejny za odměnu v procentech z tržby. Tak zanikla druhá samostatná živnost v obci. (Viz str. 137. t. k.). V soukromých rukou zůstaly u nás již jen hostince: čp. 8 pí Boř. Kostomlatské a čp. 45. p. Jos. Podubského. | Zrušení řeznictví
Jos. Valdy. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Význačným krokem k socialisaci obce bylo založení JZD.
Na jaře r. 1950 zůstalo v našem katastru neobděláno 2.63 ha polí ze záboru pozemků zdejší fary. MNV tak vznikla povinnost postarat se o jejich využití. V přesvědčení, že nejlepší záruku využití dává kolektivní družstevní obhospodařování, počal se předseda MNV – F. Tichý a členky MNV pí B. Mazurenková a M. Víšková starat o utvoření „Jednotného hospodářského družstva“ I. typu, t.j. přípravného výboru. Vyzvali místní zemědělce ke vstupu do družstva a výzva měla ohlas hlavně u drobných zemědělců, z jejichž řad se přihlásilo 13 členů. |
Založení JZD. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 18. 4. 1950 konána za účasti 22 zájemců ustavující schůze, v níž se přípravný výbor ustavil dle § 5. zákona č. 69/49 Sb, a zvolil si: | Ustavující
schůze JZD. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| předsedou Bož. Mazurenkovou,
místopředsedou V. Krušinu, jednatelem a zapis. Fr. Vlasáka, členy výboru A. Pokorného, Fr. Tichého, M. Víškovou, B. Mazurenkovou. (Funkci pokladníka převzal F. Tichý.) Tento přípravný výbor byl ORD beze změny schválen. |
Výbor JZD. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přihlášení členové složili podíly po 100 Kčs a přípravný výbor ihned započal činnost. Do konce r. 1950 konalo JZD dalších 5 schůzí členských a 5 schůzí výboru. | Schůze JZD. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dle usnesení těchto schůzí navázalo JZD jednání o orbě a ostatních
pracích se Státní strojní stanicí ve Velvarech, požádalo o přidělení hospodářských
strojů od soukromých držitelů v obci. Ze školek ve Velvarech odebralo 100
kusů šlechtěných stromků jabloňových – (z nich bylo: 30 kusů „Coxovy renety“,
30 kusů „Zlaté parmény“ a 40 kusů „Nonetit“,) které vysázeny do družstevní
zahrady „Pod kostelem“ (býv. farská zahrada.) Účet za tyto stromky činil
přes 5.000.- Kčs.
Dále pak převzalo JZD všechny smlouvy se St. strojní stanicí, projednalo hodinové mzdy za jednotlivé zemědělské úkony a převzalo řízení žní v celé obci. |
Usnesení
schůzí. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Žně v celé obci probíhaly od 17. 7. 1950 do 31. 7. 1950, kdy ukončeny i výmlaty. Z obilnin mělo družstvo samo setý pouze ječmen, jejž namlátilo 2.016 kg. Ač nemělo uloženu dodávku, odvedlo HD 500 kg, jako náhradu za osivo odebrané na jaře. Část zbytku ponechána na příští osev, část rozdělena členům. | Žně. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V celé obci sklízeno žito s 10 ha, pšenice se 22 ha, ječmen se 23 ha, směsky se 3 ha, olejniny se 2 ha a hrách rovněž se 2 ha. Dodávka obilnin v celé obci splněna na 107.4 %. Také ve všech ostatních dodávkách – (brambory, mléko, vejce, maso) překročeno 100 %. | Dodávky. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Schůze družstva dne 11. 9. 1950 se usnesla přijmout za člena JZD od
1. 10. 1950 p. Vojt. Satrana, majitele hospodářství čp. 19., jež mělo 47
ha pozemků, 12 kusů hovězího dobytka a 34 kusy vepřového dobytka. Ve schůzi
19. 10. 1950 požádal p. Satran, aby jeho pozemky přišly do honů JZD, čemuž
vyhověno, ale převzetí jeho hospodářství nebylo do konce roku 1950 schváleno
ORD.
Tři další větší rolníci v obci pp. V. Stárek (čp. 10.) s 15 ha or. půdy a 1 ha luk, Jos. Faix (čp. 12.) s 16 ha or. půdy a 1/2 ha luk, Fr. Civín (čp. 6.) s 13.10 ha or. půdy a 1/2 ha luk do JZD nevstoupili, ale dohodli se, že v příštím roce budou svá pole obdělávat společně, proto již podzimní orbu společně prováděli. |
Členství
p. V. Satrana. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Posavadní předsedkyně pí B. Mazurenková se koncem října vzdala své funkce.Ve schůzi 30. 10. 1950 její odstoupení přijato a vedením JZD pověřena pí Miloslava Sypecká. | Změna v předsednictví. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Za jejího předsednictví rozorány meze honů JZD a tím toto přešlo k
hospodaření dle II. typu družstev.
Hony JZD i hony soukromého sektoru byly vyznačeny kolíky. Finační hospodářství družstva je v r. 1950 uzavřeno čísly: Celkový příjem: .................. celkové vydání: ................. (není nic uvedeno) Doba klade zemědělství velké úkoly. Nechť naše JZD úspěšně je plní! Bohaté sklizně a nejlepší výsledky v živočišné výrobě ať jsou odměnou přičinění členstva! Nechť družstvo kráčí k dalšímu rozvoji! |
Přechod
ke II. typu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(strana 157 ... a dále nečíslováno) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ve schůzi rady MNV ve Vepřku dne ... 1952 bylo usneseno navrhnouti
v plenární schůzi MNV, aby obecním kronikářem byla Květoslava Elisová.
Na plenární schůzi dne ... 1952 byl tento návrh jednomyslně přijat a Květoslava
Elisová byla zvolena obecním kronikářem ve Vepřku.
Květoslava Elisová nabyla vzdělání na učitelském ústavě pro učitelky domácích nauk v Praze I., kde obdržela vysvědčení způsobilosti. Působila jako učitelka dom. nauk na národní škole v Libkovicích, Bechlíně, Kostomaltech pod Řipem, Mnetěši, na národní a střední škole v Horních Beřkovicích, na zemědělské škole v Horních Beřkovicích, na národní škole ve Vepřku, Sazené, Chržíně, Loucké, Nelahozevsi, na národní a pomocné škole ve Chvatěrubech, na zemědělské škole v Kralupech n. Vl. Po vykonání zkoušky způsobilosti pro vyučování na středních školách vyučovala na I. střední škole v Kralupech n/Vlt. Od 1. září 1952 učí jako učitelka na národní škole ve Vepřku. Její učitelská dráha byla přerušena zasazením v r. 1944 do Poldiny hutě na Kladně, kde pracovala 4 měs. jako pomocná zámečnice. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Události veřejné. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hlavním rysem roku 1951 jest plnění úkolů třetího roku Gottwaldovy pětiletky, která nám ukazuje cestu ke zvýšení blahobytu národa a k zabezpečení světového míru. | Charateristika
roku. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V týdnu od 13. do 20. ledna 1951 denně vysílal rozhlas relaci k I.
sjezdu obránců míru v Praze. V neděli 21. ledna 1951 chodily v naší obci
dvojice sestávající z členů KSČ a členů NF dům od domu a dávaly občanům
podepisovati „Mírové účty“, do nichž zapisovali občané své závazky.
Akce přinesla tyto výsledky: při špičkových pracech bude odpracováno 275 hodin, při žňových pracech 1.070 hodin, při podzimních pracech 620 hodin, při výstavbě obce 660 hodin, v různých pracích 120 hodin. Dodávka vajec bude zvýšena o 360 kusů, do JZD přistoupí 5 občanů, 4 rolníci zvýší pracovní úsilí o 15 – 20 %, z nichž 1 rolník ještě zvýší dodávku mléka v měsíci lednu o 10 %, v únoru o 5 %; 1 občan přejde do těžkého průmyslu. |
Mírový týden. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 8. března 1951 v 16. hod. v nové budově 1. střední školy v Kralupech
n/Vlt. II. byl konán Okresním výborem Československého svazu žen v Kralupech
n. Vlt. Mezinárodní den žen, na němž promluvila o významu boje za mír soudružka
G. Fučíková.
V naší obci byly vybrány usnesením KSČ a akčního výboru NF dvojice pionýrů, které dostaly za úkol navštíviti ty ženy, které se do budování socialismu nezapojily a ani nejsou členkami JZD. Akce vyzněla takto: 1.) 75letá A. Řeháková odpracuje 100 prac. jedn. v JZD. 2.) A. Šachová obdělá 1/2 korce řepy a odpracuje na různých pracech 20 hodin. 3.) A. Vajglová obdělá 1 korec řepy. 4.) J. Roubalová obdělá 2 korce řepy a odpracuje 20 jednotek v JZD. 5.) M. Honzajková obdělá 1/2 korce řepy a odpracuje 50 hod při různých pracích. 6.) M. Pokorná obdělá 1/2 korce řepy. 7.) M. Machová odpracuje 10. prac. jedn. v JZD. |
Mezinárodní
den žen. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vzhledem k tomu, že se plýtvalo chlebem, skrmoval se chléb a mouka
dobytkem, byl 24. února 1951 vyhlášen rozhlasem celostátní soupis mouky,
chleba a mlýnských výrobků ku 13. hodině.
Od pondělka 26. února byl opět zaveden vázaný prodej uvedených výrobků a to na zvláštní ústřižky lístků na cukr a maso pro běžný týden od 26. února do 4. března 1951, do výdeje zvláštních lístku na mouku, chléb a pečivo. Nové lístky byly ještě v témže týdnu obyvatelstvu vydány. Dávky chleba a mouky na 4 týdny: chléb mouka z toho m. hrubá děti do 6 let 0 4.122 g 1.785 g děti do 12 let 5.000g 3.372 g 1.125 g Mladiství do 20 let 6.000g 5.247 g 1.875 g Pracující nad 20 let 5.000g 5.247 g 1.500 g Nepracující nad 20 let 5.000g 3.372 g 1.125 g |
Zavedení lístků
na chléb, mouku a pečivo. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. máj 1951 byl vzhledem k celkové mezinárodní situaci zaměřen k boji za mír. Občané naší obce šli v průvodu s prapory a standartami do Kralup n/Vlt, kde se sešlo i ostatní občanstvo kralupského okresu. Také pionýři zdejší školy se zúčastnili májového průvodu ve svých stejnokrojích. Celková oslava ukázala mohutnost a sílu vůle lidí pro zachování míru a nenávist proti západním imperialistům – podněcovatelům války. | Oslava svátku
práce. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Události v obci. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počátkem roku byly sestavovány u MNV rozpisy výrobních dodávek zemědělců
pro rok 1951 a uzavřeny s nimi výkupní smlouvy.
Rozpis dodávek na r. 1951 Zemědělská půda celkem 165,10 ha, z toho orné půdy 145,02 ha
Vejce dodávkový úkol 21.100 ks Prasata jatečná 9.855 kg selata 659 kg Hovězí dobytek (včetně telat) 5.340 kg |
Rozpisy dávek
zemědělců. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ke dni 1. 1. 1951 byl proveden v naší obci soupis hospodářského zvířectva
Koně: používaných k tahu 9, hříbata 1, - celkem 10 Hovězí dobytek: voli 1, krávy dojn. 14, mladý do 2 let 10, telata 3, celkem 28 Prasata: selata 41, prasnice 8 ostatní 29 celkem 78 Slepice: 444, kohouti 28 celkem 472 |
Soupis
hospodář. zvířectva. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 30. 3. 1951 začalo JZD jarní práce smykováním a setím ječmene,
které bylo ve 3 dnech ukončeno. Dne 4. 4. již sázelo ranné brambory. Do
místní prodejny „Svépomoci“ přišly první ranné brambory na začátku července.
Prodávány byly za 8,- Kčs za 1 kg, v dalším týdnu již za 6,- Kčs za 1 kg.
Výkupní cena ranných brambor (I. a II. jakosti) činila při dodávce do 3. 7. 1951 za 100 kg - 310,- Kčs. K této ceně obdrželi pěstitelé mimořádné příplatky: při dodávce od 18. do 25. 6. 1951 za 100 kg – 140,- Kčs při dodávce od 26. 6. do 30. 6. 1951 za 100 kg – 100,- Kčs při dodávce od 1. 7. do 3. 7. 1951 za 100 kg – 50,- Kčs Cena 1 kg brambor běžné jakosti pro spotřebitele činila od 26. 11. 1951 na trhu vázaném 2,10 Kčs, na trhu volném 3,20 Kčs za 1 kg. K uskladnění bylo přiděleno 50 kg brambor na 1 osobu. |
Poměry
hospodářské. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Žně v naší obci začaly v druhé polovině července. Ačkoli počasí bylo
nestálé, pokračovaly za pomoci místních brigádníků a strojní stanice dosti
rychle. Velkou zásluhu měli na rychlé ukončení žní příslušníci SČM, kteří
pomáhali i v neděli. Touto přátelskou pomocí byly žně včas úspěšně skončeny.
Ke dni 21. 8. 1951 umístila se naše obec v dodávkách na 5. místě v okrese. Měla odevzdáno 78,8 % celého předpisu. Dne 5. 9. 1951 již mohl okres Kralupy n. V. oznámit p. presidentovi, že dodávkový úkol obilovin splnil na 101,5 %. Ceny chmele byly stanoveny podle jakostních tříd: I. za 100 kg – 9.600 až 10.000 Kčs II. za 100 kg – 9.200 až 9.600 Kčs III. za 100 kg – 8.800 až 9.200 Kčs IV. za 100 kg – 8.400 až 8.800 Kčs V. za 100 kg – 8.000 až 8.400 Kčs VI. za 100 kg – 7.600 až 8.000 Kčs VII. za 100 kg – 7.200 až 7.600 Kčs Za načesání 1 věrtele chmele se platilo ve všední den 20,- Kčs, v neděli 28,- Kčs. Sklizeň cukrovky byla dokončena 23. 10. 1951. Provázelo ji pěkné, teplé počasí. |
Žně. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Na členské schůzi v měsíci lednu byla zvolena předsedkyní JZD Řeháková
B., místopředsedou Šach O., hospodářem Beránek J., pokladníkem Elis J.
Členy výboru byli: Mazurenková B., Víšková M., Vlasák Fr., Pokorný Ant., Doubravská Z., Krušinová Alž., Branse M., Beránek V. |
Výbor JZD. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Na výroční schůzi SČSP, konané dne 11. března 1951 byl zvolen nový
výbor Svazu:
Předseda – př. Ehrlich V. Místopředseda – Vajgl J. ml. Jednatel – France Václav Pokladník – Procházka Ant. Kultur. referent – Jiráček Úsekový důvěrník: 1. Kubištová A. ml. 2. Vlasák Jos. Kontroloři účtů: Víšková M., Vajgl J. st. Dne 22. listopadu 1951 se konala slavnostní schůze KSČ a SČSP k 55. výročí narozenin pres. Klementa Gottwalda. Program vyplnil Pionýrský kroužek zdejší školy básněmi a písněmi. Potom promluvil o mezinárodní situaci deleg. KSČ soudr. Klyner. |
Svaz
čsl.-sovět. přátelství. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ke 21. 12. 1951 měla knihovna celkem 404 vázané svazky, z nich bylo:
beletrie 322 naučné 66 cizojazyčné 2 dětské 14 Celkem 404 svazků. V roce 1951 bylo 233 výpůjček, 33 čtenářů a 3 čtenář. besed. |
Lidová
knihovna obce. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V matrikách matričního obvodu Vepřek byly zapsány 3 dvojice oddaných (nevěsty z Ouholic). V tomto roce 1951 se nenarodilo žádné dítě ve Vepřku. | Populace. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dne 29. 1. 1951 zemřela v nemocnici v Praze paní E. Pokorná (manž. předsedy místní KSČ, ve věke (pozn.: ta chyba tam opravdu je, v zájmu zachování autentičnosti ji ponechávám) 36 r. Dne 30. 10. 1951 zemřel Fr. Honzajk, býv. předseda míst. org. KSČ, a dlouholetý člen ob. zastup. i MNV. Byl též předsedou závodní rady a ROH v Povltavských tukových závodech v Nelahozevsi. | Zemřelí. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Události veřejné. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čtvrtý rok Gottwaldovy pětiletky byl zahájen uzavřením socialistických závazků kolektivních i individuelních nejen v závodech, ale i ve školách. V tomto roce se dále rozvíjelo socialistické soutěžení a zlepšovatelské hnutí. Dalším rysem je plnění úkolů čtvrtého roku Gottwaldovy pětiletky a zabezpečení světového míru. | Charakteristika
roku. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mezinárodní den žen byl konán dne 8. března 1952 v Kralupech n. Vlt. Pořádal jej OAVNF. Oslava MDŽ byla dobře připravena a měla slavnostní ráz. Zúčastnily se ho i delegátky pozvané z naší obce. Mnoho žen uzavřelo zde závazky. 10 žen – nejlepších pracovnic bylo pozváno k předsedovi ONV, kde byly pohostěny a po hodinové rozpravě o jejich práci, byly odměněny. | Mezinárodní
den žen. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vzhledem k celkové mezinárodní politické situaci byl konán 1. máj v našem okresním městě ve znamení hesla „Pevně semknuti kolem strany a vlády a s presidentem Gottwaldem vpřed za mír a socialismus. Mohutného pestrobarevného průvodu se zúčastnili i občané naší vesnice se svými organisacemi. Zvláště ve velkém počtu se sešli příslušníci naší KSČ, v jejíž prvních řadách šli pionýři vepřecké školy s praporky a holubicemi. Průvod byl soustředěn na Komenského náměstí, kde k 14.000 účastníků promluvila poslankyně NS Anna Karlovská „O mezinárodní situaci v celém světě a o významu 1. máje“. | Oslava 1. máje. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Od 1. ledna 1952 byly vydávány potravinové lístky trojího druhu: a)
základní, b) pro zaměstnané, c) pro pensisty a důchodce. Matka, která pečuje
nejméně o 1 dítě do 15 let, dostává lístky pro pracující.
 Tvaroh se vydával jen léčebným ústavům, nemocným, dietním závodním jídelnám, stravovnám dětí a mládeže. Výdej zboží na šatenky a způsob výdeje. a) Šatenka pro zaměstnané se 120 body a 10 zvláštními ústřižky označenými římskými číslicemi b) Základní šatenka se 100 body a 10 zvláštními ústřižky označenými římskými číslicemi c) Mateřská šatenka se 100 body a 2 zvláštními ústřižky označenými římskými číslicemi d) kojenecká šatenka s 250 body, 6 zvláštními ústřižky označenými římskými číslicemi a 3 ústřižky na ložní prádlo, označenými Ln 1, Ln 2, Ln. Na body této šatenky nelze nakupovat vlněné metrové zboží. e) Novomanželská šatenka s 520 body označenými pro jednotlivé zboží ložní. Body označené tečkou platí jen pro nákup prostěradloviny, body označené obdélníkem jen pro nákup sypkoviny. Tato šatenka platí 3 měs. ode dne vydání. Na všechny body této šatenky je možno nakoupit tež prošívané nebo prachové přikrývky. Výdej šatenek zemědělcům. Zemědělci a členové jednotných zemědělských družstev, jakož i příslušníci jejich rodin dostanou šatenky až po splnění dodávkových úkolů. Toto se týká i těch zemědělců, kteří jsou zaměstnáni v námezním poměru ve veřejnem sektoru. Šatenky na r. 1952 jim vydány i v těch případech, kdy dodávky na r. 1951 budou splněny do konce ledna 1952. Těm, kteří mají již dodávky splněny, budou šatenky vydány během roku t.j. v lednu 1952. |
Potravinové
lístky. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Školní rok byl slavnostně zahájen ve vyzdobené promítací síni.
V zahajovacím proslovu uvítal řed. školy žáky a nově ustanovené učitelky:
Miluši Štrupovou z Kralup n. Vlt. a Jitku Cinekrovou z Nových Ouholic,
která učila na litoměřickém okrese. Školní rok byl zahájen s 94 žáky. Stejně
jako v minulém roce byly uspořádány oslavy významných dní, jejichž program
vždy dobře připravila Pionýrská organisace. Jejím skupinovým vedoucím byla
učitelka M.Štrupová – členka SČM. Žactvo školy se připojilo k resoluci
pražských dětí a zaslalo do čsl. rozhlasu protest proti válce v Koreji.
V zimních měsících byly podávány žactvu teplé svačiny: mléko nebo káva. Dnem 1. května byla zřízena stravovna s placenou kuchařkou. Jako kuchařka byla přijata p. Marie Šloufová z Nových Ouholic. Od tohoto dne jsou denně podávány obědy přihlášeným žákům. Žáci platí 8,- Kčs za 1 oběd. Měsíčně odevzdávají 400 g (ústřižků) na hrub. mouku, 750 g hladká mouka, 250 g chléb, 400 g masa, 200 g tuku (umělého) a 2 vejce. Ostatní potřeba je kryta poukazy ONV podle běžných směrnic. |
Škola. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Začátkem dubna 1952 byly začaty v JZD polní práce. Oddálilo je chladné
počasí koncem března. Byly započaty setím ječmene. Ranné brambory se sázely
v půli dubna. Do naší prodejny „Svépomoci přišly v půli července.
Žně začaly v půli července. Sklizeň byla za pomoci brigádníků a Statni strojní stanice včas provedena. V tomto roce možno zaznamenat úplnou spokojenost s pracemi STS. Tyto úspěchy možno přičíst k dobré připravenosti strojů a používání nových forem prací získaných od našich vzorů – družstevníků z SSSR. Členskou schůzí v měsíci lednu byl zvolen předsedou JZD Krušina Václav. místopředsedou Víšková Marie. jednatelem Kubištová Anna. pokladníkem Elis Jiří, členy výboru Mazurenková Bož. Krušinová Alž., Řeháková Bož., Beránková B., Civín Fr. V dozorčí radě byli: Pokorný A., Sypecký V., Šach O., Beránek J., Stárek V. Účetním byl Vlasák Fr. JZD uzavřelo patronátní smlouvu s PTZ Nelahozeves na špičkové jarní práce. PTZ Nelahozeves odpracuje na nich 600 hodin. V tomto roce do JZD přistoupili V. Stárek, Stárková R., Civínová R., Civín Fr., Faix J., Výkup chmele byl proveden na 100 %. Sklizeň brambor byla skončena v polovině listopadu. Dodávka brambor byla splněna. Odvoz cukrovky a dodávka splněna začátkem prosince. |
Poměry
hospodářské. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V matrikách matričního obvodu Vepřek byly zapsány tyto dvojice oddaných:
22. 3. 1952 – Jaroslav Branse a Agata Seduchová 15. 3. 1952 – Miroslav Krušina a Marie Miksová 29. 3. 1952 – Al. Veselý a Zdeňka Kubrychtová 30. 8. 1952 – Václav Horáček a Věra Šalounová Podtržení měli bydliště ve zdejší obci. Nebylo zaznamenáno žádné narození dítěte. |
Populace. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V tomto roce zemřeli tito občané:
10. 3. 1952 zemřela Ant. Satranová – vdova po mlynáři, výměnkářka z čp. 19. – 70 roků 28. 3. zemřel vedoucí prodejny masa čp. 51. Josef Valda – 47 roků. 20. 5. zemřel Bedřich Král, dělník – důchodce z čp. 2. – 67 roků. 16. 6. zemřela Marie Machová, manželka obuvníka z čp. 46. – 45 roků. |
Zemřelí. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Na výborové schůzi odboč. SČSP ve Vepřku konáné dne 30. ledna 1952
byl schválen nový výbor Svazu:
předseda - France V. místopředseda – (Ehrlich O) Krušina M. jednatel – Procházka A. pokladník – Urban A. kultur. refer.: Novotný Z., Kubištová A. revis. účtů: Víšková M, Vajgl J. st. úsek. důvěr.: Nováková B., Vajgl J. ml., Branse M. Odbočka konala 6 člen. schůzí, 6 výborových schůzí, 1 besedu s družstevníky. K výročí Říjnové revoluce byla konána slavnostní schůze při níž byl promítán film. Nábor do odbočky byl proveden úspěšně na 140 %. Bylo získáno 12 nových členů a dva převedeni z jiné odbočky. Odbočka má 56 členů. |
Svaz čsl.-sovět. přátelství. |
|
|
|
| Události veřejné.
Pátý rok Gottwaldovy pětiletky byl zahájen 2. ledna 1953 v úřadech a na závodech slavnostními schůzemi. Předsedové úřadů a předsedové závodních rad promluvili o významu pátého roku pětiletky. Bylo uzavřeno mnoho socialistických závazků se splněním plánu před ukončením roku 1953. |
|
| Od ledna 1953 uvolnilo ministerstvo vnitřního obchodu k nákupu textilního
zboží a obuvi na vázaném trhu 10 bodů označených písmenem A na šatenkách
pro zaměstnané a na šatenkách základních, vydaných pro rok 1953. Všechny
body na šatenkách mateřských, kojeneckých a novomanželských platí k odběru
vázaného zboží ode dne, kdy byla šatenka vydána. Zároveň pozbyly platnosti
dnem 31. prosince 1952 šatenky pro zaměstnané a šatenky základní, vydané
na r. 1952, platnost šatenek mateřských, kojeneckých a novomanželských
z roku 1952 se prodlužuje i do roku 1953 při čemž ukončení platnosti těchto
šatenek bude zvlášť oznámeno. Novomanželské šatenky platí tři měsíce po
dni vystavení.
Podle vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu neobdrží na rok 1953 šatenky řemeslníci, obchodníci a jiní živnostenští podnikatelé i když nezaměstnávají námezdní sílu. Dále děti a mladiství do 18 let a ostatní příslušníci domácnosti osob uvedených pod písmenem a), pokud nejsou zaměstnáni v řádném a trvalém pracovním poměru ve veřejném sektoru. Rovněž děti a mladiství do 18 let z domácnosti vesnických boháčů i když vesnický boháč plní dodávkové úkoly. Ustanovení 1. odstavce se nevztahuje na důchodce, trafikanty, prodavače novin, učitele hudby, dále na umělce a spisovatele, kteří nejsou členy svazu.   |
Šatenky. |
| V sobotu 30. května 1953 v 9 hod. ráno se konalo na pražském hradě plenární zasedání ÚV KSČ. Byl projednán návrh ÚV KSČ na usnesení o provedení peněžní reformy a zrušení lístků na potravinářské a průmyslové zboží. K předloženému návrhu referoval soudruh A. Zápotocký, jehož projev byl několikráte přerušován bouřlivým souhlasným potleskem. ÚV KSČ návrh na usnesení o provedení peněžní reformy a zrušení lístků na potraviny a průmyslové zboží jednomyslně přijal. | Peněžní reforma
– zrušení lístků. |
| Dnem 1. června 1953 byly dány do oběhu nové peníze vzoru 1953 a to:
bankovky státní banky československé po 100, 50, 25, 10 Kčs, státovky po
5, 3 a 1 Kčs, kovové mince hodnot po 25, 10, 5, 3 a 1 haléři.
Peníze všech druhů (bankovky, drobné peníze papírové a mince), které jsou nyní v oběhu, vyměnit podle těchto zásad: občanům, kteří nepoužívají námezní práce, vymenit staré peníze do částky 300 Kčs ve starých penězích za nové v poměru 5 Kčs ve starých penězích za 1 Kčs nových peněz. Provedením výměny starých peněz byla pověřena Státní banka československá. Výměna starých peněz za nové byla provedena na celém území státu ve dnech 1., 2., 3. a 4. června 1953. Staré peníze, které nebyly v této lhůtě vyměněny pozbývají platnosti. Během lhůty byly přijímány staré peníze k výměně za nové ke všem platům v poměru 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz. |
Peněžní
reforma. |
| Současně s provedením reformy peněžní byl rovněž od 1. června 1953
zrušen lístkový systém zásobování potravinářským a průmyslovým zbožím a
ceny tohoto zboží byly sníženy.
Provedením peněžní reformy a zrušení lístkového systému zásobování bylo obratem v hospodářském a politickém rozvoji našeho státu. Jde o to, aby všichni pracující se cítili opravdovými hospodáři na svých pracovištích a byli nesmiřitelní ke všem jevům nehospodárnosti. Jde o to, abychom zvyšovali produktivitu práce a docílených přebytků používali ke snižování cen, ke zvýšení kupní síly československé koruny, k růstu blahobytu lidu. Všichni hospodářští činitelé ministerstev, hlavních správ, závodů i jednotných zemědělských družstev, československých státních statků i strojních a traktorových stanic musí neúnavně bojovat za plnění a překračování plánu a za dodržování státní a pracovní discipliny. Finanční a úvěrová soustava se má osvědčiti jako opravdový strážce pevnosti měny. Vývoj našeho národního hospodářství a upevnění našeho lidově demokratického režimu i stálé prohlubování naší spolupráce se zemí budující komunismus, se Sovětským svazem a se zeměmi lidové demokracie zaručují i naše budoucí úspěchy v boji za uskutečnění socialismu v naší vlasti i za trvalý mír ve světě. Vláda republiky Československé a Ústřední výbor Komunistické strany Československa jsou přesvědčeny, že náš pracující lid bude s rozhodností podporovat dílo upevnění československé koruny a přechod k rozvinutému obchodu a vyzývá všechen náš pracující lid měst i venkova k boji za provedení úkolů, které z něho vyplývají (R.P. 31. 5. 1953). |
Zrušení lístkového
systému zásobování. |
| Dne 5. března 1953 zachvěla se srdce stamilionů lidí pod neuvěřitelnou
zprávou, že odešel z velitelského místa tábora míru, pokroku a komunismu
Josef Visarionovič Stalin.
V den pohřbu 9. března 1953 byly konány tryzny ve všech obcích a městech naší země. Téměř všechno občanstvo obce Vepřku se sešlo ve smutečně vyzdobené třídě školy, kde vyslechlo rozhlasový projev. Již od prvních okamžiků, když se všechen pracující lid dozvěděl, že Soudruh J. V. Stalin těžce onemocněl, měl každý toužebné přání, aby se uzdravil. Zpráva o jeho smrti naplnila nevýslovným smutkem srdce všeho našeho lidu. Odešel veliký vůdce a učitel pracujících celého světa, spolubojovník a dovršitel díla Leninova, zakladatel mocné Komunistické strany Sovětského svazu, našeho vzoru. Odešel spoluzakladatel a moudrý vůdce prvního socialistického státu na světě. Odešel vítěz nad fašismem v II. světové válce, osvoboditel naší vlasti. Na statních a veřejných budovách, soukromých domech byly státní vlajky na půl žerdi, anebo smuteční prapory. Ve výkladech obchodů a i v oknech soukromých domů byly obrazy J. V. Stalina se smuteční páskou. |
Umrtí Josefa
V. Stalina. |
| Dne 8. března ve 14 h se konal v Hasičském domě v Kralupech n. Vlt. Mezinárodní den žen. Pořad byl vzhledem k umrti J. V. Stalina vážného obsahu. Vzhledem k státnímu smutku bylo upuštěno od diskuse, čtení závazků, pozdravných dopisů a odměnění 12 žen, nejlepších pracovnic v okrese. Toto odměnění bylo provedeno 14. 3. 1953 na ONV předsedou V. Němcem. | Mezinárodní
den žen. |
| Dne 14. března 1953 oznámil Ústřední výbor KSČ, vláda republiky Československé
a Ústřední výbor Národní fronty v nejhlubším zármutku straně a všemu československému
lidu, že 14. března 1953 v 11 hod. ráno zesnul po krátké a těžké nemoci
president Československé republiky, předseda Komunistické strany Československa
soudruh Klement Gottwald. Tato zpráva byla všemi občany přijata s velikým
zármutkem. Na státních a veřejných budovách i na soukromých domech byly
vyvěšeny státní vlajky na půl žerdi a smuteční prapory. Za výklady v obchodech
i za okny soukromých domů byly vystaveny obrazy s černou páskou a květinami
zemřelého presidenta Klementa Gottwalda. V závodech, úřadech i ve školách
byla shromáždění všech pracujících a žactva, kde v krátkém proslovu vedoucích,
byla tato smutná zpráva oznámena a byly zaslány soustrastné telegramy Ústředí
KSČ a vládě. Večer ve 20 h 14. 3. 1953 svolaly organisace KSČ smuteční
shromáždění, kde v krátkém proslovu byla tato zdrcující zpráva oznámena
všem přítomným předsedou KSČ.
Občané naší obce se sešli v den pohřbu 19. března 1953 v 15,30 ve škole, kde vyslechli rozhlasový projev. Na každého dojemně zapůsobila smuteční výzdoba třídy. Přední stěna třídy byla vyzdobena vlajkami zahalenými černým florem a svázanými černou stuhou. Před nimi stála busta zemřelého presidenta, obklopena květinami. Soudruh Klement Gottwald odešel uprostřed velkého boje za výstavbu socialismu v našem státě a za upevnění míru na celém světě. Ztrácíme v něm největšího syna našeho národa, neohroženého bojovníka za práva pracujícího lidu, moudrého člověka, státníka a věrného žáka Lenina a Stalina a předsedu Komunistické strany Československa. |
Umrtí
presidenta Kl. Gottwalda. |
| Dne 21. března 1953 po návrhu Ústředního výboru KSČ usnesl se Akční výbor NF, aby na místo presidenta Československé republiky byl kandidován předseda vlády a nejbližší spolupracovník velikého vůdce pracujícího lidu Československa, Klementa Gottwalda, Antonín Zápotocký a doporučil novému presidentovi republiky jmenovat předsedou vlády Československé republiky dosavadního místopředsedu Viliama Širokého. V uvedený den sešlo se NS a jednomyslně zvolilo Antonína Zápotockého druhým dělnickým presidentem Československé republiky. Pražský hrad opět přijímá nově zvoleného presidenta a lidé jej neustále vyvolávají na balkon. Presidentu, který půjde ve stopách prvního dělnického presidenta Klementa Gottwalda, docházejí četná blahopřání a závazky pracujícího lidu. V tento den byly vyvěšeny na státních a veřejných budovách státní vlajky. | Volba presidenta
Čsl. republiky a předsedy vlády. |
| Oslavy 1. máje 1953 byly mohutnou přehlídkou pracujících celého okresu. Určené agitační dvojice zvaly všechno občanstvo obce na 1. máj. Mnoho občanstva naší obce se zúčastnilo průvodu 1. máje v Kralupech n. Vlt. Místní organisace KSČ v čele s předsedou MNV se zařadila do prvomájového průvodu na seřadišti v Lobečku. | Oslavy 1. maje. |
| V naší obci, jako každoročně, byla konána slavnost a na hřbitově projev
poslance KSČ Jukla. Dlouhý průvod s vlajkami a věnci, které nesly krojované
skupiny místních organisací dospěl o 3 hod. na hřbitov. Zde přednesly školní
děti několik básní a zazpívaly písně u hrobu Sovětských vojáků. Věnce a
kytice byly položeny též na hroby padlých občanů v Květnové revoluci.
Mnoho občanů se v tento den zúčastnilo slavností vojenské přehlídky v Praze. |
Den vítězství
9. květen. |
| Nový školní rok byl zahájen společně ve 3. třídě. K zahájení školního roku byla budova školy pečlivě vyzdobena obrazy, nástěnkami a květinami, které pro tento školní rok jsou součástí stálé výzdoby chodeb. Zahájení školního roku se zúčastnilo 35 rodičů. Děti z Podhořan budou od tohoto roku chodit do národní školy v Nelahozevsi. V tomto školním roce třídním učitelem 1. třídy je opět J. Elis, 2. tř. uč. Kv. Elisová, 3. tř. J. Cinekrová. Do 1. třídy byly zakoupeny nové levice. Jsou z kovových trubek se sklopnými sedadly. Náklad byl uhražen z rozpočtu MNV v ceně 15.284 Kčs za 12 dvousedadlových lavic. Škola se zůčastnila celookresní soutěže ve sběru léčivých bylin a odpadových hmot. V celoročním hodnocení se umístila mezi prostředními místy. Jen v měsíci prosinci se umístila jako třetí. Na konci školního roku byl uspořádán školní výlet na Konopiště a do Průhonic. Během prázdnin byla v budově školy provedena instalace motorového proudu pro zapojeni šlehacího stroje ve školní kuchyni a vodovodního motoru. Ještě během prázdnin bylo přikročeno k opravě záchodů, které byly upraveny na splachovací a zavedení vodovodu do všech tříd. | Události v obci.
Škola. |
| Odbočku vedl předseda V. France. Místopředsedou byl A. Novák, pokladníkem A. Procházka, jednatelem A. Šaloun, propagační referenti K. Jiráček a J. Hubínek. Úsekovými důvěrníky a revisory útů M. Víšková a J. Petráček. Členové odbočky věnovali JZD týden nočních výmlatů, kromě toho odpracovali 50 brigádnických hodin v JZD a při stavbě hasičské zbrojnice. | Svaz čs. sovět.
přátelství. |
| V tomto roce nebyl v naší obci uzavřen žádný sňatek a narození dítěte rovněž nebylo zaznamenáno. | Populace. |
| Dne 2. 7. 1953 zemřel pan Jos. Beránek, kormidelník v. v. z čp. 3 ve věku 69 roků a 27. 8. 53 pan Mikuláš Mach, obuvník z čp. 46 ve věku 56 let. | Zemřelí. |
| Ke dni 1. 1. 1953 byl proveden soupis hospodářského zvířectva:
hovězí dobytek 55 ks z toho krav 23 ks koně 6 ks vepřový dobytek 101 ks z toho prasnic 9 ks ovce 23 ks slepice 211 ks kachen a hus 23 ks Jarní práce na poli byly v tomto roce započaty koncem března. K 21. dubnu 1953 byly zasety zrniny na 100 %, olejniny na 100 %, hrách na 100 %, čočka na 50 % a brambory zasázeny rovněž na 50 %. Výbor žen uzavřel předmájový závazek, že obdělá 7 ha cukrovky. Jednocení cukrovky skončilo v půli června. Žně začaly letošního roku již v 1. polovině července. Za příznivého počasí vše včas sklizeno. Velká byla pomoc občanstva, jehož závazek činil 1.500 brig. hodin. Státní dodávka obilovin byla splněna na 103 %. Sklizeň chmele byla skončena k 29. 8. a činila 6 1/2 q dodáno na stát. dodávku 3 1/2 q. Vybírání brambor skončilo 5. 10. Ke dni 3. 11. byla sklizena řepa na 100 % a odvezeno 28 vagonů. V roce 1953 prováděl stavbu svého rodin. domku v obci J. Kešek, Fr. Tichý, V. Klatovský. JZD postavilo za pomoci brigádníků vepřín. V národní škole byly provedeny drobné opravy pro zajištění provozu stravovny. Přestavba mostu přes Červený potok stála 1,450.000 Kčs. |
Poměry
hospodářské. |
|
|
|
| Události veřejné.
Nástup do nového roku znamená pro nás další boj za mír a šťastný život všeho našeho lidu. Cílem naší práce jest vybudovat z naší země bohatou a mocnou socialistickou vlast. Ještě rozhodněji nastupujeme cestu k budovatelským úkolům s tím cílem, aby se dále zlepšily životní podmínky pracujících a upevnily hospodářské základy lidově demokratické republiky. Odborové organisace povedou všechny dělníky a techniky ke snižování vlastních nákladů výroby, k úsporám materiálu, paliv a energie, ke stálému zlepšování organisace práce a k zavádění pokrokových metod ve výrobě po vzoru sovětských stachanovců i našich nejlepších pracovníků. Při plnění výrobních úkolů využijeme ve větší míře socialistického soutěžení. |
|
| Okresní výbor KSČ v Kralupech n. Vlt. pořádal 24. února 1954 v Domě Osvěty Slavnostní večer k 25. výročí V. sjezdu KSČ a k 6. výročí událostí únorových. Všichni přítomní a delegáti obcí okresu byli přivítáni vedoucím tajemníkem OV KSČ Štěpánem Sekeráčem. Přednáška – V. sjezd KSČ - významný mezník na cestě dělnické třídy k vítězství v únoru 1948 – přednesl lektor KPaS. Další program byl vyplněn hudebním pořadem. Zdařilý večer byl zakončen Internacionálou. | Oslavy 25. února
a 25. výročí V. sjezdu KSČ |
| Dne 8. března 1954 pořádal O A V NF s Výborem žen Mezinárodní den žen. Mezinárodní den zahájil zástupce ONV s. Kraus. Po něm promluvila o mezinárodní situaci v právech žen u nás a v kapitalistických státech a o volbách do národních výborů s. Aulová z Prahy. Při této příležitosti bylo odměněno 10 žen – nejlepších pracovnic předsedou ONV s. Fr. Krečem knihami a květinovými dary. Mezi odměněnými byly 3 ženy z JZD, 3 ze ČSSS, 3 z továren a 1 učitelka. Za odměně poděkovala a k maminkám o výchově dětí promluvila s. učitelka K. Železníková. Program byl spestřen koncertem ČSM jedenáctileté střední školy a tanečky. | Mezinárodní
den žen. |
| Dne 13. března 1954 uspořádala KSČ a MNV ve Vepřku „Smuteční shromáždění“ k 1. výročí umrtí J. V. Stalina a Kl. Gottwalda. Shromáždění bylo zahájeno básněmi pionýrů zdejší národní školy. Po té promluvil o budovatelské práci J. V. Stalina a Kl. Gottwalda předseda MNV s. Šach. Slavnost byla zakončena Písní práce. | Smuteční
shromáždění. |
| Od 1. dubna 1954 byly sníženy ceny těchto druhů potravin: chleba, mouky hrubé i hladké, rýže, těstovin, pečiva, cukru, másla, vajec, hráchu, čaje, kávy, jamů, kompotů, konservovaného masa, krupice, kondensovaného mléka, kakaa, krup, fazolí, polohrubé mouky, oves. vloček, medu, mléka, loupáčků. | Snížení cen. |
| 1. máj 1954 byl mohutnou manifestací pracujících celého kralupského okresu ve znamení voleb do národních výborů pro kandidáty NF, že cesta k socialismu je správná a vede k zachování míru. Slavnostního prvomájového průvodu se zúčastnili téměř všichni občané naší obce. V průvody nesli prapory československé a sovětské. Slavnsotní průvod dospěl až na hřiště DSO Lokomotivy v Kralupech n. Vlt., kde promluvila o významu májových oslav, o volbách do národních výborů, o socialisaci vlasti a o zachování míru poslankyně NS s. Anna Karlovská. Její řeč byla několikráte přerušena bouřlivým potleskem. Radostné oslavy 1. máje 1954 byly ukončeny Písní práce. Všechny obce okresu, jakož okresní město Kralupy n. Vlt. byly důstojně vyzdobeny. | Oslavy 1. máje. |
| Dne 9. března byl konán slavnostní průvod všech občanů na hřbitov ve Vepřku k hrobu Rudoarmějců. Zde byly položeny věnce, děti zdejší školy přednesly básně a zazpívaly několik písní. Proslov přednesl poslanec KSČ Jukl. Věnce a kytice byly položeny též na hroby padlých našich občanů v Květnové revoluci. | Oslava
Dne vítězství. |
| Začátkem července 1954 začala po dlouhotrvajících deštích stoupati
voda ve Vltavě. Dne 8. 7. 1954 v 15,10 hod (stav 392) byla KNV a Krajskou
správou SPD nařízena pohotovost 100 % příslušníků okresní inspekce SPD,
50 % požárních sborů v povodí Vltavy a hlídková služba v povodí Zákolanského,
Knovízského a Červeného potoka.
Také naše obec byla touto povodní postižena a učinila školy na polích a budovách. Největšího rozvodnění dosáhla 10. 7. 1954. V tento den musela býti připravena k evakuaci z obytného domu u řeky budova p. Fialy. Na cestě vedoucí k budově JZD museli býti zaměstnanci JZD přepravováni loďkami, neboť voda sahala až k vratům pana Stárka a hrozilo též zatopení vepřince v JZD. Na druhé straně pronikla zpateční voda až k cestě do Starých Ouholic od zástávky. V zahradě JZD Staré Ouholice pod „krechty“ byly vidět jen vršky koruny stromů, takže krajina směrem ke St. Ouholicům byla jako veliké jezero. Jen tu a tam vystupovaly z něho sloupy chmelnic. Po několika dnech voda opadla a zanechala silný nános bahna a písku, což bylo živnou půdou pro líhnutí komárů, kteří bodnutím způ- i onemocnění. V budově školy byli ničeni Krajskou epidemickou stanicí zvláštním postřikem. Těmito dešti byly způsobeny povodně nejen v povodí řeky Vltavy, ale i ostatních československých řek zvláště Dunaje, který vystoupil o 6 m nad normál. hladinu. Zde byly způsobeny veliké škody na úrodě i budovách. Zde vynaložila velké úsilí o záchranu našeho majetku naše armáda. Za měsíc červenec byly zaznamenány vysoké dešťové srážky – 160,4 mm. |
Povodeň. |
| Předvečer výročí Říjnové revoluce byl ve znamení vzpomínkových oslav. V tento den bylo konáno slavnostní shromáždění občanstva O významu Říjnové revoluce pro Československou republiku promluvil předseda MNV s. Šach. Pořad oslav byl doplněn kulturní vložkou pionýrské skupiny zdejší školy. Oslava byla zakončena Písní práce. | Výročí Říjnové revoluce. |
| Události v obci. | |
| S novým školním rokem vstoupil v platnost nový šk. zákon. V organisaci
školy ve Vepřku se tím nic nezměnilo. Název školy jest i nadále „národní
škola“ a má 3 třídy s 5ti post. ročníky.
První třída: 1. post. ročník (přípravný ročník) měl 22 žáků – třídním učitelem byl řed. Jiří Elis. Druhá třída: 2. a 4. post. ročník 35 žáků – třídní učitelka Kv. Elisová. Třetí třída: 3. a 5. post. roč. – Helena Sofrová jako třídní učitelka učila 32 žáků. Učitelka Helena Sofrová byla na škole ustanovena z mateřské školy v Hostíni. Tato učitelka neměla kvalifikaci pro národní školy a práce ve škole ji činila značné potíže, proto po prvním pololetí požádala o rozvázání pracovního poměru. Učitelka H. Sofrová byla na školu ustanovena za učitelku Jitku Cinekrovou, která před začátkem školního roku požádala ze zdravotních důvodů o rozvázání pracovního poměru. Ještě v měsíci září byla přijata jako učitelka v Karlových Varech, kde zároveň se léčila. Po odchodu učitelky Heleny Sofrové byla ustanovena na zdejší škole učitelka Jarmila Kořínková z Kralup n. Vlt, která předtím vyučovala na osmileté střední škole v Zaluží u Mostu. |
Škola. |
| Koncem hlavních prázdnin bylo začato s opravou záchodů. Opraveny byly
záchody u schodiště v přízemí i v poschodí. Druhé záchody (přístavek) byly
z provozu vyřazeny a jsou určeny ke zboření. Nové záchody jsou splachovací,
pro chlapce v přízemí, pro dívky v poschodí. Zároveň s touto opravou byl
zaveden vodovod do všech tříd, ředitelny, šk. kuchyně, jídelny, v bytě
ředitele školy zřízena koupelna. Na zídku před školou postaven nový plot
(drátěné pletivo na železných rámech). Vodovod byl zaveden i na zahrádku
před školou a školní zahradu za zvonicí. Všechny práce se protáhly až do
konce prosince. Hluk těchto prací často rušil vyučování. Náklad na opravu
činil 31.000 Kčs. Opravu prováděl Okresní stavební podnik v Kralupech n.
Vlt. Tím však škola zcela opravena není a jest třeba v brzké době opravit
střechu, okapy, vyměnit okna, opravit omítku a provést rozšíření chodby.
Tyto opravy jsou navrženy k zařazení do plánu gen. oprav školy.
V prvém týdnu šk. roku na ustavující schůzi „Sdružení rodičů a přátel školy“ zvolen nový výbor v tomto složení: předseda: Vilém Jílek, zahradník z Nové Vsi; místopředseda: Anna Šachová z Vepřku; jednatel: Helena Sofrová, učitelka (později Jiří Elis, řed. školy); pokladník: Drahomíra Škrdletová ze St. Ouholic (později Marie Šloufová z Nových Ouholic); dalšími členy výboru: Marie Vondráková z Nové Vsi, Jiřina Báhová z Nové Vsi, Václav Štrynel z Nové Vsi, Čestmír Sedlák z Dušník a řed. školy Jiří Elis. Činnost sdružení byla v tomto roce velmi bohatá. Členské schůze byly čtyři, výbor se scházel pravidelně měsíčně zprvu ve škole, pak u Jílků v Nové Vsi. O vánocích byla uspořádána besídka v kulturním domě v Nové Vsi „Děda Mráz“ s nadílkou. Po programu školních dětí obdržely všechny děti pečivo, připravené maminkami, mandarinky a burské oříšky, které připravila „Jednota“ Nová Ves. Po vánočních prázdninách bylo započato s nácvikem divadelní hry M. Stehlíka: Perníková chaloupka. Nácvik prováděl p. Milda Minks z Nové Vsi. Zkoušky konány u Jílků. Kulisy zhotovil p. V. Maurer z Nové Vsi, namaloval M. Minks. Kostými šila p. M. Vondráková, Vl. Štrynclová a A. Šachová. Duší celého podniku byl předseda sdružení p. V. Jílek. Hra byla provedena dvakrát v Nové Vsi, jednou ve Vraňanech a jednou v Sazené. K oslavě Mezinárodního dne děti byl připraven za spolupráce vesnické „Jednoty“ v Nové Vsi Dětský den. Na sportovním hřišti v Nové Vsi byl uspořádán dopolední vesnický trh, odpoledne průvod dětí od školy na hřiště. Hrála hudba Povltavských tukových závodů. Programu se též zúčastnili kromě žáků zdejší školy žáci jednoroč. kursu střední školy Rudé armády z Veltrus. Pro soutěže dětí bylo připraveno mnoho cen. |
Generál.
oprava. |
| Předvolební kampaně pro volby do nár. výborů dne 16. května zůčastnila se škola spoluprací na výzdobě agitačního střediska v Nové Vsi ukázkami grafických prací, zvláště pak výkresy s náměty ke snížení cen potravin. Přípravy voleb ve Vepřku a voleb samých se zůčastnil řed. školy jako předseda okrskové volební komise. Volební místnost byla ve školní budově v obřadní místnosti MNV. | Volby do nár.
výborů. |
| Činnost PO v tomto roce není velká, v zimních měsících pak muselo býti od schůzek na čas upuštěno. I v tomto škol. roce se žactvo školy zůčastnilo sběru odpadových hmot a léčivých bylin. | Pionýrská organisace. |
| V rámci sdružení rodičů byl uspořádán v dubnu zájezd 3. – 5. post.
roč. do Prahy na představení Dvořákovy opery Čert a Káča ve Smetanově divadle.
Vstupenky hradilo sdružení rodičů.
Koncem června byl uskutečněn zájezd autobusy na Hlubokou v již. Čechách. |
Zájezd
do divadla. Škol. výlet. |
| Školní rok byl ukončen 26. června. Zvláštní slavnost pořádána nebyla vzhledem k dříve uspořádanému „dětskému dni“ a účasti 4. a 5. post. roč. na okresní spartakiádě škol v Kralupech n. Vlt. Žáci se se svými učiteli rozloučili květinami. | Zakončení škol. roku. |
| V roce 1954 se narodilo v obci 1 dítě. Byl to Václav Horáček syn Václava
a Věry Horáčkové, Vepřek, č. 5. Narodil se 19. prosince 1954.
V roce 1954 nebyl ve Vepřku žádný sňatek. Svatební síň byla přemístěna ze školy do fary. |
Populace. |
| Dne 24. 3. 1954 zemřela Kateřina Hejdová, zeměděl. dělnice – důchodkyně
ve stáří 75 roků, pohřbena byla do Ledčic.
Dne 12. 4. 1954 zemřel Jaroslav Mach, traktorista STS ve věku 19 roků – zlomenina lebky. Dne 18. 4. 1954 zemřela Karolina Doubravská, zemědělská dělnice – důchodkyně ve věku 72 roků. Dne 1. 7. 1954 zemřel Václav Kubricht, obuvník na odpočinku ve věku 65 r. Dne 17. 10. 1954 zemřel Josef Nápravník, bývalý obec. posel ve věku 94 roků (zemřel v zem. ústavě pro přestárlé ve Velvarech. |
Zemřelí. |
| Rozpis hospodářského zvířectva ke dni 1. 1. 1954.
hovězí dobytek 56 ks koní 6 ks vepřového dobytka 115 ks ovcí 24 ks slepic 241 ks kachen a hus 10 ks |
Poměry hospodářské. |
|
|
|
|
|
|
| Události veřejné.
Rokem 1955 vstupujeme do jubilejního roku, v němž oslavíme desáté výročí osvobození naší lidově demokratické republiky. S vděčností vzpomínáme našich osvoboditelů Rudé armády, která vyhnala z naší země německé okupanty a zažehla slunce svobody. V jeho hřejivých paprscích rozkvetl náš samostatný národní a státní život a slavné dny osvobození se proto nesmazatelně vepsaly do našich myslí a srdcí. |
|
|
|
|
| Poznámka k přepisu: Kronika je převedena do elektronické podoby přesně podle originálu, tedy včetně chybějících interpunkčních znamének a – kupodivu – také chyb pravopisných. Opravy těchto chyb jsem nepovažovala za vhodné. Byly rovněž zachovány původní zkratky a byla snaha maximálně dodržet odstavce. | |
